ECB spustila program nákupů vládních dluhopisů. Vyhráno však není

Podstatou programu bude přítomnost ECB na sekundárním trhu vládních dluhopisů, kde bude banka v případě výraznějšího stresu nakupovat dluhopisy se splatností do tří let. Program není nijak objemově omezen. Pro předmětné země však tato podpora bude k dispozici pouze v případě, že akceptují podmínky, jež ECB ve spolupráci s MMF stanoví. ECB nedefinovala žádné konkrétní úrovně obligačních výnosů či marží vůči dluhopisům jádra EMU, na kterých by nákupy aktivovala, půjde čistě o diskreční rozhodování za aktuálních tržních podmínek.

Veškeré nákupy budou sterilizovány

Podstatným bodem je dále to, že ECB nebude mít senioritu proti ostatním věřitelům. Pokud by tedy daná země nebyla v budoucnu schopna dostát svým závazkům, centrální banka ponese případný odpis hodnoty stejným dílem s ostatními investory. Důležitým aspektem z pohledu dopadu na inflační vývoj je skutečnost, že veškeré nákupy budou sterilizovány operacemi stahujícími likviditu z bankovního trhu. Program tedy nebude znamenat pumpování nových peněz do oběhu, tak jako v případě tzv. kvantitativního uvolňování měnové politiky americkým Fedem.

První bod splněn. Ale co bude dál?

Tímto krokem ECB splnila vysoká očekávání, jež do ní investoři vkládali, a vytvořila podmínky pro vyřešení vleklé fiskální krize v eurozóně. To je však pouze první krok. Aby řešení fungovalo, musí se nyní vlády jednotlivých problémových zemí (v čele se Španělskem) do programu přihlásit, a stvrdit tak ochotu plnit stanovené podmínky, které budou mít podobu konsolidačních opatření ve fiskální oblasti a hospodářské politice, jež povedou ke stabilizaci, respektive poklesu veřejného dluhu a růstu konkurenceschopnosti těchto ekonomik.

Musí přijít politicky nepopulární opatření

Implementace těchto opatření však bude v řadě případů souborem nepopulárních opatření, jež pravděpodobně řada současných vlád nemusí politicky přežít. Důsledkem tak může být výraznější překreslení politické mapy Evropy a zároveň testování soudržnosti projektu Evropské měnové unie.

Vrátí se Evropa k růstu?

Okamžitý dopad na finanční trhy byl veskrze pozitivní, výnosy španělských či italských vládních dluhopisů významně poklesly, výrazné zisky si připsaly akciové trhy. Zda bude tento vývoj pokračovat v delším období, bude do značné míry záviset nejprve na ochotě zadlužených zemí přistoupit na podmínky stanovené ECB, posléze na jejich faktickém plnění. V tomto ohledu bude klíčové, zda se eurozóně po pravděpodobném letošním mírném hospodářském poklesu podaří v příštím roce obnovit alespoň mírný růst. K tomu by Evropě mohla pomoci lepší výkonností největší ekonomika světa, Spojené státy a také nadále rostoucí (byť mírnějším tempem) rozvíjející se trhy. Nepůjde každopádně o žádnou překotnou akceleraci, úspěchem bude růst v řádu desetin procenta.

Autor článku je portfolio manažerem ve společnosti Conseq Investment Management, a. s.