České školství vs. zahraničí: Podílem vysokoškoláků zaostáváme

V rámci OECD máme méně vysokoškoláků

Ačkoli je u nás počet vysokoškoláků poměrně vysoký, stále se nacházíme pod průměrem OECD (34 států se zastoupením na každém osídleném kontinentu kromě Afriky, kde plánuje kandidovat Jihoafrická republika). Z občanů mezi 25 a 34 lety má terciární (vysokoškolské) vzdělání přibližně dvacet procent lidí, například v tomto žebříčku nejlépe umístěné Koreji je toto číslo dokonce vyšší než šedesát procent. Průměrně má ve státech OECD terciární vzdělání přes třicet procent lidí.

Je však nutno říci, že se v různých zemích také liší poptávka po vysokoškolsky vzdělaných zaměstnancích. Například u nás letos od počátku roku o sedmnáct procent vzrostl počet nezaměstnaných absolventů; pracovních míst na trhu je sice také více, ale požadavky jsou specifické – největší sháňka je po pracovnících v IT, strojírenství a dalších technických oborech. A z toho, že bychom byli podprůměrní, si zoufat nemusíme – jedná se o průměr jen v rámci OECD, nikoli světa, a nedosahují na něj například i Německo a Rakousko. V míře dokončení středního vzdělání jsme nadprůměrní i mezi zeměmi OECD.

Vyšší vzdělání získává více žen než mužů

V čem se Česká republika neliší od trendu v téměř celé OECD je skutečnost, že sekundární i terciární vzdělání dokončuje více žen než mužů. Mírou graduace v terciárním vzdělání dle pohlaví vybočují pouze Japonsko a Turecko, kde VŠ absolvuje více mužů. Průměrně však 46 % současných mladých žen a 31 % současných mladých mužů získá terciární vzdělání. Česká republika se zde pohybuje mírně nad průměrem; zájem o vysoké školství u nás stále narůstá - mezi dívkami více než chlapci, ale počet studentů VŠ a VOŠ postupně roste u obou pohlaví. Hned po Rakousku jsme prošli největším nárůstem od roku 1995 uvnitř OECD.

Ačkoli je počet studentek vyšší než počet studentů, v jednom odvětví stále převládají muži. Jedná se o techniku, výrobu a stavebnictví, kde je v OECD v průměru kolem 25 % žen a 75 % mužů; u ostatních oborů je situace většinou opačná. ČR se zde nachází téměř přesně v průměru.

Vyplatí se u nás vyšší vzdělání při hledání práce?

Co se týče podílu zaměstnaných ve věku 25 až 64 let podle výše dosaženého vzdělání, patříme k průměru OECD jak u terciárního vzdělání, tak u vyššího sekundárního (VOŠ). Absolventi VŠ bývají v cca 84 % zaměstnaní, u VOŠ se jedná o přibližně 75 %. Průměr mezi lidmi, kteří dosáhli nižšího vzdělání, se pohybuje těsně nad 55 %; v České republice je to ale o více než deset procent méně! Ačkoli tedy zatím máme méně vysokoškoláků, než je průměr OECD, lidé bez vyššího a vyššího odborného vzdělání či dokonce bez maturity mají mnohem větší potíže najít zaměstnání. Vysokoškolské vzdělání se u nás navzdory letošnímu nárůstu nezaměstnaných bývalých vysokoškoláků čím dál více vyplácí, i když v mnohých oborech (obzvláště humanitních) je vysoká konkurence na trhu práce kvůli přetlaku absolventů.

V příštím článku této série nás čeká zejména finanční náročnost vzdělávání a to, jak se vyšší vzdělání studentům vyplatí. Kde mají vysokoškoláci nejvyšší platy a kde zase na vzdělání vydají nejvíc peněz?