Studium a stres: Jak se vyhnout negativním dopadům

Pozitiva a negativa stresu

Stres je přirozenou reakcí organismu na tlaky zvenčí, nadměrnou zátěž, ať už jde o náročnost hledání potravy nebo partnera, úkryt a únik před predátorem a další věci. V současné západní společnosti, kde máme málokdy důvod se obávat hladomoru či mít strach o vlastní život, je stres nejčastěji spojen s prací, studiem a mezilidskými vztahy.

Při akutním stresu se ze dřeně nadledvinek uvolňuje hormon adrenalin, při dlouhodobějším zejména zvýšené množství glukokortikoidů, hormonů kůry nadledvinek – kortizolu a kortizonu. Tyto hormony udržují celé tělo připravené k akci. Při stresu se tak zvyšuje náš výkon, i když často na úkor kvality spánku a trávení. Jsme schopni rychlejšího uvažování i jednání, odhodlanější k řešení problémů a připravenější na změny.

Studentský život s sebou nese nevýhodu dlouhodobého stresu soustředěného zejména do zkouškového období. Počet zkoušek se obvykle pohybuje od tří do deseti během přibližně měsíce a půl až dvou. To může znamenat zátěž výrazně vyšší než obvyklou.

Jak nás ovlivňuje dlouhodobý stres?

Dlouhodobý stres – přetrvávající týdny a déle – nám však může mnohem spíše uškodit než pomoci. Ve finále může vyústit až v psychické poruchy jako úzkost a deprese a ve značné tělesné vyčerpání. Glukokortikoidy také snižují výkonnost imunitního systému.

Je prokázáno, že při stresu člověk mnohem snáze onemocní. Riziko infekce je při stresu, způsobeném například zkouškovým obdobím, a zároveň chřipkové sezoně, velmi vysoké. Co se dá dělat, abyste riziko snížili? Pomoci mohou potravinové doplňky na posílení imunity – vitamin C, výtažky z třapatky a další.

Metody ovládání stresu

Potravinové doplňky a léky však nejsou řešením stresu. Některé, jako čaj či výtažky z třezalky, mohou sice pomoci zlepšit psychickou kondici, nepomáhají však při závažnějších problémech než výkyvech nálady či lehčí depresi.

Jak se tedy můžeme negativním následkům stresu bránit? Nesmíme se poddat vědomí tíhy povinností – důležité si alespoň jednou za pár dní pořádně odpočinout a dělat něco, co nás baví. Začíst se do knihy, v klidu se podívat na film, beze spěchu zajít na dobré jídlo nebo se setkat s přáteli.

Vhodná je pravidelnost relaxačních aktivit – choďte například pokaždé ve stejný den v týdnu cvičit a nenechte si tuto aktivitu sebrat prací či studiem, pokud vyloženě nemusíte. Není sice dobré odkládat povinnosti na později, brzy to může vést k vážné prokrastinaci, ale hodně stresu si ušetříte tím, že se nebudete snažit stihnout všechno najednou. Bez ohledu na množství práce buďte realističtí ohledně toho, kolik jí zvládnete, aniž byste se připravovali o spánek, jídlo či pár minut relaxace.

Zásadní je nenechat se stresem překonat – mějte vládu nad ním, nikdy opačně! Pokaždé si připomínejte, že zkoušky, testy, práce nebo problémy se vztahy nejsou natolik důležité, aby vás připravovaly o spánek, klid a štěstí. Na výsledky zkoušky nebo maturity se vás pravděpodobně nikdo ptát nebude – hlavní je, že je uděláte. Snaha o dokonalost je do určité míry prospěšná, ale může se zvrátit v psychické potíže zhoršující život mnohem více než horší známka nebo méně odpracovaných hodin. A tak si dopřejte chvíle klidu i v období stresu – s vědomím, že ten stejně pomine. A stres samotný využívejte jako výhodu, krátkodobě a kontrolovaně. Zpočátku to může být obtížné, ale hlavní je zachovat si vědomí, že povinnosti nejsou to jediné a zdaleka ani nejdůležitější.