Nejnižší „index mizérie“ má Rakousko

10.04.2013 | , Finance.cz
DANĚ


Nízká nezaměstnanost a inflace je cílem všech vyspělých vlád světa. V Americe je pravidelně sestavován „index mizérie“, což je součet nezaměstnanosti a inflace. Jak jsou na tom evropské země a jak si vede Česko za rok 2012?

Index mizérie poprvé sestavil ekonom Arthur Okun v roce 1960, kdy sečetl míru nezaměstnanosti a inflace. Na stránkách US Misery Index, je index mezérie USA aktualizován každý měsíc. V názorné tabulce jsou data od roku 1948 po současnost, i dle jednotlivých prezidentů.

Na konci roku 2012 měl index mizérie v USA hodnotu 9,54. Nejvíce index mizérie snížil Harry Truman (za období 1948-1952), a to z 13,63 % na 3,45 %, tj. o 10,18 %. Naopak nejvíce „index mizérie“ zvýšil prezidentského období prezidenta Richarda Nixona (za období 1969 až 1974), a to ze 7,80 % na 17,01 %, tj. o 9,21 %.

V přiložené tabulce máme data za rok 2012 v členských zemích EU (roční inflaci za rok 2012 a aktuální míru nezaměstnanosti ke konci roku 2012).

Každý máme jinou inflaci

Osobní inflace každého občana se od oficiálně zveřejněné inflace může výrazně lišit. Závisí na nákupních zvyklostech. Občané s nižšími příjmy mají zpravidla osobní inflaci vyšší, protože nejvíce v posledních měsících stoupají ceny energie a potravin. Nižší ceny některého spotřebního zboží se přitom rodinného rozpočtu těchto domácností nedotknou. Vyšší inflace nepřeje úsporám ani investicím. Při rodinném finančním plánování je vždy potřeba s inflací počítat.

Nejnižší míra inflace v roce 2012 z členských zemí EU byla ve Švédsku (0,9 %), Řecku (1,0 %) a Irsku (1,9 %). Pouze v těchto třech zemích byla inflace pod 2% hranicí.

Nejvyšší míra inflace v uvedeném období byla v Polsku (3,7 %), Slovensku (3,7 %), Estonsku (4,2 %) a Maďarsku (5,7 %). V těchto čtyřech zemích překročila inflace 3,5% hranici.

Všichni zaměstnanci a OSVČ svádí každoročně zápas s inflací, jestliže růst mzdy nebo zisku, je nižší než inflace, tak jsou na tom občané hůře, i když si nominálně polepšili. Při hodnocení životní úrovně rodiny je tedy potřeba zohledňovat veškeré daně a inflaci.

Nezaměstnanost je problém

Zatímco míra inflace se v členských zemích Evropské unie lišila o 4,8 % (rozdíl inflace ve Švédsku a Maďarsku), tak míra nezaměstnanosti se liší o 21,7 % (rozdíl v míře nezaměstnanosti v Rakousku a Španělsku). V jihoevropských členských zemích EU je míra nezaměstnanosti vážným problémem. Na konci roku 2012 byla míra nezaměstnanosti ve třech členských zemích EU vyšší než 15 %, v Portugalsku dosahovala nezaměstnanost 17,3 %, ve

Španělsku dokonce 26,1 % a Řecku 26,4 %. Aktivní politika zaměstnanosti je cílem všech evropských vlád.

Nejnižší nezaměstnanost je tradičně v Rakousku (4,7 %), Lucembursku (5,2 %), Německu (5,3 %) a Nizozemí (5,8 %).

Podpora zkrácených úvazků se vyplácí

Jedním z důvodů vyšší zaměstnanosti v Nizozemí nebo Německu je podpora zkrácených pracovních úvazků. Legislativní podpora zkrácených pracovních úvazků je přínosná pro zaměstnavatele i zaměstnance. Produktivita práce zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek je vysoká. Mnoho zaměstnanců ráda vyhledává tento typ pracovního úvazku, např. mladé maminky nebo tatínci, kteří chtějí skloubit kariéru a péči o děti, nebo občané v předdůchodovém věku, kteří rádi trošku zvolní pracovní tempo. Přibližně dvě třetiny nizozemských žen pracuje na zkrácený úvazek.

Nabízení práce na zkrácené pracovní úvazky a nabízení práce z domova je pro zaměstnavatele šancí, jak přilákat kvalitní odborníky, kteří potřebují i dostatek volného času. Nejvýkonnější jsou totiž spokojení zaměstnanci.

Česko má 11. nejnižší index mizérie

Index mizérie v Česku má hodnotu 10,6, což je jedenáctá nejnižší hodnota z členských zemí EU. Nejnižší index mizérie je v Rakousku (7,3), Německu (7,4), Lucembursku (8,1), Nizozemí (8,6), Švédsku (8,9) a Dánsku (9,8). Nejvyšší index mizérie je ve Španělsku (28,5), Řecku (27,4), Porgulsku (20,1) a Slovensku (18,4).

 

„Index mizérie“ v Evropě

Země Inflace (rok 2012) Nezaměstnanost (ke konci roku 2012) Index „mizérie“

Rakousko

2,6

4,7

7,3

Německo

2,1

5,3

7,4

Lucembursko

2,9

5,2

8,1

Nizozemí

2,8

5,8

8,6

Švédsko

0,9

8,0

8,9

Dánsko

2,4

7,4

9,8

Belgie

2,6

7,4

10,0

Malta

3,2

6,8

10,0

Rumunsko

3,4

6,7

10,1

Velká Británie

2,8

7,7

10,5

Česko

3,5

7,1

10,6

Finsko

3,2

8,0

11,2

Francie

2,2

10,5

12,7

Slovinsko

2,8

10,0

12,8

Estonsko

4,2

9,9

14,1

Polsko

3,7

10,4

14,1

Itálie

3,3

11,3

14,6

Bulharsko

2,4

12,3

14,7

Litva

3,2

13,3

16,5

Irsko

1,9

14,7

16,6

Lotyšsko

2,3

14,4

16,7

Maďarsko

5,7

11,1

16,8

Kypr

3,1

14,6

17,7

Slovensko

3,7

14,7

18,4

Portugalsko

2,8

17,3

20,1

Řecko

1,0

26,4

27,4

Španělsko

2,4

26,1

28,5

 

Prameny: Eurostat: Most popular database tables: Unemployment rates and Inflation

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ