Zakládáme studentský spolek

V České republice, zejména při větších vysokých školách, jako jsou Masarykova univerzita nebo Univerzita Karlova, existuje mnoho studentských spolků, které sdružují studenty se společnými zájmy. Studentské spolky můžeme v zásadě členit na dvě kategorie. Některé spolky, a to zejména ty menší, nejsou právnickými osobami, existují ryze fakticky, nikoli právně. Další spolky jsou právnickými osobami, většinou občanskými sdruženími, takovéto spolky mohou nabývat majetek, mohou zaměstnávat pracovníky, mít vlastní účet a uzavírat smlouvy s jinými subjekty.

Pokud si plánujete založit spolek, musíte se předně rozhodnout, jestli se vydáte cestou bez právního zakotvení vašeho spolku, nebo si k tomu založíte právnickou osobu. První varianta je vhodná pro opravdu malé spolky, které neplánují žádnou ekonomickou aktivitu, pro ostatní lze doporučit založení občanského sdružení.

Založení občanského sdružení je relativně jednoduchá věc. Do konce roku 2013 se zakládání řídí zákonem č. 88/1990 Sb., o sdružování občanů. Dle něj mohou sdružení založit jacíkoli tři občané (přípravný výbor), z nichž alespoň jeden je starší 18 let. Pro založení sdružení stačí registrace Ministerstvem vnitra, kterému podle § 6 o sdružování občanů musíte zaslat návrh na registraci, určit, která ze tří osob přípravného výboru má právo za něj jednat, a také poslat stanovy občanského sdružení ve dvojím vyhotovení.

Nejobtížnější je sepsat stanovy, každopádně se ale na internetu objevuje množství stanov jiných spolků, které se dají využít jako základ pro stanovy vašeho spolku. Ideální je konzultovat práci na stanovách s člověkem, který už má v tomto směru zkušenosti, například s zakládajím členem jiného spolku.

Ve stanovách musíte mít uvedeno, kde váš spolek sídlí. Ačkoli nemusíte ministerstvu dokládat žádnou nájemní či jinou smlouvu k daným prostorám, je pochopitelně vhodné, aby majitel budovy, kterou uvedete jako své sídlo, o tomto věděl. Jako studentský spolek se můžete zkusit domluvit s univerzitou nebo její příslušnou fakultou, že byste rádi využívali například málo používanou místnost pro vaše schůzky a uvedli její adresu ve stanovách.

Další důležitý bod stanov je cíl sdružení. To může být prakticky cokoli, pokud to není nelegální. Jelikož jsou občanská sdružení neziskovými organizacemi, nesmí být jako cíl uveden zisk (případně „výdělek“ apod.).

Ve stanovách rovněž musíte uvést, jakým způsobem vaše sdružení bude nabývat majetek a jak s ním bude hospodařit. Tato položka je velice individuální, obecně lze ale doporučit, aby výčet nebyl příliš omezující. Použijte například formulaci „Sdružení získává finance zejména z …, …, ….“

Opatrnost je nasnadě hlavně při vymýšlení, jaké orgány vaše sdružení bude mít. Zákon požaduje pouze ustavení statutárního orgánu. Tím bývá např. předseda, prezident, nebo i více lidí ve vedení. Pokud zvolíte variantu, kdy bude statutárním orgánem více lidí, musíte uvést, zda budou jednat samostatně či pouze spolu. Dobré je mít orgán, který bude kontrolovat hospodaření, už jen proto, že navenek budete vypadat důvěryhodněji. Dobře si ve stanovách ošetřete, kdo může být členem sdružení. Zda to může být pouze student dané školy, student daného oboru, či i absolvent. Není asi úplně vhodné navázat zánik členství na ukončení studia, nebo se vám může stát, že váš statutář případně jiná důležitá osoba ve spolku skončí ze dne na den.

Pokud v průběhu existence sdružení zjistíte, že vám vaše stanovy nevyhovují, můžete je snadno změnit. Ovšem musíte na takovou situaci myslet již při zakládání sdružení a napsat do stanov, jakým způsobem tak lze učinit.

Příští článek se bude věnovat problémům studentského spolku a studentským uniím, které s nimi mohou i nemusí pomoci.