Sokolovská uhelná a obce vytýkají ČEZ neodůvodnitelnou cenu tepla

Štěpánek dnes na dotaz ČTK dokonce připustil, že krajní možností by bylo ukončení dodávek pro Tisovou. "V případě, že nebude možno, aby jsme měli stejné podmínky jako má konkurence, zvažujeme i zastavení dodávek pro ČEZ," konstatoval Štěpánek. "Ale proč dělat tohle, když je možné narovnat stávající podmínky," dodal.

Disproporce mezi cenou uhlí a tepla překvapila i starosty obcí, které teplo odebírají. Podle sokolovského starosty Zdeňka Berky (ČSSD) si obce vyžádají od ČEZ kalkulaci ceny tepla a vysvětlení jejího růstu, podají stížnost na Energetický regulační úřad a Státní energetickou inspekci. Zároveň chtějí prověřit možnost odebírat teplo z jiného zdroje, například z kombinátu SUAS ve Vřesové.

"Postupně jsme zjistili, že máme úplně jiné podmínky než ostatní dodavatelé uhlí. ČEZ podle nás touto diskriminací nabourává konkurenční prostředí," řekl Štěpánek.

Podle mluvčí ČEZ Evy Novákové ale elektrárenská společnost nemá právní oporu pro postup odchylný od platné smlouvy. "Musí totiž respektovat požadavky kladené právním řádem na správu obchodní společnosti s péčí řádného hospodáře. ČEZ je tak nucen trvat na platnosti smlouvy, dokud nebude právně nezpochybnitelně prokázáno, že smlouvu nelze plnit z důvodu doložené objektivní nemožnosti plnění či že zde jsou jiné právem uznané důvody vyžadující modifikaci daného smluvního vztahu," uvedla Nováková.

Společnost ČEZ také požádala Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o posouzení skutečností ohledně smlouvy o dodávce uhlí se společností Sokolovská uhelná a zaslala mu informace dokládající, že podle ní ČEZ zákon neporušil a neporušuje.

V roce 1999 dodávala SUAS Tisové uhlí za cenu 26,67 Kč/GJ, cena od té doby nestoupala, a pro letošní rok ČEZ navrhnul dokonce snížení ceny na 25,85 Kč/GJ tepla z uhlí. Cena tepla z Tisové přitom vzrostla ze 116 Kč/GJ na 309 Kč/GJ v letošním roce.

"Ať někdo vysvětlí, jak v regionu, který není sociálně silný, dochází k tak diametrálním posunům v cenách, když cena základní suroviny zůstává na stejné úrovni," uvedl Štěpánek. Chápe, že snaha SUAS o navýšení ceny za uhlí může v obcích vyvolat obavy z dalšího nárůstu ceny tepla. Podle Štěpánka ale ČEZ neodůvodnitelný zisk po léta odváděl z regionu a pro další zdražování není důvod.

SUAS si na diskriminaci ze strany ČEZ stěžoval u ÚOHS v roce 2006. "V té době jsme ale nebyli účastníkem řízení. My jsme se teprve v posledních měsících seznámili s tím, jaký byl výnos. Od ČEZ jsme komplexní informace nedostali. Úřad deklaroval, že naše podmínky jsou jiné, ale nic z toho se nerealizovalo," uvedl Štěpánek.

Jak dodal, firma zvažuje i podání k Evropské komisi, protože má obavu z toho, že se v ČR napravení situace nemusí dočkat. SUAS bude chtít i náhradu za minulé období. Podle Štěpánka diskriminace poškodila SUAS o stovky milionů korun.

ČEZ odebírá od SUAS zhruba dva miliony tun uhlí ročně, z toho 1,5 milionu tun jde do Tisové. V posledních letech SUAS těžil kolem osmi milionů tun, přičemž asi čtyři miliony tun firma sama zpracovala.

Letos plánuje SUAS vytěžit asi 7,5 milionu tun, postupně bude těžba klesat na asi 6,5 milionu tun. "Do odbytu letos jde 3,5 milionu tun, z toho pro ČEZ asi dva miliony tun," dokreslil Štěpánek. Zatímco běžně prodává SUAS sirné uhlí za 35 až 38 Kč/GJ a nesirné za 40 až 45 Kč/GJ, ČEZ za ně nabídl jen 25 korun.