Co je to účetní osnova?

20.11.2009 | , Finance.cz
FIRMY


Všechny účetní jednotky jsou povinny na základě účetní osnovy sestavit účtový rozvrh, v němž jsou uvedeny účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky. Jak účetní osnova vypadá a jakou vyhláškou je stanovena?

Při vedení účetnictví je zapotřebí dodržovat zákon o účetnictví, kde je směrná účtová osnova a účtový rozvrh upraven § 14 a dále také vyhláškou 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví (např. účtová osnova). Účtový rozvrh si tvoří každá účetní jednotka sama, ale musí vycházet z účtové osnovy.


Účtová osnova = 10 účtových tříd

Co to je vlastně účtová osnova? Jde o seznam účtových tříd a skupin (případně syntetických účtů), jejichž uspořádání a označení je pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření závazné. Účtovou osnovu tvoří 10 účtových tříd (0 - dlouhodobý majetek, 1 - zásoby, 2 - krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry, 3 - zúčtovací vztahy, 4 - kapitálové účty a dlouhodobé závazky, 5 - náklady, 6 - výnosy, 7 - závěrkové a podrozvahové účty, 8 a 9 - vnitropodnikové účetnictví), které se dále dělí do účtových skupin (viz seznam na konci článku). Účetní osnova je tedy seznamem účtů, ze kterého každá účetní jednotka sestavuje ten svůj účtový rozvrh, tj. ty účty, které bude během kalendářního roku používat. To znamená, že účtový rozvrh nemusí obsahovat všechny účty účtové osnovy, ale ty, které obsahuje, musí mít stejné uspořádání a označení jako účtová osnova.


Jak stanovit účtový rozvrh?

Každý syntetický účet má trojmístné označení, kde první číslo je číslo účtové třídy, druhé číslo je číslo účtové skupiny (obě se řídí účtovou osnovou) a třetí číslo je vlastní číslo syntetického účtu účetní jednotky (to si může vybrat sama). Pokud to vyžaduje organizační struktura společnosti, dochází k dalšímu členění na analytické účty (většinou další tři číslice). Například syntetický účet Zboží se tak může složit z několika analytických účtů podle druhu zboží apod.

Jak již bylo řečeno, v účtovém rozvrhu musí společnost vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy. Samotné účtové rozvrhy se v jednotlivých firmách liší, záleží na jejich vykonávané činnosti, velikosti či organizačnímu uspořádání. Během roku je samozřejmě možné účtový rozvrh doplňovat, jestliže se vyskytne účetní operace vyžadující zavedení nového syntetického či analytického účtu. Při sestavování vlastního účtového rozvrhu je potřeba pamatovat a v účtovém rozvrhu zohlednit, např. požadavky na ukazatele v účetní závěrce, na daňové povinnosti nebo povinnosti vůči OSSZ a jednotlivým zdravotním pojišťovnám, potřebu vnitropodnikového účetnictví, rozčlenit pohledávky na domácí a zahraniční…

Účtový rozvrh každé společnosti by měl být takový, aby odpovídal jejím požadavkům. Podával rychle potřebné ekonomické informace vedoucím pracovníkům (např. jak hospodaří jednotlivá střediska, jak se vyvíjí splatnost pohledávek u jednotlivých subjektů, který produkt generuje nejvyšší zisk…). Konkrétní účtový rozvrh každé společnosti musí podporovat výstup potřebných ekonomických ukazatelů společnosti.


Účtový rozvrh v členění pouze na účtové skupiny

Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy. Při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis podrobnější členění.


Analytické a podrozvahové účty jsou v kompetenci účetní jednotky

Každá společnost si může pro své účetní účely zřizovat analytické a podrozvahové účty dle svého uvážení. Je samozřejmě však potřeba dodržovat zákonné normy. Analytické účty se, jak již bylo řečeno, vytvářejí v rámci syntetických účtů. Analytické účty zajišťují členění syntetických účtů například podle účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.


Účtová osnova stanovená vyhláškou

Směrná účetní osnova je uvedena v příloze č. 4 k vyhlášce č. 500/2002 Sb.

Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek
01 – Dlouhodobý nehmotný majetek
02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek
06 – Dlouhodobý finanční majetek
07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
09 – Opravné položky k dlouhodobému majetku

Účtová třída 1 – Zásoby
11 – Materiál
12 – Zásoby vlastní výroby
13 – Zboží
15 - Poskytnuté zálohy na zásoby
19 – Opravné položky k zásobám

Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry
21 – Peníze
22 – Účty v bankách
23 – Krátkodobé bankovní úvěry
24 – Krátkodobé finanční výpomoci
25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek
26 – Převody mezi finančními účty
29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku

Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy
31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)
32 – Závazky (krátkodobé)
33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
34 – Zúčtování daní a dotací
35 – Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva
36 – Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva
37 – Jiné pohledávky a závazky
38 – Přechodné účty aktiv a pasiv
39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování

Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
41 – Základní kapitál a kapitálové fondy
42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření
43 – Výsledek hospodaření
45 – Rezervy
46 – Dlouhodobé bankovní úvěry
47 – Dlouhodobé závazky
48 – Odložený daňový závazek a pohledávka
49 – Individuální podnikatel

Účtová třída 5 – Náklady
50 – Spotřebované nákupy
51 – Služby
52 – Osobní náklady
53 – Daně a poplatky
54 – Jiné provozní náklady
55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti
56 – Finanční náklady
57 – Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti
58 – Mimořádné náklady
59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů

Účtová třída 6 – Výnosy
60 – Tržby za vlastní výkony a zboží
61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti
62 – Aktivace
64 – Jiné provozní výnosy
66 – Finanční výnosy
68 – Mimořádné výnosy
69 – Převodové účty

Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty
70 – Účty rozvažné
71 – Účet zisků a ztrát
75 až 79 – Podrozvahové účty

Účtové třídy 8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: FIRMY