EU odsunula rozhodnutí o přístupu Ruska k plynovodu OPAL

16.07.2014 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brusel 16. července (ČTK) - Evropská komise odložila na neurčito rozhodnutí, zda Rusku poskytne větší přístup k severoněmeckému plynovodu OPAL, který vede od baltského pobřeží na české hranice. Vyplývá to z dnešního sdělení komise. Případný souhlas by podle analytiků zlepšil bezpečnost dodávek plynu do střední Evropy.

Brusel přístup ruského monopolního vývozce plynu Gazpromu do plynovodu OPAL omezuje, protože podle unijní legislativy nemohou mít klíčoví dodavatelé kontrolu na přepravními sítěmi. Přístup k tomuto vedení je pro Gazprom důležitý proto, aby mohl zvýšit vývoz do Evropy přes svůj plynovod Nord Stream pod Baltským mořem.

Mluvčí komise Sabine Bergerová dnes s poukazem na technické důvody uvedla, že komise se s německým energetickým regulátorem BNetzA ohledně rozhodnutí k plynovodu OPAL dohodla na prodloužení lhůty. "Přesný časový rozvrh rozhodnutí je obtížné stanovit," sdělila Bergerová agentuře Reuters.

Ruské ministerstvo energetiky v samostatném prohlášení uvedlo, že rozhodnutí o plynovodu OPAL bylo prodlouženo do poloviny září.

Plynovod OPAL vede trasou dlouhou 470 kilometrů ze severoněmeckého Lubminu k saskému městu Olbernhau u hranic s Českou republikou. Tam se napojuje na český plynovod Gazela, který se otevřel před více než rokem a který funguje primárně jako tranzitní propojení s jihoněmeckou přepravní soustavou MEGAL.

OPAL coby propojovací plynovod obstarává spojení z Nord Streamu, který do Německa přivádí ruský plyn přes Baltské moře. Nord Stream má kapacitu 55 miliard metrů krychlových ročně, kvůli regulačním omezením je však vytížen jen z poloviny. OPAL má kapacitu 36 miliardy metrů krychlových, a v posledních třech letech byl také vytížen jen z poloviny.

Ruský prezident Vladimir Putin letos v lednu sdělil, že Brusel Rusku poskytl k plynovodu OPAL plný přístup. Komise ale poté uvedla, že rozhodnutí bylo odloženo. I tehdy poukázala na potřebná technická vyjasnění.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě. Je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně ČR a pokrývá zhruba čtvrtinu evropské poptávky po plynu. S evropskými úřady je ve sporu i kvůli většímu projektu potrubního vedení South Stream, který Rusko buduje do Evropy přes Balkán a který stejně jako Nord Stream obchází Ukrajinu, tradiční tranzitní zemi pro ruský plyn. Podle komise porušuje plynovod South Stream některé části evropské legislativy, včetně pravidel o přístupu třetích stran.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK