Hrozí vám syndrom vyhoření?

03.02.2013 | , Studentskefinance.cz
STUDENT - NEPOUŽÍVAT


Nejen zaměstnanci, ale i studenti jsou v případě přemíry stresu výrazně ohroženi syndromem vyhoření. Zotavit se z něj je poměrně obtížné a zásadní je především prevence. Jak poznáte, že burnout hrozí i vám, a jak lze riziko zmírnit?

Kde se syndrom vyhoření vzal?

Poprvé „burnout“ popsal americký psycholog Freudenberger v polovině 70. let minulého století díky svému studiu dobrovolníků na klinikách, ale první zmínky o podobných stavech se vyskytují již ve starověké literatuře; vědecky zkoumán je však tento fenomén pouze posledních několik desítek let.

První odborníci, kteří se jím zabývali, syndrom vyhoření popsali jako stav velkého tělesného i duševního vyčerpání, ztrátu předchozí motivace a idealismu, chronickou únavu, sklon ke změnám v osobnosti (především nespolečenskosti, podráždění a popudlivosti) a k příklonu na stranu cynismu. V počátcích zkoumání byl nejčastěji pozorován právě u usilovně pracujících idealistických lidí, kteří za svou práci měli minimální nebo i žádnou odměnu – nemocničních dobrovolníků, právních zástupců chudých aj. Teprve později se oblast zájmu rozšířila i na běžné zaměstnance, u nichž byl syndrom vyhoření zjištěn také – a ještě později i na studenty.

Kdy člověku nejvíce hrozí burnout?

Pokud je vaše činnost (práce, studium) časově náročná, stresující a často zatěžována požadavky zvenčí (například nedostatkem hodících se vypsaných termínů pro zkoušku či nevhodným časem konzultačních hodin vyučujících), riziko syndromu vyhoření je úměrně tomu navýšené. Obzvlášť vysoké je u činností, kde člověk denně jedná s množstvím dalších lidí a které jsou nějakým způsobem pomocné. Při studiu burnout nejvíce hrozí z důvodu prudce zvýšeného stresu ve zkouškovém období, při psaní závěrečné práce či náročnějším sběru dat pro její napsání.

Rizikovou skupinou jsou také odhodlaní a pečliví lidé, kteří se snaží svou práci udělat nejlépe ze všech; u studentů například ti, kteří se usilovně snaží si udržet prospěchové stipendium nebo třeba splnit přísné podmínky pro grant či výjezd do zahraničí.

Jak zabránit rozvoji syndromu vyhoření?

Nejúčinnější prevencí je snížit zdroje stresu, to však v případě studia často není možné, když je potřeba za semestr splnit určitý počet zkoušek, mít hotové seminární práce či závěrečnou práci a účastnit se třeba i praktických cvičení. Dalším dobrým způsobem je pravidelná relaxace, nejlépe pohyb, při němž se student odreaguje od přemýšlení a učení a do těla se při fyzické zátěži vyplaví endorfiny zlepšující náladu a snižující pocit stresu.

Účinně relaxovat se dá třeba i s knížkou, která se studiem nesouvisí – beletrií oblíbeného žánru nebo třeba knihou o úplně jiném oboru, který vás zajímá. Jinou metodou prevence burnoutu je správný time management – o něm na Studentských financích již dříve vyšla série článků:

Pokud pociťujete příznaky syndromu vyhoření, ale máte pocit, že už je sami nezvládnete, je nejlepší se obrátit buď na blízkého člověka ochotného vám pomoci (povzbudit vás, přimět vás například jít sportovat, pomoct vám opět najít chuť do studia), nebo v těžším případě pak i na odborníka – psychologa. Syndrom vyhoření není radno podceňovat – ale při dostatečné prevenci a zdravém přístupu ke studiu (člověk nemůže uspět úplně pokaždé, důležitý je především až finální výsledek) je možné se mu obloukem vyhnout.

Autor článku

Julie Nováková  

Články ze sekce: STUDENT - NEPOUŽÍVAT