Hipster je zasvěcený a ví

Hipster - „student style“

V posledních letech stále diskutabilní formování mladých lidí, kteří hovoří jinak než středoproudá společnost, tak to jsou hipseři. Každá doba má to své, padesátá léta své rokenrolisty, šedesátá léta své hipíky, sedmdesátá své pankáče, devadesátá vrcholí grungery (počátek ale sahá hlouběji). 21. století začalo ovlivňovat mimojiné emo a nyní hipsteři.

Jazz, Kerouac, beatníci, grunge a elektro to je část hipster historie

Ať chceme či nechceme, pojem Hipster už zakořenil a jeho historie sahá až ke 40. létům 20. století, kdy tehdejší mládež období druhé světové války obdivovala jazz, drogy a uvolněné společenské postoje. Vzory se stali jazzoví hudebníci a mladí je následovali například v oblékání, slangu, fetování nebo sarkasmu. To byli Hepcats neboli Hipsters. Tito mladí se charakterizovali jako ti, kdo mají rádi horký jazz a ikonou se stal pianista Harry Gibson, který složil píseň Harry the Hipster. Pojem Charlie Parker – jazzový saxofonista a skladatel - je také důležitý, poněvadž stál u zrodu bebopu.

Nicméně historický začátek vytvořil hlavně bohémský američan Jack Kerouac se svou beatovou generací, která vznikla v pol. 50. let 20. století. Kerouac spolu s Turnerem napsali román Hipster s andělskou hlavou / Angelheaded Hipster. Další podstatné jméno – Herbert Huncke. Tomuto závislému muži, hipstrovi, básníku a spisovateli se připisuje autorství pojmu „Beat generation“. Nelze nezmínit také Ginsberga nebo Burroughse.

Hipsterská současnost sahá do 90. let 20. století. Vznik spadá mezi střední třídu měšťácké mládeže. Tehdy se mladí hipsteři nebránili granži (viz grunge) ba naopak! Nivrvana s Pearl Jam vedli v popularitě. Odnože punku byly také v čele pozornosti. Používání syntetizátorů v tehdejší muzice hrálo prim. Na sobě bufy farmářky, flanelové košile s kostkami velikosti dřevěných kostek pro mimina, romantické šatičky a vysoké boty, hučky, kulaté i půlkulaté brýle, tak to se nosilo.

Dnes se doba příliš nezměnila, ale vzala si dobové koření v podobě současných vymožeností. Počítače, plasty, moderní design spojený s tzv. vintage módou, analogovými přístroji a historií. Oblíbená hipster hudba vypadá také tak – kombinace klasiky, jazzu a beatu s elektrem, ambientem nebo hiphopem.

Contemporary subculture – současná, moderní subkultura

Jak už to tak u novot bývá, hipsteři se stali terčem pozitivní i negativní kritiky, s tím, že kdokoliv si projde napřiklad české weby, zjistí, že v ČR v současností válí spíš ta druhá. Je tolik názorů, jež si vylévají svá zla na této skupině mladých, ať už myšlená správně hipstersky, tudíž ironicky a nebo vážně.

Někteří hipsteři berou své hipsterství jako hnutí. Někteří to celé berou právě ironicky. Ironie se totiž stala podstatným poznávacím bodem této subkultury. Pomíjivost takovýchto formací nechme času a spíš pozorujme vývoj a transformace těchto skupin mladých lidí.

Kdo již měl chuť si pročíst pár českých článků na téma hipster, určitě si povšiml rozporu. Jedni pisatelé tvrdí iPody ano jiní nikoliv. Zapátráme-li ale hlouběji, zjistíme, že iPody ano, nicméně zde vzniká opět další rozpor, který se týká ideologie hipsterů a tou se stala komerce, do které iPod bez pochyby patří.

Hipsteři opovrhují nadnárodními korporacemi a komerční scénou. U druhého pojmu tedy jasně vyvstává najevo zbytečný nevyhratelný boj, jelikož komerce je součástí společnosti, přestože se dá žít dost dobře alternativně a méně závisle na platidlech a zprostředkovatelích, nelze se jim úplně vyhnout. To je spíš ukázka naivity, jestliže je kdokoliv schopen tvrdit, že lze žít zcela nezávisle na penězích (své o tom ví i domorodé primitivní národy u nichž je platidlo sekundární záležitost). Ostatní náhledy na komerci, například omezení nákupu značkových věcí, pěstování vlastních potravin, podpora bio produktů a ekologie, jsou posléze málo hluboce zaměřené, nicméně opodstatněné.

Jiná muzika, jak už bylo psáno, to je ono. A dále jiné filmy, jiná poezie a próza, jiné oblečení, prostě jiný životní styl. Ale smysluplný a s hlubokou podstatou.

A co studují?

Protože jsou to lidé zpravidla sociálně zaměření, hloubaví, intelekuálně založení, soucítící i bojující proti zlu, často silně altruističtí s uměleckými sklony, jejich oblíbenými studijními obory bývají psychologie, sociologie, filosofie, dějiny umění, umělecká tvorba – filmová, výtvarná, psychosociální studia, teologie, ochrana životního prostředí nebo interaktivní media.

Dalo by se říci, že hipsteři jsou takoví ekletici. Jak již bylo někdy a někde psáno, jinými slovy jde o stále se transformující tranatlanskou směsici různých stylů, chutí a chování, což by byl další signál pro možné formování názvu současnosti, jež se eklekticky tváří a chová, a tím by byla doba eklekticismu.

Hipsteři mnoho lidem připomínají již pominuvší EMO vlnu, ale dají se opravdu stavět vedle sebe? Za mne nikoliv.