Dohoda koalice o OSVČ se podle odborníků dotkne těch s dětmi

Koaliční dohoda uvádí, že podnikající fyzické osoby (OSVČ), které dlouhodobě nevykazují zisk z podnikání (a po zohlednění všech zdanitelných příjmů nevykazují základ daně), nebudou mít nárok na daňové zvýhodnění. Toto opatření se nebude vztahovat na fyzické osoby v roce zahájení podnikání a v následujících třech letech. Opatření kritizují živnostníci.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě se uplatňuje buď v podobě slevy na dani, nebo v podobě daňového bonusu, což je fakticky obdoba příspěvku na dítě. "Toto opatření (koaliční) je zaměřeno především na zápornou část daňového zvýhodnění, tedy daňové bonusy. Cílem je, aby OSVČ, které nevykazují zdanitelné příjmy, nedostávaly ještě podporu od státu v podobě daňového bonusu," uvedla manažerka v daňovém oddělení Deloitte Lucie Rytířová.

I podle odborníka na zdanění fyzických osob PwC ČR Tomáše Hunala "daňové zvýhodnění" podle současné právní úpravy lze čerpat pouze na vyživované dítě. "Domníváme se, že se bude reálně týkat poměrně malého počtu podnikatelů. A to i z toho důvodu, že o daňové zvýhodnění může za splnění určitých podmínek požádat manžel/ka podnikatele, například pracující jako zaměstnanec," uvedl Hunal. Ostatní položky v případě daní, jako jsou úroky z hypoték nebo sleva na manžela či manželku, jsou podle zákonů klasifikovány jako odečitatelné položky, vysvětlil.

"Navržené opatření je nesystémové a ve svém důsledku žádné peníze do státního rozpočtu nepřinese. Tímto opatřením stát rezignuje na svoji kontrolní funkci a raději uplatní princip kolektivní viny," uvedl předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda. Je-li někdo několik let ve ztrátě, mohou totiž být důvody dva. Buď se mu opravdu nedaří nebo zatajuje své příjmy. "Ale od toho snad existují finanční úřady, aby provedly kontrolu," řekl Danda. Důsledkem opatření tak podle něj bude, že OSVČ zruší své podnikání, půjdou se přihlásit na úřad práce a vrátí se do období tzv. melouchů neboli práce načerno.

Příjem státního rozpočtu z daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání loni činilo 1,7 miliardy korun, což bylo o 0,2 miliardy více než rok předtím. "Důvodem nižšího výnosu této daně v posledních letech je ekonomická situace a legislativní úprava umožňující využívání vysokých paušálních výdajů," uvedlo na počátku roku miisterstvo financí. Pro ilustraci příjem rozpočtu u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců, činil 81,7 miliardy korun.