Hučková: Základem úspěchu na trhu práce je zejména volba správného oboru

11.02.2014 | , Studentskefinance.cz
STUDENT


Pokud máte 1000 absolventů hudební teorie a tři místa pro hudebního teoretika, pak je nasnadě, že v tomto segmentu existuje jistá nevyváženost, upozorňuje Kateřina Hučková, projektová manažerka portálu Jobfairs.cz. Nejen o problematice uplatnění v humanitních oborech je následující rozhovor.

Dnešní trh práce pro studenty a absolventy je tvrdým konkurenčním prostředím, kde každá výhoda může znamenat úspěch. Základem úspěchu na trhu práce je zejména volba správného oboru. V tomto rozhovoru se zaměříme na specifika trhu práce s ohledem na studenty a absolventy.

Vážená paní Hučková, jste projektovou manažerkou portálu Jobfairs.cz, který se zaměřuje na zprostředkování zaměstnání pro studenty a absolventy. Jaký byl impuls pro založení takto orientovaného pracovního portálu?

To je těžká otázka. Co se té praktické stránky věci týká, portál vznikl na základě požadavků ze stran firem. Jako společnost máme zkušenosti s budováním značky zaměstnavatele a školením personalistů. Při setkáních s nimi se dozvíte hodně o tom, co jim chybí - a že není tak jednoduché se ke studentům dostat, jak by se mohlo zdát.

Jako absolventka VŠ celou situaci ohledně studia a shánění práce znám. Není to nic jednoduchého a mnohdy chybí komplexní informace, které byste našli na jednom místě. Zároveň na trhu vidím disproporce, které mi nepřijdou úplně správné. Snažíme se situaci změnit, být aktivní a mluvit s lidmi, kteří mají na dané věci vliv.

Kde spatřujete největší potenciál Vašeho portálu ve vztahu ke zprostředkování práce studentům a absolventům?

Myslím, že naší nejsilnější stránkou je propojení všech tří stran, na kterých záleží budoucí zaměstnání mladých lidí. A to studentů/absolventů, firem a vysokých škol. Získání zaměstnávání totiž není jen o firmách – a rozhodnutí zda vás vezmou či ne. To, zda student získá práci, se odvíjí i od škol a především od jeho vlastního úsilí.

Také se snažíme neustále portál inovovat směrem k systému, který jednoduše přinese všem to, co potřebují. Jednou z věcí je tzv. sledování firem. Student se může stát fanouškem firmy a sledovat nejen pozice, ale i události, které se ve firmě dějí. Jednoduše bude mezi prvními, kdo se dozví o nové stáži, workshopu, veletrhu, kterého se personalisté účastní, atp. Na tohle jsme velice pyšní. Systém totiž funguje i opačně. To znamená, že firmy mají své fanoušky, kterým mohou vybraně zasílat maily a tímto udržovat jakýsi bazének vysoce motivovaných uchazečů. A právě ona motivovanost a znalost prostředí firmy, do které se hlásím, rozhodne z velké části o mém úspěchu.

Zaměřuje se Váš portál na určitý okruh oborů nebo není striktně vymezen? Z jakých oborů se Vám přihlašuje největší počet uchazečů?

Zaměřujeme se zvláště tam, kde máme poptávku. Tak velí ruka trhu. To znamená, že nejprve zjistíme potenciál v daném regionu a podle něj vyhodnocujeme spolupráci s univerzitami. Ovšem občas je to i naopak. Navážeme spolupráci s univerzitou a následně oslovujeme zaměstnavatele. To znamená, že vymezení určitě není - záleží na poptávce po studentech jednotlivých oborů.

Nejvíce studentů chce pracovat v administrativě. Pak následuje marketing, média, PR, personalistika, ekonomika a služby.

Kteří významní zaměstnavatelé s Vámi napřímo spolupracují?

Těch zaměstnavatelů za dobu našeho působení bylo hodně. Ze známých bych mohla například uvést IBM, Komerční banku, Českou spořitelnu, ČSOB nebo GTS Lufthansa.

Ale spolupracujeme i s mnoha dalšími zajímavými firmami, které mají co nabídnout. Často se setkávám se studenty, kteří znají jen globální zaměstnavatele. A to je chyba! V ČR najdeme mnoho společností. Studenti by se měli více zajímat o trh práce. A abych nebyla jednostranná, zaměstnavatelé by o sobě měli dát více vědět. Upřímně jsem byla mnohokrát překvapená při zjištění, že malá česká firma vyváží své výrobky/služby do celého světa. Máme mezi sebou mnoho úžasných lidí, o kterých by se mělo vědět a psát.

Jaké vlastnosti a schopnosti obvykle očekávají potencionální zaměstnavatelé od uchazečů?

Na tuto otázku nelze odpovědět úplně jednoznačně. Snad kromě vlastností, které požaduje téměř každý slušný zaměstnavatel jako je poctivost, pracovitost, motivovanost, atd. Jinak se schopnosti hodně liší podle pozice. Naštěstí. Přece jen každý jsme jiný, a kdyby všichni chtěli to stejné, tak z nás pracuje jen zlomek.

Můžu-li však mluvit za sebe, jsou pro mne nejdůležitějšími vlastnostmi motivovanost, pracovitost, samostatnost a pokora. Spousta lidí se mi diví, když mluvím o pokoře. Nejedná se mi o to, že by se někdo měl plazit před svým zaměstnavatelem v prachu! Spíše se na pohovorech stává, že přijde mistr světa, který zná vše lépe než vy. Osobně tento typ lidí do týmu nepřijímám, protože mají malou schopnost inovovat své názory a poslouchat ostatní. Může se samozřejmě stát, že je tento člověk jen nejistý a zakrývá mezery v životopise, ale to už je na něm, aby se se sebou srovnal sám.

Ale věřte, že při pohovoru je často důležitější kým jste, než to, co máte napsáno v CV. Hodně studentů si neuvědomuje, že se zaměstnavatel dívá více na jejich charakter, než na jejich schopnosti, potřebné na pozici. Proto by na sobě studenti měli pracovat a rozvíjet se i mimo školu.

Jaký důraz klade Váš portál na moderní sociální sítě?

Sociální sítě patří k životu (nejen) mladých lidí, takže se Facebook snažíme zapojovat do Jobfairs už od našeho vzniku. Je možné se přes něj do našeho portálu i přihlásit. V dohledné době plánujeme nějaké novinky v tomto směru, tak se nechte překvapit :)

Představme si modelový příklad mladého absolventa vysoké školy humanitního zaměření, který již několik měsíců nemůže nalézt uplatnění v oboru, jaké byste pro něj měla doporučení?

Nejdříve bych asi daného absolventa musela vidět. Obecně ovšem musím říci, že problém spatřuji hlavně v nastavení trhu. Pokud máte 1000 absolventů hudební teorie a tři místa pro hudebního teoretika, pak je nasnadě, že v tomto segmentu existuje jistá nevyváženost. V tento moment se musí absolvent rozhodnout, zda je pro něj životně důležité pracovat ve svém oboru a čekat (a vzdělávat se). Nebo si založit projekt vlastní. Pokud může dělat i něco jiného (tedy je schopný se vzdát svého oboru), měl by zjistit, co by ho v životě mohlo naplňovat/živit a aktivně se toho pokusit dosáhnout.

Sama jsem vystudovala humanitní obor a dala jsem na dráhu vlastního projektu. Zpětně vnímám studium jako mou vlastní volbu a přijala jsem i podmínky na svém trhu práce. Studenti by si měli být vědomi, že není možné vytvořit pozice, které neexistují (pokud to ovšem neudělají sami). V tomto směru to jednoduše humanitní mají složitější. Po dostudování je třeba vzít život do vlastních rukou.

Co se týče předcházení těchto životních situací, na co mají klást studenti posledních ročníků důraz pro položení dobrých pilířů po dokončení studia?

V prvé řadě je důležité dobře si vybrat obor. Tento bod je velmi podceňován. Ale chápu to - sama bych po gymplu nešla nikam, kam by mi bylo doporučeno.

Student by si měl sám sebe představit jako set vlastností a schopností. A nejde jen o dovednosti, ale rovněž o osobnost (například u dobrých obchodníků je osobnost tou nejdůležitější položkou; obchodníci jsou kultivovaní, příjemní a se sebou v rovnováze, což se při jednání s personalisty dost hodí). Také se podívat na trh práce, kde je jaká zaměstnanost, jaké firmy nabírají, co požadují. Dva roky jsou dostatečná doba na to, aby se student dokázal připravit a zmírnit tak náraz při vstupu do praxe.

V rámci studia pak doporučuji vybírat nepovinné předměty, které mají praktické zaměření. Osobně jsem během studia mediálních studií prošla kurzy jako Tisková zpráva, PR praktikum, Peoplemetry, Statistiky atd. Je to něco, co se vám později může hodně hodit.

Které obory vysokých škol jsou stále zárukou uplatnění po dokončení studia včetně garance dobrého příjmu? Myslíte si, že zaměstnavatelé dávají přednost absolventům veřejných vysokých škol před soukromými?

Jak asi všichni tuší, je to jednoznačně IT. Náš trh stále ještě není pokryt a IT specialistů je všude potřeba mnoho. Dále pak určitě elektrotechnika a strojírenství. Ani ekonomka není špatná, pokud počítáte s alternativou, že se postavíte na vlastní nohy a začnete podnikat. Obecně bych řekla, že zaměstnavatelé dávají přednost veřejným vysokým školám. Prakticky je jim to buď jedno a zaměřují se na jiné kvality, nebo volí spíše veřejné školství.

Přejete si sdělit čtenářům něco závěrem?

Nezapomeňte na to, že život máte ve vlastních rukou, i když vám to tak občas nepřipadá. Zastavte se a zamyslete se, co chcete v budoucnu skutečně dělat a běžte za tím. Třeba budete, stejně jako já, za nějakou dobu překvapeni, co vše je možné dokázat, pokud máte vášeň pro své povolání.



Děkuji za rozhovor,
Zbyněk Drobiš, Studentskefinance.cz

Autor článku

Zbyněk Drobiš

Články ze sekce: STUDENT