Průzkum: Téměř třetina Čechů si myslí, že kapesné je zbytečnost

Na Slovensku odmítá dávat kapesné 32 % lidí, naopak v Rusku jsou rodiče neobyčejně štědří – finančního přilepšení se nedočká pouze pět dětí ze sta. Vyplývá to z červencového průzkumu, který finanční společnost Home Credit provedla ve třech zemích, kde působí. Výsledky jsou znepokojující: chybějící kapesné mívá za následek, že dítě nezná hodnotu peněz a výrazně se také snižuje jeho schopnost činit v budoucnu zodpovědná finanční rozhodnutí. Ekonomové i psychologové se shodují, že vztah k penězům by si děti měly budovat už od útlého věku v rodině, finanční vzdělávání by pak nemělo chybět ani ve školách.

„Děti běžně od malička pracují s počítači a mobily, na internetu jsou často zběhlejší než jejich rodiče. Finance jim takhle blízké nejsou,“ uvádí analytik Home Creditu Michal Kozub. Dodává, že alespoň symbolické kapesné by dětem pomohlo seznámit se se světem peněz a pomalu do něj proniknout, aby v dospělosti neměly s financemi problémy.

I přesto se většina oslovených k pravidelné „dětské výplatě“ přiklání. Jako ideální věk, kdy by děti měly začít samy hospodařit s penězi, zvolili lidé v Česku, na Slovensku i Rusku věk kolem 10 let. 19 % Čechů souhlasí s pravidelným kapesným už od začátku školní docházky, tedy od 6 let. „Rodiče by měli věnovat dostatek času vysvětlování a diskuzi o tom, proč dítě kapesné dostává, co se s penězi dělá a na co kapesné může použít. Výše kapesného by samozřejmě měla být úměrná věku,“ upozorňuje psycholog Jiří Brančík.

V Rusku jsou lidé kapesnému nakloněni nejvíce: pro 95 % je samozřejmé, že ho děti pravidelně využívají. Naopak na Slovensku obvykle dostává peníze jen 68 dětí ze sta. Jako odpovídající částku vnímají Češi 200 korun, Slováci 10 € (240 korun) a v Rusku jsou rodiče ochotni podpořit dítě částkou až 500 rublů (téměř 300 korun) měsíčně. „Setkali jsme se i s překvapivými odpověďmi štědrých respondentů, že rozumná výše kapesného je tisíc korun měsíčně a víc,“ dodává Kozub. Varuje, že takto vysokým kapesným rodiče často kompenzují, že na své potomky nemají čas. Dítě si neuvědomuje hodnotu peněz a vysoké kapesné vnímá jako samozřejmost.

Průzkum rovněž zjišťoval, jak se lidé staví k odměňování dětí za drobné domácí práce. Tři čtvrtiny respondentů v Česku a Rusku si myslí, že pomáhat doma je samozřejmost a dítě by za to nemělo dostávat speciální odměnu, 25 % připouští, že dítě k úklidu penězi motivuje. Nejpřísnější jsou v tomto případě Slováci – domácí práce a úklid považuje za samozřejmost 87 % oslovených.

Kapesné ve zkratce:

• Kapesné dává nebo by dávalo dětem 95 % Rusů, 71 % Čechů a 68 % Slováků
• První peníze k vlastní útratě by dítě v ČR, SR i Rusku mělo dostat zhruba v 10 letech
• Pro 19 % českých respondentů by se začátek výplaty kapesného měl shodovat s nástupem do školy
• Češi jsou ochotní přispět desetiletému dítěti nejčastěji 200 Kč na měsíc, Slováci 10 € (240 Kč) a Rusové 500 rublů (téměř 300 Kč)
• Jen 13 % Slováků by odměnilo dítě za pomoc v domácnosti, stejně tak by učinilo 25 % Čechů a 27 % Rusů

* Telefonický průzkum proběhl v červenci 2011 na vzorku 365 klientů Home Creditu v České republice, 447 na Slovensku a 350 v Rusku.