Jak se projevila krize na uplatnění absolventů?

08.11.2010 | , Studentskefinance.cz
STUDENT - NEPOUŽÍVAT


Na základě průzkumu Masarykovy univerzity mezi jejími absolventy lze konstatovat, že krize neměla závažnější dopad na jejich uplatnění. Mimo jiné se snížil podíl absolventů, kteří mají práci už v období promoce asi o 4 %.

Snížení podílu absolventů, kteří mají práci už v období promoce, o necelá čtyři procenta a částečně vyšší míra obav z nezaměstnanosti u absolventů, kteří zatím práci nenašli, tak by bylo možné celkově hodnotit veškerý dopad ekonomické krize na čerstvé absolventy Masarykovy univerzity.

K těmto zjištěním dospěl červnový výzkum mezi 1 120 absolventy (tj. 53 % všech absolventů) magisterského stupně prezenčního studia Masarykovy univerzity, mapující jejich přechod do praktického života.


Polovina absolventů měla práci již při promoci


Podobně jako v minulých letech měla již v době výzkumu práci téměř jedna polovina absolventů, necelých 40 % absolventů si práci ještě hledalo a zbytek hodlal dále studovat v doktorskému studiu, pobývat v zahraničí nebo se věnovat dalšímu vysokoškolskému studiu.

Míru obtížnosti nalezení práce hodnotili absolventi zhruba stejně jako v předchozím roce, podíl variant hodnotících tento proces jako velmi a poměrně obtížný zůstal na úrovni 24 %. Nástupní platy se v meziročním srovnání zvýšily zhruba o čtyři procenta a dosáhly tak úrovně 20 600 Kč (v loňském roce to bylo 19 800 Kč); typický nástupní plat absolventa byl ve výši 20 000 Kč.


Nejvyšší platy dostávají zejména informatici a ekonomové


Naopak s nejnižšími se zatím musí spokojit pedagogové a absolventi FSpS. Je to do značné míry způsobeno tím, že větší podíly informatiků i ekonomů směřují do soukromého sektoru, kde jsou platy vyšší než v sektoru veřejném. Ten absolventům nabízí průměrný plat na úrovni 18 300 Kč, zatímco soukromý sektor dává 23 100 Kč.

Tabulka: Průměrné nástupní platy absolventů MU v letech 2008 – 2010

Fakulta 2008 2009 2010
Fakulta informatiky (FI) 31711 Kč
30574 Kč 31011 Kč
Ekonomicko-správní fakulta (ESF) 27646 Kč 26744 Kč 24786 Kč
Fakulta sociálních studií (FSS) 23412 Kč 23421 Kč 20012 Kč
Lékařská fakulta (LF) 16903 Kč 18696 Kč 19956 Kč
Právnická fakulta (PrF) 18640 Kč 19926 Kč 19040 Kč
Filozofická fakulta (FF) 16992 Kč 16959 Kč 17967 Kč
Přírodovědecká fakulta (PřírF) 18417 Kč 16538 Kč 17632 Kč
Pedagogická fakulta (PedF) 15590 Kč 14736 Kč 15579 Kč
Fakulta sportovních studií (FSpS) 16800 Kč 15031 Kč 12000 Kč

Při hledání zaměstnání se absolventi spoléhali zejména na své vlastní síly (60 %) a zhruba každý šestý absolvent dostal přímou nabídku zaměstnání od budoucího zaměstnavatele. V posledním ročníku studia totiž poměrně často nebo dokonce pravidelně pracovalo 58 % budoucích absolventů a v práci strávili zhruba osmnáct hodin týdně.


Kdo vidí svůj obor jako perspektivní?


Podíl absolventů, kteří vidí své aktuální (budoucí) zaměstnání jako perspektivní, se postupně vyšplhal ze 73 % v roce 1996 na současných 87 %, což je druhá nejvyšší hodnota za dané období a ve vystudovaném oboru bude pracovat celkem 88 % absolventů; nejvěrnější oboru jsou již tradičně mladí lékaři, právníci a informatici.

Zhruba jedna třetina absolventů by měla zájem o práci v zahraničí, tento podíl zůstává v posledních letech prakticky konstantní. Absolventi by chtěli v zahraničí strávit zhruba dva roky a motivace zájmu o práci v cizině se za posledních pět let postupně přesouvá od vyšších výdělků k nefinančním motivacím jako je např. touha po poznání, rozvíjení jazykových dovedností, získání zahraničních zkušeností atd.


Nejobtížnější studium mají prý lékaři


Jako nejobtížnější hodnotí studium na MU mladí lékaři, ti se v průměru na jednu zkoušku učili čtrnáct dnů, zatímco průměrná doba přípravy na jednu zkoušku za celou univerzitu představovala zhruba šest dnů.

  • LF - 14,2 dní
  • PrF - 6,4 dní
  • MU - 6,2 dní
  • PřírF - 5,3 dní
  • FSS - 5,0 dní
  • FF - 4,9 dní
  • PedF - 4,7 dní
  • ESF - 3,9 dní
  • FSpS - 3,6 dní
  • FI - 3,5 dní

Za celou univerzitu hodnotilo studium jako velmi náročné 9 % absolventů a jako poměrně náročné dalších 47 % absolventů. Podrobné výsledky průzkumu budou veřejně dostupné na webu Poradenského centra MU v listopadu.


Celkově klesá míra nezaměstnanosti absolventů


Míra nezaměstnanosti absolventů vysokoškolského vzdělání jako celku v roce po absolvování vykazuje trvale dlouhodobý pokles, ze 7,7 % v dubnu 2004 postupně klesla na 2,5 % v dubnu 2008. V dubnu 2009 poprvé po letech meziročně stoupla, a to na 3,1 %.

Míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol je sama o sobě velice nízká ve srovnání s nižšími stupni vzdělání. V případě různých studijních programů vzdělání jsou rozdíly v nezaměstnanosti mezi těmito skupinami velmi nízké.

Autor článku

Lukáš Pololáník

Články ze sekce: STUDENT - NEPOUŽÍVAT