Ženy vs. kariéra

29.11.2012 | , Studentskefinance.cz
STUDENT - NEPOUŽÍVAT


Ačkoli doba sufražetek a agresivních feministek je už dávno ta tam, stále musí ženy v některých oblastech života „bojovat“ o své místo. Existuje však i řada žen a dívek, které o nic takového nestojí a jsou ve své tradiční ženské roli spokojené.

Boje, které dnes něžné pohlaví svádí se zaběhnutými stereotypy, by asi prvním radikálním feministkám připadali směšné a zbytečné. K čemu nutit manžela, aby uměl žehlit, když se sekačkou mu to půjde určitě o mnoho lépe? Slovo feministka či bojovnice za práva žen ve většině z nás vyvolává spíše odpor a představu ženy, která to nemá v hlavě tak úplně v pořádku, máme jim ale být za co vděčné. Za tím, co dnešní moderní ženě připadá samozřejmé, se totiž skrývá úsilí a sebeobětování stovek odvážných žen. Jsou ale ženy stavěné pro úspěch a budování kariéry? Mají v dnešní liberální společnosti s muži skutečně rovné podmínky?


Čtěte také


Všude samá vysokoškolačka

Dívek studujících vysokou školu v posledních desetiletích výrazně přibylo a zvlášť na humanitních oborech mají značnou přesilu. Ta se projevuje už od středních škol – ne náhodou jsou na gymnáziích třídy plné dívek. Tento stav vyvažují pouze technické obory, kde je žen obecně spíše nedostatek. Vysvětlení je jednoduché. Jak je známo, mužský mozek obecně lépe zvládá matematické a logické úkoly, zatímco ten ženský je schopnější v organizačních dovednostech, umění empatie a má smysl pro detail a zodpovědnost.

Toto rozdělení samozřejmě není platné u všech, je však dokázáno (například pomocí odlišných druhů IQ testů), že platí bez ohledu na to, že se jedná o poněkud stereotypní pohled na obě pohlaví. Výše uvedené vlastnosti pak ženy předurčují k úspěšnému studiu, ke kterému nejsou zdaleka potřeba jen znalosti a vrozené vlohy, ale také píle a pečlivost jim vlastní. Nezřídka se pak „vysokoškolačky“ stávají terčem posměchu právě díky své píli a snaze dokázat, že i ony jsou schopné, inteligentní a dokážou mužům směle konkurovat.

Kariéristky v číslech

Ačkoli dnes už není výjimkou, že ženy jsou vzdělané a mají dobré místo v práci, rozhodně to s nimi není na vedoucích pozicích ve velkých firmách žhavé. Podle dostupných informací je v České republice ve statutárních orgánech firem osazenstvo tvořeno ženami pouze ze 6,5 %, což je například ve srovnání s USA (15,7%) skutečně málo. I naši evropští sousedé nám ale zavdávají důvod k závisti. V Německu se na vedoucích pozicích vyskytuje 8,2%, ve Francii je to dokonce 12,7 % žen ve vedení.

Jsou kvóty řešením?

Firmy se snaží nalákat ženy do svých řad pomocí uměle nastavených kvót spojených s opatřeními, kterými se snaží ženám-matkám vyjít co nejvíce vstříc. O zavedení povinných kvót se uvažuje v parlamentech mnoha zemí, ten Evropský nevyjímaje. Přinese však tento krok pozitivní odezvu? Každá změna má svá pro a proti, zkušenosti můžeme částečně čerpat i z americké “afirmativní akce“, kterou se ve Spojených státech v minulosti snažili o začlenění znevýhodněných skupin pracovníků (ženy, etnické minority) na vysoké pozice.

Ač odsuzovaná, zasloužila se o skutečně efektivnější začlenění těchto lidí na některá, pro ně dříve nedosažitelná, místa. Takové opatření by mohlo pomoci i v případě mladých žen, kterým sice v kariérním růstu nebrání žádné objektivní překážky, ve skutečnosti je pro ně cesta na vrchol trnitá (tzv. „skleněný strop“, kdy se na první pohled zdá vše v pořádku, v reálu však mezi sebe ostatní muži ve vedení odmítají ženský element pustit). Chybí firemní školky i čas na odpolední učení s dětmi, mzdy žen jsou navíc v průměru stále o 10% nižší, než mzdy mužů na obdobných pozicích. Máme tedy stále co zlepšovat. Tedy alespoň podle tabulek - otázkou je, kolik žen skutečně tak moc touží po psychicky a časově náročném zaměstnání plném velké odpovědnosti bez možnosti v klidu ochraňovat rodinný krb.

Autor článku

Kamila Janoušková

Články ze sekce: STUDENT - NEPOUŽÍVAT