Ve kterých zemích OECD „berou“ občané nejvíc?

Průměrná roční čistá mzda zaměstnance je rozdílem mezi průměrnou hrubou mzdou a povinnými odvody. Výši čisté mzdy tedy ovlivňují dva faktory: sjednaná mzda a zdanění. Nižší zdanění je možností, jak zvýšit průměrnou čistou mzdu, i když sjednaná mzda zůstává stejná. Zaměstnanci odvádí ze své hrubé mzdy daň z příjmu a pojistné. Protože míru zdanění ovlivňuje celá řada faktorů jako možnost uplatnit nezdanitelné položky či slevy na dani, tak je u všech členských zemí OECD uvedena průměrná roční čistá mzda u bezdětného zaměstnance, který uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka. Ve všech členských zemí OECD pracuje za průměrnou mzdu přibližně třetina zaměstnanců (někde ještě méně). Příjmy nadstandardně ohodnocených zaměstnanců tak neustále zvyšují průměrnou mzdu, která tak stále méně přestává odpovídat hodnotě mzdy běžného zaměstnance.

Průměrná roční mzda: od 4 860 € po 52 811 €

Mzdové rozdíly v členských zemích OECD jsou značné. Nejvyšší průměrná čistá roční mzda za rok 2011 byla ve Švýcarsku (52 811 €), Norsku (41 110 €) a Lucembursku (35 738 €). Přes hranici 30 tisíc euro za rok se ještě přehoupla průměrná čistá mzda u bezdětného občana v Japonsku, Dánsku, Irsku, Nizozemí a Švédsku. Naopak nejnižší průměrná čistá mzda je v Mexiku (4 860 €), Turecku (6 148 €), Maďarsku (6 293 €) a Chile (6 475 €). Nižší průměrná čistá mzda než 10 tisíc euro byla ještě v Polsku, Slovensku, Estonsku a Česku. Rozdíl v průměrné čisté měsíční mzdě v Česku a některými západoevropskými zeměmi (Portugalsko, Řecko, Španělsko či Itálie) se však v posledních letech snižuje. V přiložené tabulce je uvedena průměrná roční čistá mzda v národní měně i v euro. Vzájemný kurs pro přepočet byl použit ze dne 22. června 2011. Vzájemné kurzy se během roku mění, některé měny vůči euru posilují, jiné oslabují.

Kde se liší hrubá mzda od čisté nejméně?

V mimoevropských zemích OECD jsou podstatně menší rozdíly mezi hrubou mzdou a čistou mzdou zaměstnance než v evropských zemích. Při porovnávání hrubé mzdy by tak byly rozdíly mezi jednotlivými zeměmi ještě vyšší než při porovnávání čisté mzdy.

• Např. v Česku činí čistá mzda bezdětného zaměstnance majícího hrubou mzdu 24 000 Kč částku 18 500 Kč. Rozdíl mezi hrubou mzdou a čistou mzdou dosahuje 23 %.

Nejméně se čistá mzda od hrubé mzdy liší v Mexiku (5,6 %), Chile (7 %), Koreji (11,9 %), Švýcarsku (16 %), Izraeli (16,5 %) a Novém Zélandu (16,9 %). Nízké zdanění ve Švýcarsku je důvodem, proč je ve Švýcarsku průměrná čistá mzda značně vyšší než v ostatních zemích. V Dánsku, Norsku, Německu či Lucembursku je hrubá mzda rovněž velmi vysoká, současně je zde však podstatně vyšší zdanění. Nejvíce se čistá mzda od hrubé mzdy liší v Belgii (42,1 %), Německu (39,2 %), Dánsku (38,3 %), Slovinsku (33,1 %), Nizozemí (32,8 %) a Rakousko (32,7 %).

Rodiče platí nižší daně

Ve většině zemí OECD odvádí rodiny s dětmi na dani z příjmu fyzických osob méně než bezdětní občané. Proto je čistá mzda občanů (při stejném hrubém příjmu), kteří uplatňují slevu či daňové zvýhodnění na děti vyšší než bezdětných občanů. Průměrná čistá mzda rodičů by tedy byla vyšší. V Česku je to zásluhou daňové zvýhodnění na každé vyživující dítě. Daňové zvýhodnění přitom v Česku pro rok 2011 dosahuje 967 Kč měsíčně. V Česku odvede zaměstnanec mající dvě děti pobírající průměrnou mzdu ze své hrubé mzdy o 6 % na povinných odvodech méně oproti bezdětnému zaměstnanci. Finanční podpora rodin s dětmi je v Česku na dobré úrovni. Nižší povinné odvody z hrubé mzdy pro rodiny s dětmi velmi dobrou pomocí rodinám s dětmi. Rozdíl v míře zdanění bezdětného občana a občana se dvěma dětmi je v Česku jeden z nejvyšších v členských zemích OECD, vyšší rozdíl v míře zdanění je pouze v Německu, USA a Nizozemí.

Tabulka: Průměrná čistá mzda v zemích OECD za rok 2010 (u bezdětného občana)

Pramen: OECD: Taxing Wages, Annual average gross wage earnings, single individual no children, 2000-2010