Jak se dostat na VŠ bez přijímacích zkoušek?

12.01.2011 | , Studentskefinance.cz
STUDENT - NEPOUŽÍVAT


Máte obavu, že se ve výsledkové listině přijímacích zkoušek na VŠ neumístíte dost vysoko? Pak existuje několik možných řešení – přihlásit se na školu, která přijímá bez testů, ať už všechny či jen některé podle průměru ze zpravidla posledních dvou až čtyř let SŠ, nebo se na školu, která zkoušky pořádá, dostat bez nich. Mnoho vysokých škol automaticky přijímá studenty s výbornými studijními výsledky či úspěchy v soutěžích – olympiádách, Středoškolské odborné činnosti a dalších. V nové minisérii článků Vám nabídneme přehled možností, jak se dostat na VŠ i bez skládání zkoušek.

Začneme s obecným přehledem těchto příležitostí, v dalších článcích se dozvíte, jaké konkrétní možnosti máte pro svůj vysněný obor.


Vysoké školy zcela bez zkoušek


Přehled škol, kde nepotřebujete skládat přijímací zkoušky, nabízí Národní informační centrum pro mládež (NICM) na webové adrese http://www.icm.cz/prehled-vysokych-skol-bez-prijimacich-zkousek. Jsou do nich započteny však zejména ty, které používají jiná kritéria – převážně průměr ze střední školy či VOŠ, buď celkový, nebo jen z vybraných předmětů. Ve spodní části seznamu je také samostatný výčet škol, které přijímají na základě Národních srovnávacích zkoušek Scio.


Přijetí na základě průměru či absolvování předmětu


Poměrně velké množství vysokých škol přijímá studenty podle průměru dosaženého v předchozím studiu. Mezi ně patří například větší část fakult ČVUT či VŠCHT. Dostat se na VŠ takto je nejjednodušší, je to však nerovný systém pro ty, kteří se už na střední škole věnovali práci či vlastním projektům a na jejichž známkách se to projevilo. Většinou se ale studenti s průměrem lepším než dva dostanou na školu bez nejmenších problémů.


Oborové olympiády


Středoškolští studenti mají možnost se účastnit celého spektra olympiád – v češtině, cizích jazycích, dějepisu, zeměpisu, matematice, fyzice, astronomii, biologii, ekologii, chemii a dalších předmětech. Vysoké školy zpravidla přijímají úspěšné řešitele celostátního kola, popřípadě několik nejúspěšnějších účastníků.

Většina olympiád má nejprve školní, pak obvodní, krajské a republikové kolo, přičemž v některých z nich ještě postupují obvykle tři nejlepší do celosvětového kola. Nejúspěšnější řešitelé olympiád mnohdy na získávají speciální stipendium.


Středoškolská odborná činnost


Tato soutěž je letos pořádána již 33. rokem a má osmnáct oborových kategorií, z nichž si tu svou vybere každý student: 1. Matematika a statistika, 2. Fyzika, 3. Chemie, 4. Biologie, 5. Geologie a geografie, 6. Zdravotnictví, 7. Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství, 8. Ochrana a tvorba životního prostředí, 9. Strojírenství, hutnictví, doprava a průmyslový design, 10. Elektrotechnika, elektronika a telekomunikace, 11. Stavebnictví, architektura a design interiérů, 12. Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie, 13. Ekonomika a řízení, 14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času, 15. Teorie kultury, umění a umělecké tvorby, 16. Historie, 17. Filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory, 18. Informatika.

Na rozdíl od olympiád nejde o vyplnění testu či zpracování odpovědí na zadané otázky; v SOČ každý prezentuje svůj vlastní originální projekt a některé z nich nemají daleko dokonce od bakalářských prací. SOČ je náročnější než olympiády, vyžaduje skutečný zájem a čas, ale na druhou stranu se jí účastní méně lidí a s dobrým projektem se dostanete daleko. Stejně jako olympiády má několik kol, ti nejlepší postupují do celostátního. Vysoké školy velmi často automaticky berou finalisty z tohoto kola, některé z nich třeba prvních deset z oboru.

V příštím článku ze série se podíváme na situaci v chemických a biologických oborech – jaké školy v republice Vás vezmou i bez zkoušek a za jakých předpokladů?

Autor článku

Julie Nováková

Články ze sekce: STUDENT - NEPOUŽÍVAT