Proč nezavádět školné

Toto téma však zůstává jen implicitně na pozadí snah o zreformování českého vysokého školství, naším hlavním záměrem bylo zaujmout kritické stanovisko ke změnám načrtnutým v tzv. Bílé knize terciárního vzdělávání a k proměnám, které v České republice již začaly v souvislosti s tzv. boloňským procesem, na němž se ČR už od roku 1999 podílí.

„Reformy“ školství v širším kontextu

Abychom však byli schopni ucelenější kritiku předložit, bylo zapotřebí nesoustředit se pouze na české prostředí, ale nastínit působení těchto reforem v širším kontextu. Česká republika není jedinou zemí, kde se obdobné proměny, tzv. "reformy" (propojování veřejných univerzit se soukromým sektorem, zavádění nebo navyšování zavedeného školného, finanční škrty pro univerzity z veřejného rozpočtu, nucené rozdělení všech oborů do tří stádií – bakalář, magistr, doktorand atd.) chystají, nebo jsou již aplikovány.

Přišlo nám, že tato, ač závažná témata, jsou nedostatečně medializovaná nebo že zprávy, které se v médiích o nich objeví, jsou většinou jednostranné a mají daleko k nějaké nezaujatosti. Nezaujatosti nechceme však dosáhnout ani my, chtěli jsme se pouze pokusit poskytnout jiný úhel pohledu a protiváhu k převládajícím výkladům těchto změn.

Chyběla publikace shrnující argumenty nejen proti školnému

Postrádali jsme publikaci nebo rozsáhlejší text, kde by byly shrnuty základní argumenty proti školnému a některým dalším reformním krokům, kterým mělo právě školné odemknout dveře. Tato naše potřeba byla o to naléhavější, oč rychlejší byl spád událostí. Od ministra školství Lišky, který školné odmítal a o reformě alespoň naoko chtěl debatovat s veřejností, přes paní Kopicovou, která vzkazovala svému nástupci, že mantinely má již nastavené až po pana Dobeše, který se pokusil prosadit zápisné bez debaty a za pokud možno co nejmenšího zájmu akademické i laické veřejnosti. Od ODS, která ve svém programu hovořila pouze o zahájení debaty nad zavedením školného a o navýšení finančních prostředků do školství na úkor jiných méně prioritních oblastí rozpočtu, až po hořkou realitu koaliční smlouvy, kdy bylo rozhodnuto po velice krátkých debatách o zavední školného, a po vládní škrty, které školám odejmuly 10 % jejich finančích prostředků z veřejných zdrojů.

•  Čtěte také: Zápisné na VŠ? V tuto chvíli není zatím aktuální!
  

Proč nezavádět školné

Výsledkem je soupis sedmi textů autorů a autorek z českého prostředí, a to v podobě příspěvků od Martina Škabrahy, Romana Šolce, Stanislava Štecha, Jana Kellera, Terezy Stöckelové, Josefa Hawla a Čestmíra Pelikána a čtyř ze zahraničí: Jan Čulík přispěl představením tehdejší situace v Británii, Myrtille Bretelle vývojem dění ve Francii, Mo Schmidt v Německu a příspěvek Alexandra Bikbova objasňuje, jak se ruské univerzity staly budoucností světového vzdělání.

• Čtěte také: Negativní dopady zavedení školného podle Jana Kellera
  

Studenti ve světě ze bouří

Ve Velké Británii se v současné době strhávají mohutné protesty studentů, vyučujících a dalších akademických pracovníků proti navyšování školného do výše 9 000 liber ročně (což je třikrát vyšší částka než byla ta dosavadní), rozsáhlým vládním finančním škrtům pro veřejné univerzity a výzkum a prosazovanému systému půjček na školné, které povede k rostoucímu zadlužení studentů.

Další studentské protesty a okupace univerzit probíhají také v Itálii. 17. listopadu v rámci celosvětového akčního dne protestovali studenti z Rakouska, Kanady, Řecka, Indie, Indonésie, Itálie, Polska, Portugalska, Makedonie a USA.

Školné jako symbol

Situace v některých zemích nám může být výstrahou a probíhající protesty inspirací! „Komodifikace vzdělání je jedním z mnoha kroků neoliberálních vlád, které usilují o zničení zbytku veřejného prostoru a občanských práv pod falešnou záminkou zodpovědného hospodaření. Školné tak nabývá symbolického charakteru. Nejde ani tak o to, jak bude vysoké nebo jakým způsobem se bude vybírat. Jde především o princip, o to, co pro nás vzdělání znamená, čím je a čím by podle nás být mělo“, píše se v úvodu. Pakliže Vás toto téma nezajímá, tak doporučujeme, brožuru si nečtěte.

Pro Vás ostatní je dostupná zdarma ke stažení na webu iniciativy www.vzdelaninenizbozi.cz v pdf a v tištěné formě je možné si ji objednat na emailu iniciativy: iniciativa@vzdelaninenizbozi.cz.

Autor spolupracuje s iniciativou Vzdělání není zboží.