Ministerstvo školství začalo na začátku září letošního roku připravovat odložené plány pro zavedení školného, které mezi studenty vyvolává nemalé emoce. Mělo by podle plánů být zavedeno od roku 2013. Během podzimu by se tato otázka měla probírat v Poslanecké sněmovně. Kdy projednávání začne zatím není jasné, pokud k němu vůbec dojde.
Podpisů na petici přibývá
Odpůrci školného se spojili a jejich organizace SOS Student vyrukovala s peticí. Během prvních dní na ni postupně organizace nasbírala úctyhodných 600 podpisů. Petiční archy jsou distribuovány na petičních akcích, ve stáncích ale i přímo na školách. Momentálně se počet podpisů na petici pohybuje v řádech tisíců a organizátoři doufají v další nárůst v průběhu akademického roku.
Mezi odpůrci samozřejmě nejsou jen studenti, ale také rodiče, členové studentských organizací, Rada vysokých škol i laická veřejnost.
Argumenty odpůrců zní přesvědčivě
Mezi hlavní argumenty odpůrců školného patří ten, že školné znemožní studium zájemců ze sociálně slabších rodin. Je pravda, že ani dnes, v době, kdy je studium bezplatné, se nedá říci, že by náklady na něj byly zrovna zanedbatelné. Ubytování, stravování, jízdné i studijní materiály stojí mnoho a bez brigády se mladí pocházející z chudších rodin neobejdou. Podle plánů ministerstva by školné na jeden semestr mělo činit maximálně 10 000 korun a jeho výše by se pravděpodobně odvíjela od prestiže dané školy. Pokud přičteme i běžné náklady, celková částka už není příjemná ani studentům z lepších poměrů.
Je opravdu možné, že školné od studia odradí mnohé nadané mozky a místa zbudou pro méně kvalitní, ale bohatší uchazeče. To však záleží na přístupu jednotlivce, jeho vizi budoucnosti a v neposlední řadě i podpoře jeho rodiny a okolí.
Aby mladý člověk začínal svůj samostatný život a kariéru s dluhem za svá studia také nezní příliš povzbudivě. Na druhou stranu jde o poměrně schůdnou cestu pro ty, kteří to myslí s vysokou školou vážně.
Každá mince má i druhou stranu
Při rozhodování na čí stranu se přidat je však na místě zhodnotit situaci i z jiného pohledu. Množství absolventů vysokých škol každoročně stoupá, míst na fakultách je přebytek a nabírají tedy i méně nadané studenty, než tomu bylo v minulosti. Není výjimkou, že na vysokou školu se hlásí i absolventi středních odborných učilišť, kteří získali maturitu. Chceme raději schopného kuchaře s praxí, který rozumí své práci a jeho gulášek je výtečný, nebo hledíme na tituly, které zdobí jeho jméno?
Školné by nás také mohlo zbavit takzvaných věčných studentů. Lidí, kteří o studium velký zájem nejeví, zkoušky absolvují metodou pokus - omyl, studium si zbytečně prodlužují, školu pouze „zkouší“ a ke snaze nemají velkou motivaci. Takoví lidé si se zavedením školného jistě rozmyslí své počínání a eventuelně nebudou zabírat ve škole místo těm, kteří o něj skutečně stojí.
Každý se přirozeně přidá ke skupině, která hájí právě jeho osobní zájmy, někdy je však nutné myslet i na ostatní. Zda bude mít petice zamýšlený efekt ukážou následující měsíce a roky, odpůrci však hájí svoje názory zuřivě a rozhodně se jenom tak nevzdají.