Evropská unie versus Maďarsko

23.07.2013 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Dlouhodobě napjaté vztahy mezi vládou maďarského premiéra Viktora Orbána a Evropskou unií se opět o něco více vyostřily. Ke kritice Orbána ze strany Evropské komise se nyní přidal i Evropský parlament. Jaká opatření maďarské vlády znepokojují evropské instituce a jak na tuto kritiku reaguje Maďarsko?

Vztahy mezi Maďarskem a Evropskou unií nejsou v posledních letech zcela ideální, a to zejména kvůli legislativním opatřením, která přijímá maďarská vládní strana Fidesz včele s premiérem Orbánem. Přesnější tak je uvést, že spíše než na Maďarsko jako takové, kritika představitelů evropských institucí se snáší na bedra Orbánovy vlády.

Neustálé kontroverze

Evropská komise i Parlament vyjadřují shodně obavy nad legislativními změnami, které provádí maďarská vláda od roku 2010. Ta čelí kritice za omezování základních práv a principů demokracie v zemi. Maďarská vláda v minulosti znárodnila soukromé penzijní fondy. Po opakované vládní kritice centrální banky za to, že nedostatečně „pomáhá“ domácí ekonomice, schválila vláda legislativu zasahující do nezávislosti centrální banky právě na výkonné moci. Představitelům EU se rovněž nelíbila navrhovaná ústavní změna, díky které by případné sankce udělené Maďarsku Soudním dvorem EU nebyly hrazeny ze státního rozpočtu, ale ve formě mimořádné daně přímo občany Maďarska. Pod tlakem z Bruselu byla tato pasáž z novelizace ústavy stažena.

Více než časté změny ústavy

Podle zprávy Evropského parlamentu učinila Orbánova vláda kolem 500 legislativních změn týkajících se soudnictví (např. omezení pravomocí Ústavního soudu), volebního zákona, práv národnostních menšin a nezávislosti církví. Od roku 2010 provedla navíc maďarská vláda již více než deset změn ústavy. Zároveň vláda přijala takové legislativní změny, díky kterým se ztěžuje schválení ústavních změn v budoucnu. Rozporuplné reakce budí rovněž opatření, které omezují propagaci politických stran. V kombinaci s blížícími se parlamentními volbami v příštím roce 2014 jsou takové rozpaky na místě a uvedené legislativní změny tak zdá se vytváří prostor pro opětovné vítězství strany Fidesz v příštích volbách.

Maďarské ústavní změny však vyvolaly pozornost i Rady Evropy, jejíž poradní orgán – tzv. Benátská komise prohlásil, že Orbánovy změny Ústavy oslabují demokracii. Orbánova vláda je opakovaně vyzývána bruselskými představiteli k nápravě sporných zákonných opatření. Ta se však brání s tím, že hájí zájmy maďarského lidu a naopak obvinila Evropský parlament z překročení svých kompetencí. Podle Orbánovy reakce se zdá, že EU je momentálně v tomto boji bezzubá. Faktem ale je, že vstupem do EU se Maďarsko zavázalo ctít Kodaňská kritéria garantující principy demokracie, práva, lidských práv a respektu k národnostním menšinám. Dá se tak předpokládat, že Bruselu dojde v blízké době trpělivost a prosadí pozastavení čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů do té doby, než Maďarsko sjedná nápravu.

Autor článku

Petra Černíková  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU