S praxí to jde lépe

Podle údajů Českého statistického úřadu se počet vysokoškolských studentů mezi roky 2001 a 2010 zvýšil téměř o sto procent. Zatímco v roce 2001 studovalo na vysokých školách 204 tisíc lidí, o devět let později už jich bylo 400 tisíc. Podle odborníků se zisk vysokoškolského titulu v poslední době stává „samozřejmostí“ a firmy se při přijímacím pohovoru raději zaměřují na praktické zkušenosti uchazečů. „Absolventi, kteří mají zažité pracovní návyky, snáze najdou uplatnění na pozicích, které odpovídají jejich kvalifikaci,“ říká Jan Lajka, prorektor Vysoké školy obchodní v Praze.

Práce spíše formou brigády

Jak ukázal průzkum uskutečněný při zahájení soutěže Vodafone Nápad roku 2012, při studiu si přivydělává 62,5 procenta studentů. Téměř 60 procent z nich chodí na brigády a je odměňováno na základě dohody, zhruba čtvrtina pracuje na plný nebo částečný úvazek a 20,6 procent studentů se věnuje vlastnímu podnikání. Podle výsledků by se do podnikání po studiu rádo vrhlo celých 45 procent studentů. Odborníci se však shodují, že šanci uspět má pouze jedna třetina z nich. Ostatní odradí možnost neúspěchu nebo ztráty peněz, navíc jim chybí zkušenosti.

Z průzkumu dále vyplynulo, že malý podíl těch, kteří své podnikatelské sny promění v realitu, je dán i výchovou českých škol. Téměř dvě třetiny studentů se domnívají, že vysoké školy vychovávají spíše zaměstnance, a že výuka je nedostatečně propojena s praxí. Někteří studenti si jsou však tohoto nedostatku nejen vědomi, ale aktivně si i pracovní příležitosti v oboru, který je zajímá, sami hledají. To je i případ Terezy Knířové, absolventky Mediálních studií na Masarykově univerzitě v Brně, kterou zaujal obor Public relations. AMI Communications, kde nyní působí na pozici Account Executive, si našla během studií na stránkách Asociace PR agentur a zaslala tam svůj životopis. Svou zkušenost hodnotí pozitivně: „Musím přiznat, že skloubit práci a studium bylo časově poměrně náročné. Kromě práce a psaní diplomky mi skoro na nic jiného nezbýval čas, ale neměnila bych.“

Sbírejte zkušenosti během studií

Pokud chcete, aby vás vysoká škola co nejlépe připravila pro budoucí uplatnění na trhu práce zejména po praktické stránce, může pro vás být dobrou volbou soukromá vysoká škola. Ty kvalitní a renomované se zaměřují zejména na propojení s praxí, což považují za svou přednost oproti veřejným vysokým školám. Ve větší míře tak do výuky zapojují odborníky z oboru, vyžadují absolvování povinné praxe v rámci studia, spolupracují s významnými oborovými asociacemi a organizacemi a uzpůsobují rozvrh pracujícím studentům.

„Již třetím rokem naše škola spolupracuje s Národním památkovým ústavem. Studenti managementu cestovního ruchu vypracovávají projekty na zvýšení návštěvnosti vybraných památek pod správou NPÚ. Při jejich tvorbě spolupracují s kastelány jednotlivých objektů, kromě návrhů konkrétních aktivit vyjednávají veškerá povolení na příslušných úřadech, zajišťují dodavatele a místní producenty,“ vysvětluje Jan Lajka. Díky této spolupráci mohli návštěvníci absolvovat např. prohlídky po stopách magistra Kelleyho na Křivoklátě, komentovanou prohlídku unikátního vodního systému v klášteře v Plasích a proměnily se programy na zámku v Mníšku pod Brdy. „Díky práci na projektu jsem získal cenné zkušenosti s prací v týmu i s jeho koordinací a spoustu poznatků z oblasti fungování a provozu českých památek,“ doplňuje Jakub Šembera, jeden z autorů návrhu na zatraktivnění nabídky na zámku Jaroměřice nad Rokytnou.

Pracujte, i když nemusíte

Nemáte v rámci studia povinnou praxi? Najděte si ji sami. Jak ukazují názory odborníků, samotný titul byť s červeným diplomem vám k přijetí na vysněnou pozici stačit nemusí. Řada společností zaměstnává studenty na plný nebo částečný úvazek, ale i na dohodu. Využijte veletrhů práce, které se konají v prostorách vysokých škol, hledejte na internetu a všímejte si i nabídek tzv. Trainee programů. Například v Raiffeisenbank pořádají dvakrát ročně celodenní workshopy, které slouží nejen k tomu, aby se studenti, popřípadě čerství absolventi, podívali, jak to v bance chodí a vyzpovídali její zaměstnance, ale zároveň k tomu, aby si zde manažeři vytipovali vhodné kandidáty a pozvali je na další část výběrového řízení. „Naše workshopy mají prvky assessment center, tzn., že pozorujeme, jaké mají uchazeči nápady, otázky a jak přistupují k řešení různých problémů. Na základě jejich schopností vybrané lidi oslovíme, a pokud mají zájem o práci v bance, vypracují případovou studii a absolvují osobní pohovor,“ vysvětluje Šárka Spáčilová z HR oddělení Raiffeisenbank.

Cílem většiny společností je studentům umožnit pracovat nejen při škole, ale zároveň si z nich vychovat loajální zaměstnance. V oboru public relations mohou studenti získat pracovní zkušenosti formou stáže nebo částečného úvazku. „Zkušenosti se stážisty jsou různé. Někteří zjistí, že public relations pro ně není to pravé ořechové, někdy naopak zjistíme my, že oni nejsou tím pravým ořechovým pro public relations. Ale jsou tací, kteří se osvědčí. Pokud to pak aktuální kapacita firmy dovoluje a cítíme z jejich strany skutečný zájem, těm nejlepším nabídneme dlouhodobější spolupráci. Ti často ve firmě zůstávají i po absolutoriu na vysoké škole,“ říká Marcela Minářová z AMI Communications, která v agentuře začala pracovat při studiu VŠE jako asistentka a postupně se vypracovala až na pozici Account Director. Naopak některé společnosti orientují své programy především na absolventy. Například Česká pojišťovna otevřela v letošním roce program Naděje, do kterého plánuje přijmout až 70 zájemců ze všech oborů. Absolventský program trvá jeden rok a obnáší stáže napříč celou Českou pojišťovnou, účast na týmovém projektu, setkání s řadou odborníků v dané profesi, sebekoučování i možnosti dalšího rozvoje a vzdělávání.

Z praxe do školství

Na celé řadě vysokých škol se setkáte s pedagogy, kteří se rozhodli, že své cenné zkušenosti z oboru budou předávat mladým, a do školství odešli po dlouhém působení v praxi. Jedním z nich je například docent Jindřich Ploch, který byl v dubnu jmenován vedoucím katedry letecké dopravy na Vysoké škole obchodní v Praze. Předtím působil ve funkci ředitele Leteckých opraven Malešice. V letech 2003 – 2007 vedl Úřad pro civilní letectví, kde se mimo jiné zásadní měrou podílel na rozvoji česko - tchajwanských leteckých služeb a na mezinárodní certifikaci provozní bezpečnosti Letiště Praha. Dalším odborníkem, který se rozhodl spolupracovat s vysokými školami, je Petr Kielar. Od ukončení studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK se věnuje stavebnímu spoření. V současné době působí jako nezávislý konzultant např. Raiffeisen stavební spořitelny a vede předmět Matematika stavebního spoření na Vysoké škole ekonomické v Praze. Pavel Mertlík, bývalý ministr financí a dlouholetý hlavní ekonom Raiffeisenbank, od 1. září přechází na post rektora Bankovního institutu. Pavel Neset, prorektor z Vysoké školy obchodní v Praze, má v přínosu odborníků z praxe jasno: „Jsou věci, které studenti musí teoreticky zvládnout, ale uvítají, když je přednáší člověk, který téma zažil v praxi, který svoji vysokou odbornost prokázal výsledky, díky kterým ho společnost respektuje.“