Státní rozpočet – od přebytku k rekordnímu deficitu

03.09.2009 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Dávno pryč jsou devadesátá léta minulého století a s nimi i mírně deficitní, vyrovnané či dokonce přebytkové státní rozpočty. Ten letošní i ten co je třeba schválit pro příští rok pravděpodobně budou lámat deficitní rekordy.

Téma týdne: Státní rozpočet tajemství zbavený

Sestavovat státní rozpočet v době ekonomické recese není právě snadnou a populární záležitostí – ekonomika klesá a s ní jdou logicky dolů i rozpočtové příjmy. Spolu s příjmy by však měly více méně podobným tempem klesat i výdaje. Na druhou stranu jsou to právě státní výdaje (ať už směřují kamkoliv – k lidem či k podnikům), které mohou být oním faktorem, jež pomůže chřadnoucí ekonomiku znovu nastartovat.

Rekordně deficitní rozpočty jsou tak jen logickým vyústěním situace ve které se naše ekonomika nachází a z tohoto pohledu jsou nejen pochopitelné, ale i výrazně lépe obhajitelné než deficitní rozpočty z doby ekonomické konjunktury. Neboť právě v období, kdy se ekonomice daří by měl být cílem vlády rozpočet přebytkový, který by umožňoval snížení státního dluhu vytvořeného deficitními rozpočty z dob recese. Hlavním cílem by pak měl být dlouhodobě vyrovnaný rozpočet.

Typy rozpočtu:

  • Vyrovnaný rozpočet (výdaje se rovnají příjmům)
  • Přebytkový rozpočet (příjmy jsou vyšší než výdaje)
  • Schodkový též deficitní rozpočet (výdaje jsou vyšší než příjmy)

Z ekonomického pohledu je nejhorší dlouhodobě deficitní rozpočet (jako je toku v současnosti i u nás). Jeho důsledkem je ztráta efektivnosti ze zdanění, nahrazování kapitálu veřejným dluhem, zvyšování inflace, deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti.

Je možno ho řešit zvýšením daní, krácením veřejných výdajů, využitím prostředků z privatizace, dluhovým financováním (prodejem vládních obligací jak doma, tak i v zahraničí), emisním financováním (přímé úvěrování centrální bankou, které je u nás zakázané, nebo monetizací dluhu – odkup cenných papírů vydávaných státem centrální bankou, ovšem ne přímo, ale ze sekundárního trhu) a kombinací výše uvedených.

Tabulka: Vývoj bilance rozpočtu

Rok Příjmy (mld. Kč) Výdaje (mld. Kč) Bilance (mld. Kč)
1990 162,513 163,557 - 1,044
1991 225,342 240,089 - 14,747
1992 251,379 253,076 - 1,697
1993 358,000 356,919 1,081
1994 390,508 380,059 10,449
1995 439,968 432,738 7,230
1996 482,817 484,379 - 1,562
1997 508,950 524,668 - 15,718
1998 537,411 566,741 - 29,330
1999 567,275 596,909 - 29,634
2000 586,208 632,268 - 46,060
2001 626,223 693,921 - 67,698
2002 705,043 750,758 - 45,715
2003 699,665 808,718 - 109,053
2004 769,207 862,892 - 93,685
2005 866,490 922,850 - 56,360
2006 923,320 1020,630 - 97,300
2007 1025,88 1092,27 - 66,390
2008 1064,57 1083,94 - 19,4


Struktura státního rozpočtu – příjmová strana


1. Daně přímé, které zdaňují majetek nebo příjem osoby:

  • Daně z příjmu fyzických osob a právnických osob
  • Daně z nemovitosti
  • Daně z převodu nemovitosti, dědická a darovací
  • Daně silniční

2. Daně nepřímé, které  zdaňují prodej zboží nebo služeb:

  • Spotřební daň
  • Daň z přidané hodnoty (DPH)

3. Sociální pojištění

4. Evropské fondy

5. Ostatní

  • Zisk ze státní účasti v podnicích
  • Příjmy z privatizace

Z  celkových příjmů představují 33,4 % příjmy z pojistného na sociální zabezpečení (viz graf níže), 13,9 % tvoří daň z přidané hodnoty (DPH), 9,4 % je podíl příjmů ze spotřebních daní, 8,9 % jsou daně z příjmů fyzických osob (DPFO) a 8,1 % daně z příjmů právnických osob (DPPO). Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace představují cca 24,6 %. Ostatní příjmy zahrnující mimo jiné clo, poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, majetkové daně a správní poplatky včetně kolků jsou váhově méně významné a představují 1,7 % celkových příjmů.

Graf č.1: Struktura celkových příjmů státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2009

prijmy.gif

Zdroj: Ministerstvo financí ČR


Struktura státního rozpočtu - výdajová strana


1. Mandatorní výdaje – jedná se o výdaje, které musí vláda investovat ze zákona. Nemůže je neinvestovat. Jsou to například: dávky sociálního zabezpečení, státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, dávky státní sociální podpory, dávky v nezaměstnanosti ad.

2. Ostatní mandatorní výdaje - např. hypotéční úrokové podpory, kurzové ztráty při správě státního dluhu, realizace státních záruk, transfery mezinárodním organizacím aj.

3. Kvazimandatorní výdaje - např. výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, zahraniční pomoc, mzdy zaměstnanců veřejného sektoru aj.

4. Ostatní výdaje – stát nemá povinnost tyto výdaje realizovat, ale chce tak učinit. Například aby vláda mohla splnit svůj vládní program.

 

Graf č.2: Struktura výdajů státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 2009

vydaje1.gif

Graf č.3: Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách

vydaje2.gif 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Autor článku

Michal Ruml  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU