OECD: Kde je životní úroveň s průměrnou mzdou nejvyšší?

Průměrná mzda v paritě kupní síly (PPP) zohledňuje rozdíly v úrovni cen v jednotlivých zemích OECD. Mzdové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v paritě kupní síly jsou nižší, než při porovnávání nominálních průměrných mezd, protože v zemích s nižšími mzdami jsou zboží a služby v průměru levnější. Ve všech zemích se porovnává průměrná hrubá mzda, výpočet čisté mzdy závisí na konkrétní situaci občana (např. na počtu dětí, uplatnění daňových slev či položek snižujících základ daně). Ve všech členských zemích OECD pobírá průměrnou mzdu rok od roku méně občanů. Důvodem je zvyšování mezd a platů především zaměstnancům s nadstandardními příjmy. Průměrná mzda se tak vzdaluje představě běžného zaměstnance. Nížší mzdové rozdíly jsou v zemích Skandinávie a zemích východní Evropy. Nejvyšší mzdové rozdíly jsou v Mexiku, USA, Velké Británii, Řecku či Portugalsku.

Nejlépe se za průměrnou mzdu žije v Norsku

Průměrná mzda v paritě kupní síly byla za rok 2010 nejvyšší v Norsku (52 694 $), Lucembursku (52 321 $), Nizozemí (51 336 $), Velké Británii (51 018 $), Německu (47 882 $) a Švýcarsku (46 319 $). Nejnižší průměrná mzda v paritě kupní síly byla naopak v Mexiku (10 116 $), Slovensku (16 228 $), Polsku (17 983 $) a Maďarsku (18 285 $). Oproti roku 2005 stoupla průměrná roční mzda v paritě kupní síly ve všech členských zemích, mimo Island, jehož ekonomika byla ekonomickou krizí citelně zasažena. Na Islandu průměrná roční mzda v paritě kupní síly poklesla během posledních pěti let o 1,7 %.

Kde nejvíce průměrná mzda v PPP stoupla?

• Česko patří mezi země, kde během posledních pěti let nejvíce stoupla průměrná roční mzda v paritě kupní síly, během let 2005 a 2010 se zvýšila o 23,8 %. Dalšími zeměmi s přibližně čtvrtinovým nárůstem jsou: Maďarsko (o 29,3 %), Slovensko (o 28,0 %), Norsko (o 23,9 %), Korea (o 23,2 %). Ve všech těchto zemích se průměrná nominální mzda zvýšila o více než 30 %. Např. v Česku byla průměrná přepočtená měsíční mzda za rok 2005 ve výši 18 334 Kč a za rok 2010 ve výši 23 797 Kč, což je nárůst o 29,8 %. Současně inflace byla v uvedeném období, v porovnání s členskými zeměmi OECD, podprůměrná.
• Nejvíce se průměrná nominální roční mzda zvýšila během let 2005 až 2010 na Islandu (o 37 %), přesto se úroveň průměrné mzdy v paritě kupní síly snížila. Ceny zboží a služeb však značně stouply. Inflace za rok 2008 však dosahla 13 %, za rok 2009 potom 16 % a za rok 2010 necelých 8 %.

Jak se zvýšila průměrná čistá mzda?

Světovým trendem v posledních letech bylo snižování přímých daní a zvyšování nepřímých daní. Zdanění průměrné mzdy proto ve většině členských zemí OECD kleslo. Nejvíce potom ve Švédsku. Průměrná hrubá roční mzda stoupla ve Švédsku během let 2005 až 2010 o 16 % (z 315 492 SKK na 365 930 SKK). Průměrná čistá roční mzda se však dokonce zvýšila o 26,9 % (z 217 069 SKK na 275 563 SKK). Dalšími zeměmi s citelným poklesem zdanění průměrné mzdy během posledních pěti let jsou: Německo, Dánsko, Maďarsko, Polsko a Turecko.

Tabulka: Průměrná roční mzda v paritě kupní síly (v $, v letech 2010 a 2005)

 Pramen: OECD, Tax Database, Part I. Taxation of Wage Income 2010