Facebook vám náladu nezlepší

Jen si to představte, večer se cestou z práce nebo z výjimečně nezáživné přednášky mačkáte se spoustou lidí v trolejbusu, jste utahaní, hladoví a nateklo vám do bot. Doma je zase jednou jen o málo tepleji než venku a plánovaná večeře během dne změnila barvu na nelákavě zelenou. Něco takového se občas stane každému. Zabalíte se do deky a přikusujíce zbylé suchary z letního výletu se rozhodnete zlepšit si náladu brouzdáním po internetu. Bez okamžitého nalogování na Facebook by to snad už ani nešlo.

Síla kontrastu

Na hlavní straně na vás jako první vyskočí nádherný záběr liduprázdné pláže kdesi na druhém konci světa, kde vaše spolužačka ze střední tráví svatební cestu. V těsném závěsu následuje rozchechtaná fotografie kolegů sjezdujících ve francouzských Alpách a aby toho nebylo málo, ta ženská, o které si už ani nepamatujete, jak se mezi vaše přátele dostala, vystavuje naprosto úžasně vypadající večeři, kterou se asi zrovna teď celá její rodina přejídá k prasknutí.

Tak co, zvedlo vám to náladu? Podle výsledků studie většině oslovených zrovna žmoulaný suchar pořádně zhořkne. Snad máte spolužačku upřímně rádi a šťastný začátek manželství jí ze srdce přejete, v aktuálním okamžiku ale převládá něco docela jiného – závist. A současně se nevydařený den a mokré ponožky, které byste za jiných okolností nijak neprožívali, začne zdát něčím závažnějším, než ve skutečnosti je – obrazem neúspěšného a neuspokojujícího života; zejména ve srovnání s tím, jak skvěle si zjevně užívají všichni ve vašem okolí.

Jak je možné, že všichni mají zajímavější život než já?

Možná vám tato otázka při prohlížení statusů přátel už přišla na mysl. V tomto tkví zrádnost sociálních sítí – uveřejňované statusy a fotografie se zdají odrážet skutečný život, přitom jsou pečlivě selektovány tak, aby jejich původce ukázaly v kýženém světle. Tedy nejčastěji jako „cool“ člověka, který jde z jednoho zážitku do druhého. Co na tom, že ve skutečnosti tráví většinu času nudnou prací a všechny fotografie důkladně aranžuje, aby vypadaly co nejodvázaněji? A co na tom, že poté, co je dá na Facebook, úzkostlivě kontroluje počet lajků a trápí se, když nepřibývají dost rychle? Vždyť když si dost přátel nevšimne, jak jste si báječně užili sobotní pařbu, tak skoro jako kdyby nebyla…

Ruku na srdce, také děláte speciální facebookové fotky, ze kterých musí být zřejmé, že se všichni výborně bavíte? Zamysleli jste se někdy nad tím, proč? Chceme vypadat lepší, ať už si pod tím ta která sociální skupina představuje cokoli. Bojíme se ukázat svou skutečnou, nepřikrášlenou tvář v obavě, že ji naše okolí shledá nedostatečně atraktivní a my zůstaneme sami.

Nejvíce negativních emocí prožívají pasivní uživatelé Facebooku

Pokud jste na Facebooku sami hodně aktivní, zaměstnává vás sledování komentářů k vašim příspěvkům a sociální interakce s dalšími lidmi. Pravděpodobně vás ale bude mrzet, když si vašich statusů nevšimne dostatečně velký počet přátel. Podle studie Krasnove a kolektivu nedostatek ohlasů trápí 20 % oslovených.

Patříte-li spíše k prohlížečům cizích statusů, vystavujete se vyššímu riziku negativních emocí a nespokojenosti s vlastním životem. Závist podle vlastních slov často pociťuje 30 % účastníků výzkumu.

Závislosti na sociálních sítích se brání hůř než touze po spánku či sexu

Další ze současných studií vychází z práce týmu vědců na University of Chicago: výsledkem zkoumání 205 dobrovolníků je skutečnost, že sociální média mají vyšší potenciál snadno způsobit závislost než alkohol nebo kofein. Zároveň je kvůli jejich snadné dostupnosti těžší odolat pokušení napsat něco na Facebook nebo Twitter než podlehnout touze po spánku a sexu. Současně platí, že čím déle odoláváte, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se nakonec poddáte a na sociální sítě se nalogujete.

Podle studie provedené v Bonnu a uveřejněné v Journal of Addiction Medicine způsobuje závislost na sociálních sítích stejný gen CHRNA4, stejný, který je zodpovědný za závislost na nikotinu.