Vyplatí se studentům podat daňové přiznání?

Záleží tedy především na dané situaci, zda je podání daňového přiznání pro poplatníka - studenta - finančně výhodné nebo pro něho znamená pouze zbytečnou administrativní zátěž, ze které neplyne žádný finanční profit.

Studenti zpravidla daňové přiznání nepodávají

Obecně zákon neukládá povinnost podávat daňové přiznání za období, v němž bylo zdanitelných příjmů dosaženo pouze formou tzv. závislé činnosti, tedy ze zaměstnání nebo brigády, pokud ovšem nebyl souběh více pracovních poměrů v jednom měsíci. Následující příklad však ukazuje, že i v takovém případě lze podáním daňového přiznání ušetřit formou vrácení odvedené daně z vydělané mzdy, a to především využitím daňové slevy na poplatníka.

Př. 1: Student pracuje 4 měsíce v roce

Student si našel sezonní brigádu od 1. 6. 2010 do 30. 9. 2010. Jeho měsíční mzda činila 18 000 Kč (hrubého) za každý odpracovaný měsíc. Pracovní poměr byl sjednán formou podepsání pracovní smlouvou. V daném roce neměl student jiné příjmy.

Výpočet mzdy za celý rok 2010 je pak následující:

Uplatněte si celou slevu na poplatníka!

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel studentovi smí uplatnit při zpracování měsíční mzdy pouze 1/12 z možné výše slev na dani. Zákon však umožňuje slevu na poplatníka využívat v plné výši za celý rok, v tomto případě podáním daňového přiznání k dani z příjmů.

Po konci roku 2010 student požádá bývalého zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech, aby si mohl zpracovat sám daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2010. V daňovém přiznání řádně podaném v termínu do 31. 3. 2011 má student nárok uplatnit slevu na poplatníka v plné výši (24 840 Kč) bez ohledu na to, kolik měsíců pracoval. Naopak slevu na studenta si smí uplatnit pouze za měsíce, ve kterých měl příjmy z brigády.

Výpočet daně v daňovém přiznání za období 2010 bude vypadat takto:

Pro znázornění uplatnění slev během období a v daňovém přiznání je uvedena následující tabulka:

A kdy přiznání nepodávat?

Tento postup (podávat daňové přiznání) však pozbývá významu, pokud by byl student zaměstnán celý rok a zaměstnavatel by mu tedy ve mzdě již uplatnil celou slevu na poplatníka. Dále také tehdy, když zálohová daň srážená z měsíční mzdy je po odečtu 1/12 uplatněných slev v daném měsíci nulová a to ze zřejmého důvodu, kdy stát v takovém případě nemá studentovi co vracet.

Př. 2: Student pracuje během celého roku

Uvažujme tedy, že student měl v roce 2010 celoroční brigádu, na které si vydělal měsíčně 15 000 Kč/měsíc hrubého, a dále neměl jiný zdanitelný příjem. Výpočet daňové povinnosti za rok 2010 bude následující:

Výpočet daně v daňovém přiznání za období 2010 bude vypadat takto:

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel uplatnil studentovi při zpracování měsíčních mezd v roce 2010 celou výši slev (24 840 + 4 020). V tomto případě tedy nemá smysl podávat daňové přiznání.

Na závěr pouze doplním, že o vzniklý přeplatek (viz př. 2) na dani formou zaokrouhlování daňového základu nemá smysl formou daňového přiznání žádat, protože ze zákona nelze žádat o vrácení přeplatku do výše 200 Kč.