Téměř čtvrtina uchazečů o studium na VŠ je neúspěšných

Po několikaletém bouřlivém nárůstu počtu uchazečů o studium na VŠ v průběhu 1. desetiletí 21. století se počet podaných přihlášek i přihlášených osob ke studiu na VŠ stabilizoval. Pozvolna rostoucí úspěšnost uchazečů se také ustálila. Aktuální data přináší Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV).

Zatímco od roku 1999 do 2007 se ve statistikách projevoval vzestupný trend a uchazečů o studium každým rokem skokově přibývalo, během posledních čtyř let 2007–2010 se situace ustálila (viz graf níže). Počet podaných přihlášek se v průměru pohybuje okolo 323,5 tis. a počet přihlášených osob pak v průměru okolo 147,5 tis. Tyto údaje vycházejí ze statistických šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání z přijímacího řízení na VŠ v roce 2010.

Počet uchazečů přihlášených a přijatých ke studiu

Statistika nuda je...

Ale podívejme se na cenné údaje, díky kterým si můžete udelat obrázek o vývoji úspěšnosti uchazečů v přijímacím řízení. Ke studiu na VŠ se v roce 2010 hlásilo celkem 149,2 tis. uchazečů českého státního občanství, kteří podali celkem 324,8 tis. přihlášek. K přijímacím zkouškám se dostavilo 93,1 % uchazečů, přijato jich bylo celkem 106,4 tis. (z toho 77,2 tis. do prezenční formy vzdělávání), z nichž celkem 100,8 tis. uchazečů ke studiu skutečně nastoupilo (do prezenční formy vzdělávání 73,0 tis.). Uchazeči o přijetí na VŠ se nejvíce hlásí ke studiu ekonomických (28,9 %), humanitních a společenskovědních (26,7 %), technických (24,0 %) a pedagogických oborů (19,7 %).

V tabulce níže naleznete přehled vývoje počtu přihlášených uchazečů, počet těch, kteří se skutečně zúčastnili přijímacího řízení, a počet přijatých uchazečů.

Vývoj počtu přihlášených a přijatých uchazečů

Zdroj: databáze ÚIV

* Počet přihlášených uchazečů, kteří se skutečně dostavili k přijímacímu řízení

A jak je tomu u vyšších odborných škol?

Na VOŠ se v roce 2010 hlásilo ke studiu celkem 19,0 tis. uchazečů, kteří podali 22,1 tis. přihlášek. K přijímacím zkouškám se skutečně dostavilo přibližně 91,5 % uchazečů, přijato jich bylo celkem 14,4 tis. (z toho 11,0 tis. do denní formy vzdělávání), z nichž celkem 12,5 tis. ke studiu skutečně nastoupilo (do denní formy vzdělávání 9,4 tis.). Uchazeči o přijetí na VOŠ se nejvíce hlásí do zdravotnických (21,4 %), ekonomických (19 %) a pedagogických oborů (18,8 %).

Šance na přijetí už nerostou tak, jako dříve

Zatímco v předchozích letech byla úspěšnost uchazečú o studium na vysoké škole rok od roku o něco málo vyšší, v roce 2010 se po dlouhé době mírně snížila. Nicméně se dá říci, že v posledních 3 letech je situace stabilní. Z dat Ústavu pro informace ve vzdělávání vyplývá, že úspěšnost uchazečů o studium na VŠ se v roce 2010 po několika letech růstu snížila na 76 % oproti 77,2 % v roce 2009. Tento vývoj je ale podle mluvčí ÚIV Bohumily Beranové zcela nevýrazný. „Z pohledu úspěšnosti při přijímacím řízení v posledních třech letech se jedná o zcela stabilní situaci, ten rozdíl je statisticky nevýznamný,“ uvedla.

K nevýraznému úbytku úspěšnosti nicméně Bohumila Beranová dodává: „Příčinou může být mírné navýšení přihlášek uchazečů s „odloženou poptávkou“ (např. pracující, kteří si chtějí, anebo musejí doplnit vzdělání), jejichž úspěšnost při přijímacím řízení je obecně nižší.“

Vývoj úspěšnosti uchazečů o studium na VŠ

Zdroj: databáze ÚIV

Tabulka výše ukazuje procentuální úspěšnost uchazečů o studium na vysokých školách. První řádek vyjadřuje prostý podíl počtu přijatých a počtu přihlášených. Ve druhém řádku je úspěšnost uchazečů, která udává kolik z těch uchazečů, kteří se skutečně dostavili k přijímacímu řízení, bylo přijato. Tento údaj je tak více vypovídající o skutečných šancích na přijetí.