Benzín zase zdražil. Kdy bude levnější?

Na začátku letních prázdnin potěšila řidiče zpráva, že benzín i nafta zlevnily a litr Naturalu 95 se prodával v průměru za 36 korun. Na konci léta ale musíme sáhnout hlouběji do kapsy. Na některých čerpacích stanicích se cena litru benzínu minulý týden přehoupla lehce přes 40 korun, aby však v zápětí klesla na „baťovských“ 39,90. Takovou cenu nabízí u klíčových českých dálnic významné společnosti, jako je Agip, Benzina, Shell nebo OMV.

Proč benzín zdražil?

Do ceny benzínu se promítá řada faktorů: cena ropy, rafinérské marže, kurz koruny vůči americkému dolaru, marže distributorů i daňová politika státu. „Cena ropy Brent se v posledních měsících pohybovala v rozmezí 100 až 120 dolarů za barel při kurzu 17 až 20 korun za dolar. V minulosti bylo obvyklé, že vývoj ceny dolaru a ceny ropy šly proti sobě, a tak se oba vlivy ve výsledné ceně vzájemně kompenzovaly a my jsme si zvykli na cenu benzínu kolem 35 korun za litr,“ uvedl Ivan Souček, analytik společnosti ENA.

„V posledních týdnech se však pohyb obou vlivů dostal do stejného směru, a tak můžeme pozorovat postupný nárůst cen benzínu až k 40 korunám za litr,“ dodal Souček s tím, že benzín zdražuje i v zahraničí. Cena benzínu na čerpacích stanicích v Itálii poprvé překročila úroveň 2 eura za litr.

Svoji roli ale hraje i mezinárodní situace – zejména politická nejistota v oblasti Blízkého východu. „Ta tlačí nahoru cenu ropy. Ve prospěch nižších cen by ale mohlo hrát posílení koruny v posledních dnech. To se však zatím v cenách pohonných hmot neprojevilo,“ uvedl Zdeněk Hrdlička, analytik PwC ČR.

Marže nejsou vysoké

Do ceny motorových paliv se promítají i tzv. rafinérské marže. Ty v období hospodářské krize poklesly pod únosnou mez, což je patrné z veřejně dostupných výročních zpráv jednotlivých rafinérských společností. „Odvětví zpracování ropy bylo od roku 2010 ztrátové. Tato situace není dlouhodobě udržitelná a je pochopitelné, že možnost přežití rafinérského sektoru bude dáno možností rozumného navýšení cen ropných produktů,“ vysvětlil Souček.

K ceně benzínu i nafty je třeba připočítat také marže distributorů, které jsou ovlivňovány především poptávkou po motorových palivech a konkurencí mezi jednotlivými distributory. Rakouská asociace ropného průmyslu publikovala ve své ročence úroveň distribučních marží v roce 2010 ve výši 7 až 8 euro centů za litr s tím, že takto nízká marže není dlouhodobě udržitelná. „V ČR je přijatelná rafinérská marže považována za 2 až 3 koruny za litr, ale v posledních dvou letech se u řádně provozovaných sítí čerpacích stanic pohybovala kolem 1 až dvou korun za litr,“ dodal Souček.

Zachrání řidiče konec prázdnin?

Dobrou zprávou je, že česká koruna aktuálně posiluje. „O pár desítek haléřů dolů může dostat benzín konec prázdnin a pokračující posilování koruny. Napjatá situace v Íránu či v Sýrii se ale tak rychle nevyřeší. Naopak dopad letošní sezóny hurikánů v Americe by měl být pro motoristy příznivý. Očekává se spíše podprůměrný rok,“ předpokládá Hrdlička. Ceny benzínu by mohla pozitivně ovlivnit i daňová politika státu, resp. snižování spotřební daně. „Na toto téma vyšla zajímavá úvaha v časopise Petrol, která připouští možnost snížení spotřební daně a zajištění původně plánovaného výnosu státu (rozpočtové příjmy) z prodeje pohonných hmot s ohledem na dodatečný výnos z daně přidané hodnoty, která je odvislá od cenové absolutní výše,“ uvedl Souček.

Při realizaci stejného objemu prodejů by tak mohl být státní příjem o několik miliard vyšší s ohledem na původně plánované podstatně nižší ceny motorových paliv v letošním roce. To by mohlo umožnit realizovat požadavek snížení spotřební daně a udržení cen motorových paliv pod magickou hranicí 40 korun za litr i při dosažení rozumných marží výrobců a distributorů, které jsou nezbytné pro střednědobou udržitelnost jejich podnikání.

Vývoj ceny benzínu a nafty

Zdroj: CCS