Šance pro přijetí na univerzitu je rok od roku vyšší

Téma týdne: Hlásíme se na vysokou školu

V předcházejícím článku s názvem „Termín pro podání přihlášek na vysokou školu je na spadnutí“ jste se mohli takřka za 5 minut dvanáct dočíst o tom, jak se přihlásit na vysokou školu a o úskalích výběru správného oboru nebo formy studia. V tomto článku si rozebereme šance na přijetí na vysokou školu a co nám zbývá v případě, že v přijímacím řízení nebudeme úspěšní.

Aktuální informace pro studenty a zajímavé články týkající se studentů a studia naleznete s vekci Student.

Trocha aktuálních faktů

Podle Ústavu pro informace ve vzdělávání se ke studiu na vysoké školy se v roce 2009 hlásilo 146,6 tis. uchazečů, kteří podali celkem 325,0 tis. přihlášek. K přijímacím zkouškám se dostavilo 93,3 % uchazečů, přijato jich bylo 105,6 tis. (z toho 75,3 tis. do prezenční formy vzdělávání), z nichž celkem 99,8 tis. uchazečů ke studiu skutečně nastoupilo (do prezenční formy vzdělávání 70,7 tis.).

Uchazeči, kteří maturovali v roce 2009, podali celkem 61,0 % přihlášek.

Naprostá většina uchazečů se hlásí na veřejné vysoké školy (91,5 %). Soukromé vysoké školy přijaly celkem 15,0 tis. uchazečů, z nichž 13,9 tis. ke studiu nastoupilo.

Uchazeči se nejvíce hlásí ke studiu humanitních a společenskovědních oborů (28,9 %), ekonomických (28,8 %), technických (22,4 %) a pedagogických oborů (19,7 %).

Šance na přijetí se každoročně zvyšuje

Díky tomu, že studijních oborů i fakult stále přibývá, šance na přijetí na vysokou školu se každoročně zvyšuje. Ukazují to mimo jiné údaje Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV).

Tabulka: Vývoj úspěšnosti uchazečů o studium na VŠ

	2003/04	2004/05	2005/06	2006/07	2007/08	2008/09
Podíl přijatých studentů na počtu přihlášených	59,2 %	58,0 %	61,1 %	64,6 %	66,2 %	70,6 %
Úspěšnost uchazečů	64,9%	63,3%	66,8%	70,1%	71,9%	76,4%

Zdroj: databáze ÚIV

Tabulka ukazuje procentuální úspěšnost uchazečů o studium na vysokých školách. První řádek je prostý podíl počtu přijatých a počtu přihlášených. Ve druhém řádku je úspěšnost uchazečů, která je více vypovídající, neboť udává podíl kolik z těch uchazečů, kteří se dostavili k přijímacím zkouškám, bylo přijato.

Graf: Vývoj počtu přihlášených a přijatých studentů vysokých škol

Zdroj: databáze ÚIV

Co když se nedostanu na vysokou?

Jak bylo zmíněno, šance pro přijetí ke studiu na vysokou školu se rok od roku zvyšuje. Co když to ale přece jen nevyjde. Je zřejmé, že všichni uchazeči se na poprvé na školu nedostanou. Zpravidla nezbývá nic jiného, než to zkusit za rok (pokud o studium na vysoké škole stále stojíme). Je dobré si zachovat statut studenta a neztratit tak studentské výhody, které bychom přerušením studia ztratili.

Roční pauzu lze většinou dobře vyplnit nějakým alternativním studiem. Můžete zvolit denní pomaturitní studium jazyků a získat nejen lepší jazykové dovednosti, ale i například uznávaný certifikát. Alternativou je i vyšší odborná škola (VOŠ), kterou můžete v případě, že se v dalším pokusu o přijetí na vysokou školu dostanete, ukončit a nebo ji jednoduše dostudujete, pokud vám bude vyhovovat. Podstatné je, že ve chvíli, kdy se dozvíte, že jste se nedostali na VŠ, máte ještě možnost se hlásit na většinu VOŠ.

Alternativou jsou i soukromé vysoké školy, které mají datum podání přihlášek často později a jejich požadavky na přijetí bývají mírnější. Přijetí ke studiu je často snazší. Samozřejmostí je, že se zde platí školné, což ovšem platí i pro jazykové školy. Školné na různých soukromých školách se liší. Řádově jsou to ale desítky tisíc korun ročně.

Ani po přijetí nemáte vyhráno

Ani když se na vysokou školu dostanete, nemáte vyhráno. Aby jste školu dokončili, musíte samozřejmě splnit spoustu podmínek, které si zvolený obor žádá a vše zakončit státní závěrečnou zkouškou a obhajobou diplomové práce. Můžou se objevit důvody k tomu, že se vám studium protáhne. Není problém si studium o něco prodloužit a rozvolnit. Ale je třeba s tímto zacházet obezřetně, protože vás to může stát zbytečné peníze navíc.

Každý studijní program má totiž svou standardní dobu studia. Většina bakalářských programů trvá standardně 3 roky, magisterské 5 let (existují samozřejmě i programy trvající 4 nebo 6 let), navazující magisterské 2 roky. Přesažením standardní doby studia musíte počítat s jistými následky. Jestliže standardní dobu studia prodloužíte o jeden rok, můžete se připravit o případný nárok na některá stipendia. Pokud ale přesáhnete standardní dobu studia zvětšenou o jeden rok, škola vám naúčtuje poplatek za studium. Ten má každá škola určen jinak.