Finsko je vážným kandidátem na výstavbu terminálu LNG

23.11.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Oslo 23. listopadu (ČTK) - Finsko je vážným kandidátem na výstavbu nového terminálu na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Může tak pomoci zemím z východního Pobaltí snížit závislost na plynu z Ruska. Ukázala to studie, kterou si zadala Evropská komise. Jako nejlepší alternativa, pokud by neprošlo Finsko, se jeví Estonsko.

Komise požádala o vypracování studie, která by v Pobaltí stanovila pro terminál LNG nejlepší lokalitu. Výstavba by podle agentury Reuters mohla být financována z peněz Evropské unie, neboť Estonsko, Lotyšsko a Litva se nedokázaly shodnout, jak by se měl projekt financovat.

Studie konzultační společnosti Booz & Company mimo jiné uvádí, že terminál ve Finsku by vyhovoval strategickým plánům, které má komise s Pobaltím. Celá oblast ročně spotřebovává kolem deseti miliard krychlových metrů plynu, z čehož polovina připadá na Finsko.

"(Finský terminál) přinese stejné výhody jako terminál LNG v Estonsku. A to jak z hlediska diverzifikace zásobování, tak z hlediska zajištění dovozu," píše se ve zprávě. "Terminál LNG ve Finsku má navíc tu výhodu, že je blíž ke středu největšího odběratele plynu v oblasti, tedy Finsku," píše se dále.

Zpráva také uvádí, že terminál by měl mít kapacitu asi čtyři miliardy metrů krychlových, aby pokryl poptávku a sloužil jako cenová alternativa i prostředek omezení dovozu plynu z Ruska.

Finský provozovatel plynovodů Gasum minulý týden potvrdil, že má zájem postavit na svém jižním pobřeží terminál na dovoz zkapalněného plynu a propojit jej s plynovodem s Estonskem. Problém by ale mohl být v tom, že Finsko je až do roku 2025 vázáno dlouhodobými smlouvami na odběr suroviny s ruským monopolním vývozcem plynu Gazprom.

"Reálně se nedá očekávat, že Finsko bude potřebovat zkapalněný zemní plyn dřív, než mu v roce 2025 skončí současná smlouva," upozorňuje studie. Proto byla vybrána alternativa, a to přístav Paldiski v Estonsku. Pro něj hovoří hlavně nízké náklady na propojení s plynovody.

Studie také uvádí, že propojení estonského terminálu s Finskem a Polskem spolu s modernizací, která by umožnila terminál spojit s ostatními státy v Pobaltí, by přišlo na 1,3 miliardy eur (asi 33 miliard Kč). Terminál o kapacitě čtyři miliardy metrů krychlových ročně, který by byl v Paldiski, by stál 501 milionů eur (asi 12,7 miliardy Kč). Tato cena zahrnuje také 38 milionů eur, které by byly potřeba na propojení s Finskem.

Pokud by bylo nutné zvýšit kapacitu estonského terminálu až na osm miliard metrů krychlových, stálo by to podle studie dalších 140 milionů eur (zhruba 3,5 miliardy Kč). Cenový odhad finského terminálu ovšem studie neuvádí.

Pokud by se terminál na LNG vybudoval a propojil s jednotlivými zeměmi tak, aby diverzifikoval zásobování a snížil cenu suroviny, mohla by se spotřeba plynu v pobaltských zemích a Finsku podle studie zvýšit až na 16 miliard metrů krychlových ročně. Pobaltské země v současnosti platí vysoké ceny, neboť Pobaltí je téměř zcela závislé na dovozu ruského plynu.

Litva, která je nejjižnějším státem Pobaltí a sousedí s Polskem, se rozhodla v přístavu Klajpeda vybudovat menší dovozní terminál s kapacitou dvě až tři miliardy metrů krychlových, aniž by o peníze na výstavbu žádala Evropskou unii. Vilnius má v plánu přivést plyn i do Polska, které chce od roku 2014 rovněž dovážet LNG.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK