Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

Reklama

Co obnáší doktorandské studium

Studentskefinance.cz

Zamlouvá se vám studium na vysoké škole? Pak možná uvažujete o pokračování studia v doktorském programu. Víte ale, k čemu se nástupem do interního doktorského studia zavazujete a jaké vyhlídky vám přináší do budoucna?

 

Bakalářskou a magisterskou diplomovou prací si vědeckou práci teprve zkoušíte. Prvním pokusem o takzvaně seriózní vědu je zpravidla až dizertační práce. Ta je zároveň podmínkou pro start vědecké kariéry.

Obhájením dizertační práce nedokazujete pouze své vědecké předpoklady. Můžete ji chápat jako iniciaci svého druhu: dokážete nezbloudit ve vlastním výzkumu, vyjít se svým školitelem a přežít za směšné stipendium začínající na 5000 Kč měsíčně? Pak si pravděpodobně poradíte s náročnými problémy, které akademická kariéra přináší.

Doktorát se vyplatí?

Samozřejmě byste měla pokračovat na doktorát. Víte proč? Magisterský titul rychle ztrácí na ceně a během pár let bude doktorát znamenat to, co dnes magisterský titul,“ těmito slovy před několika lety lákal vedoucí diplomové práce jednu z mých kamarádek, aby si podala přihlášku na doktorské studium psychologie v Brně. Ve skutečnosti s ní (také) počítal jako s motivovanou a přitom levnou pracovní silou na jeden ze svých projektů.

Uvedený případ se dotýká hned dvou problémů, které se dnes k doktorskému studiu váží.

1) Ještě jednou o „úpadku“ vzdělání v zemích českých

O problémech nejisté kvality vysokoškolského vzdělávání a s tím související ztrátou prestiže magisterského titulu se můžete dočíst v předchozích dvou článcích (Devalvace univerzitního vzdělání aneb diplom už není, co býval a Kterak se odráží byznys na kvalitě vysokých škol). Poukazujeme v nich na to, jak se ekonomická hlediska odrážejí na kvalitě a formě studijních programů. Nelze než připojit smutnou skutečnost, že uvedené potíže logicky zasahují i vzdělávání doktorandů.

2) Doktorand jako děvče pro všechno

Stačí si srovnat výši doktorandského stipendia s výší platu vysokoškolského zaměstnance, abychom zjistili, že doktorandi se univerzitním pracovištím vyplatí. Těžko od nich potom čekat, že ve své neslavné finanční situaci budou nastavovat ty nejpřísnější podmínky přijímacího řízení a nesáhnou i po dobrovolnících, o jejichž kvalitách pro vědeckou práci lze pochybovat.

Interní doktorand je totiž levnou a většinou vysoce motivovanou pracovní silou – pomáhá s výukou (u humanitních oborů ji samostatně vede), vytváří posudky na diplomové práce, hlídá u písemných prací a následně je opravuje a k tomu všemu je možné pověřit ho občas nějakým povznášejícím úkolem typu obstarání knížek z knihovny, trochou administrativy nebo výměnou toneru v tiskárně, se kterou si nikdo neví rady. Samozřejmě by se měl jinak plně soustředit na svou vědeckou práci. Pokud se jí patřičně nevěnuje, je to sice zklamání, alespoň však pomohl s chodem katedry a nebylo třeba ho zvlášť platit.

Snadno se tak stane, že do doktorského studia nastupují studenti, kteří o vědu nijak zvlášť nestojí, ale spočítají si, že i při vytížení na katedře se jim nijak slavné stipendium na několik let vyplatí (o tomto přístupu k doktorandskému studiu viz diskuze na stránkách Univerzity Karlovy). Samotné „studium“ je v mnoha případech poněkud v pozadí, o jasné struktuře dalšího vzdělávání a zapojení do kvalitního vědeckého výzkumu pod vedením odborníků nemluvě (srov. např. Doktorandské studium aneb pohled přímého účastníka).

Humanitní versus přírodovědné obory

Pochopitelně nelze zobecňovat a tvrdit, že doktorské studium je všude v Česku stejné. Velké rozdíly panují mezi humanitními a přírodovědnými obory: zatímco například student chemie se nutně stává součástí výzkumného týmu svého školitele a je pod neustálým odborným dohledem, doktorand filolog tráví většinu času v knihovně nebo u počítače, pracuje si na svém a se svým školitelem může konzultovat dosti nepravidelně. Vyplývá to z rozdílné struktury oborů – za výsledky přírodovědců nikdy nestojí jediná osoba a pracovní týmy jsou naprostou nutností, humanitně vědné bádání je podstatně samostatnější a tím i osamělejší – požadavek samostatné vědecké práce zde lze chápat doslovně. Z tohoto rozdílu vyplývají i občasná nedorozumění ohledně fungování doktorandského studia (viz například šokovaný příspěvek Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Blistech).

I doktorand musí jíst

Doktorandské stipendium v prvním roce studia činí něco kolem 6000 korun, s přibývajícími roky stoupá – ale rozhodně ne do závratných výšin. Od toho si po překročení 26 let odečtěte 1080 Kč za zdravotní a sociální pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů. Pro stát je student doktorandského studia příživníkem, jenž se není schopen uživit a platí stejně jako student základního studia, který si studentský život protáhl do pozdních středních let.

Doktorát z přírodních věd je časově náročnější – už jen ty hodiny v laboratoři – a poskytuje méně možností přivydělat si bokem. Snad i proto zde studenti mají větší šanci získat ke stipendiu částečný úvazek, zpravidla z peněz na podporu výzkumu. Studenti humanitních oborů s něčím takovým mohou počítat jen v případě výjimečného štěstí. Ani získání grantu jim většinou nezaručuje možnost uživit se bez dalších zdrojů. Není tedy výjimkou, že se vedle prezenčního alespoň na částečný úvazek věnují práci často s předmětem studia naprosto nesouvisející (sehnat zaměstnání v „nepraktickém“ oboru je vůbec oříšek) – Podle inženýrky Olgy Hyklové z Advantage Consulting je práce na částečný úvazek současně s prezenčním doktorským studiem jevem zcela běžným.

Tato situace pak přináší smutné výsledky: značný počet doktorandů studium nedokončí a zpravidla po vyčerpání stipendia (tedy po čtyřech letech) univerzitu opouští, aby se živil jinde a jinak (více o této problematice viz O doktorském studiu).

Nadějné vyhlídky – na podporu v nezaměstnanosti?

A po dostudování? Podle konceptu ministerstva školství má z doktorského studia vzejít budoucí vědecká elita národa. Podle fádní reality zaměstnání na úrovni odpovídající nesčetným rokům studia nalezne málokdo. Absolventů s čerstvým doktorátem je mnohem více než volných míst na univerzitách a vědeckých ústavech.

A jak při hledání práce přímo nesouvisející s absolvovaným oborem poslouží titul za jménem? „Obecně jsou vyhlídky stejné jako absolventa magisterského studia, ale jsou oblasti, ve kterých to může být výhoda například oblast IT,“ říká Olga Hyklová.

V minulých letech byl doktorát spíše nevýhodou, v současnosti se podle Hyklové situace, alespoň v některých oblastech, pomalu obrací: „Řekla bych, že dříve se to bralo i jako nevýhoda, ale se stále narůstajícím počtem zahraničních firem na našem trhu se situace otáčí ve prospěch lidí, kteří mají doktorský titul. Tyto firmy to oceňují, neboť titul Ing. či Mgr. má podle nich téměř každý.

Ondřej Juřička z Brněnské personalistiky doktorát pokládá za jednu z mnoha kompetencí, které mohou uchazeče o zaměstnání zvýhodnit: „Vždy je třeba reflektovat dosavadní praxi, měkké dovednosti, motivaci uchazeče, sociální vyzrálost, budoucí cíle. V praxi najdeme zaměstnavatele, kteří vnímají PhD. jako plus, na druhou stranu se setkáváme s případy, kdy klienti zamítají takové uchazeče, protože jsou "překvalifikovaní", potom musíme vysvětlovat, ze problematika má vice uhlu pohledu :). Druhou stranou mince je představa absolventů doktorských programů, kteří přehodnotí svou cenu na trhu práce a po zaměstnavatelích požadují takový plat, který nekoresponduje s jejich praktickými zkušenostmi.

Nejlepší motivací k doktorandskému studiu i nadále zůstává hluboký zájem o obor a nadšení z poznávání. Zda získané znalosti dokážete uplatnit v dalším životě, záleží na vaší iniciativě a do značné míry i na štěstí.

 
 
Sdílení a tisk
 
Komentář

Nejnovější články

20 let Finance.cz: Rekordní návštěvnost a nový vzhled

24.03.  |  Lukáš Pololáník

Portál Finance.cz oslavil na konci minulého měsíce 20 let své existence. Jedná se o nejstarší web věnovaný osobním financím v Česku. Finance.cz i po…

Vylepšený překladač ušetří statisíce

22.03.  |  Martin Ježek

Pokud umíte cizí jazyk dobře, netrápí vás to. Pokud ho však používáte občas a nejste si ve výrazech a vyznění jistí, pak asi taky občas používáte…

Více článků

mf.cz finance.cz finance.sk firemnifinance.cz studentskefinance.cz peniaze.sk fondy.sk uroky.sk

Přihlášení

Zapomněl jsem heslo