Norsko: Trochu neevropská Evropa

10.12.2010 | , Studentskefinance.cz
STUDENT - NEPOUŽÍVAT


Norsko je proslulé fjordy, monarchií, nejdeštivějším místem Evropy a depresivními filmy. Zajímavá, ale u nás téměř neznámá je norská kuchyně, která rozhodně stojí za hřích; málo známý je také fakt, že stanovat tan můžete téměř kdekoli zcela legálně a zdarma.

Z Prahy do Osla létá přímo zejména spoje ČSA a Norwegian Air Shuttle. Zpáteční letenka se dá sehnat od tří a půl tisíce výš. Můžete ale jet i pozemní a lodní dopravou – z Dánska jezdí do Norska množství trajektů. Za převoz auta a jeho pasažérů zaplatíte v přepočtu od pouhých tří set korun.


Přespávat můžete zadarmo i za stovky korun za noc


Sehnat na norské poměry levné ubytování není problém zvlášť ve větších městech jako Oslo, Trondheim nebo Bergen; za lůžko v hostelu zaplatíte od necelých dvou set korun. Norská koruna má hodnotu přibližně celých tří českých korun, a tak je možné najít nocleh od šesti set korun českých. Měna patří mezi nevýhody Norska – země nepatří do EU, a tedy ani eurozóny, a eury tam sice zaplatíte, ale počítejte s tím, že je nebudou brát úplně všude a vracet budou v norských korunách.

Nejlevnější variantou bydlení bývá ve stanu. Pokud chcete mít k dispozici teplou vodu a elektřinu, můžete využít některý z více než tisíce norských kempů a zaplatit od necelých sta norských korun za noc a stan. Jestliže vám ale nevadí spartánštější podmínky, můžete si stan podobně jako například ve Skotsku legálně rozdělat i v přírodě, když jste vzdáleni více než sto padesát metrů od nejbližšího obydlí. Od poloviny dubna do poloviny září jsou však zakázány otevřené ohně.


Je libo losí nebo sobí steak?


Norská kuchyně není ve světě příliš známá a někteří tvrdí, že je to důsledek její mdlosti v důsledku malého používání koření, ale norská kuchyně se od dob, kdy bylo koření prakticky nedostupné, proměnila a nyní je plná zajímavých specialit. Pro našince je jistě lákavé ochutnat sobí či losí maso. Jako přímořská země má ale Norsko výborné podmínky pro přípravu rybích pokrmů – vyplatí se ochutnat takzvané rybí koule či lutefisk – sušenou, marinovanou a ještě uvařenou tresku, která je prý skutečně lahodná. Jako příloha k masu se často podávají raspeballer, norská obdoba chlupatých knedlíků.

Byla by jistě škoda vynechat kozí sýry, které jsou zde velmi rozšířené. Nejznámější je hnědý sýr zvaný brunost, měkký a trochu nasládlý sýr ze směsi kozího a kravského mléka a smetany, který ovšem cizincům ne vždy chutná. V norské kuchyni se také hodně používá zelenina – mrkev, řepa, růžičková kapusta a další. Díky hojnosti ryb, kvalitní zvěřiny a zeleniny dnes patří norská kuchyně nepochybně mezi nejzdravější v celé Evropě. Možná k tomu přispívá i místní prohibice – mnozí Norové však jezdí pro lépe dostupný a levný alkohol do Dánska. Bohužel jsou v Norsku kromě cen alkoholu poměrně vysoké i ceny potravin; oproti ČR většinou dvojnásobně až trojnásobně.


Nevynechejte Bergen – ale deštník s sebou!


Patrně žádný turista, který míří do Norska, neopomene návštěvu alespoň jednoho fjordu – nejčastěji Geirangerfjordu, jenž náleží na seznam světového dědictví UNESCO a v hledáčcích fotoaparátů vypadá ze všech stran skutečně působivě. Mnoho návštěvníků také podniká plavbu lodí k tamním vodopádům Sedm sester – sedmi vodopádům spadajícím ze svahů do fjordu.

O sto kilometrů blíž Oslu se nachází N?r?yfjord, také na seznamu UNESCO, jeden z nejužších fjordů. Velmi zajímavý je i Sognefjord, po grónském Scoresby Sund se svými dvěma sty pěti kilometry druhý nejdelší fjord na světě. Hodně známý je díky svým světlým žulovým svahům také Lysefjord. Pokud si ale nechcete kazit dojem z nádherné přírody uvnitř davu turistů, buď cestujte mimo hlavní sezónu, nebo navštivte i některý z menších a turismem opojímených, ale krásných a početných fjordů. U nich sice budete na rozdíl od známých míst obtížněji hledat ubytování, ale penzion nebo kemp v blízkosti většinou bude, nebo si můžete udělat výlet z větší vzdálenosti.

Bylo by hříchem navštívit Norsko a vynechat Bergen, nejdeštivější místo Evropy. Za rok zde nezaprší statisticky pouze šedesát dní; rozhodně je tedy prozíravé si s sebou vzít deštník. Pikantní je, že jedno z míst, kde se v Bergenu měří meteorologické podmínky, se jmenuje Florida.

Norsko je pro Čecha rozhodně zajímavou a navzdory kulturní podobnosti jistým způsobem exotickou zemí – ať už krásnou přírodou, odmítáním vstupu do EU, faktem, že se zde s každým naprosto bez problémů domluvíte anglicky, typicky tragikomickým náhledem na život či vztahem k alkoholu. Norsko je podobně jako Velká Británie velmi specifickou zemí uvnitř Evropy – zemí, která stojí za delší návštěvu.

Články ze sekce: STUDENT - NEPOUŽÍVAT



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.