Kolikátá vlastně Univerzita Karlova je?

10.10.2011 | , Univerzita Karlova
STUDENT


Minulý týden zveřejněná britská publikace Times Higher Education (THE) zařadila UK na 305. místo světových univerzit, zatímco Šanghajský ranking (ARWU) ji zařadil zhruba před měsícem na 201. – 300. místo na světě.

THE dodalo, že Univerzita Karlova je na vzestupu a patří mezi ty instituce, které mají možnost posunout se mezi nejlepších 200 univerzit. I podle THE patří UK mezi 2% nejlepších světových univerzit, jenže, kolikátá ale UK opravdu je?

„Zpětná vazba je vždy dobrá, ale vůči rankingům nyní panuje kritická obezřetnost,“ říká prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., prorektor UK pro rozvoj a dodává “Mimo jiné i proto chce mít EU vlastní hodnocení“. Ranking organizovaný THE vznikl podle výkonu ve výzkumných aktivitách měřeným počtem publikací, dále počítá s tím, jak univerzity výzkumem ovlivňují vývoj vědních oborů, což je dáno citovaností zveřejněných článků. Dalším kritériem je reputace v akademickém světě stejně jako mezi zaměstnavateli absolventů. Neposledním kritériem je výše příjmů získaných za vědecké výsledky z průmyslu a naopak menší váhu má to, jaké prostředí vytváří univerzita pro vzdělávání svých studentů.

Právě ukazatel zohledňující výši příjmů získaných za komercializaci výsledků výzkumu a vývoje je příčinou hlavního rozdílu mezi pořadím UK v Šanghajském rankingu a rankingu THE. Je příčinou i jejího umístění v loňském a letošním žebříčku. THE totiž změnilo metodiku a od letošního roku snížilo např. váhu vzdělávacího prostředí a zvýšilo podíl ukazatele reflektujícího výši příjmů získaných za komercializaci výsledků výzkumu a vývoje. To např. zapříčinilo, že po letech nadvlády Harvardské univerzity ji na prvé příčce vystřídal Kalifornský technologický institut (Caltech), tedy v evropském chápání nikoliv univerzita, ale vysoká škola technologického charakteru. Harvard Caltech předčil „pouze“ v ukazateli zohledňujícím vzdělávací prostředí.

I podle THE patří UK mezi 2% nejlepších světových univerzit a nechala za sebou kromě Lomonosovovy státní univerzita v Moskvě, která skončila jenom těsně před UK, ve skupině 275–300, nejenom všechny univerzity ze zemí střední a východní Evropy, které se do pořadí dostaly: Jagellonskou univerzitu v Krakově (327) a Varšavskou univerzitu (337), estonskou Univerzitu Tartu a Petrohradskou univerzitu (obě ve skupině 351–400). Za UK skončily i další významné univerzity – o jedno místo předstihla australskou Universitu Charlese Darwina. Za UK zůstaly i čínská Shanghai Jiao Tong University, podle níž je nazván konkurenční Šanghajský ranking, (315), Vrije Universiteit Brussel (318), Univerzita Sapienza v Římě (324), Vídeňská technická univerzita (346).

Sami autoři rankingu přiznávají, že s „tak malými bodovými rozdíly, jednoduchý rozhodující faktor hraje roli při určování pořadí, a tím jsou peníze“. Přestože univerzity na celém světě trpí důsledky ekonomické krize, nejlepší americké soukromé univerzity mají jasnou výhodu, mají dost prostředků, aby získaly nejlepší vědce, nabízejí nejlepší stipendia pro nadané studenty a mladé vědce a co je nejdůležitější „mohou plánovat svoji budoucnost na základě relativní stability“.

Autor článku