Matematika a my

Pro ostatní jsou počty už od základní školy jen nutné zlo a něco, co v budoucnu nikdy nevyužijí. Skutečně je matematika zbytečná? A vážně jsou dnešní děti výrazně horší než předchozí generace?

Nepříjemná pravda

Statistiky i zkušenosti kantorů bohužel mluví v neprospěch mládeže – děti jsou skutečně rok co rok horší, dříve používané testy už v dnešní době nelze použít, studenti by je nezvládali. Společností vládne názor, že učit se náročnější početní operace nemá smysl, umět vypočítat obsah obdélníku a trojčlenka pro život docela postačí. Kvalita absolventů středních škol skutečně klesá a všeobecná nálada k této situace jen přispívá.

Situaci dobře reflektují i výsledky nového typu přijímacích zkoušek na VŠ pořádaného společností Scio – testu Obecných studijních předpokladů. Ten obsahuje několik částí, mezi nimi i část kde je nutné ukázat znalost základních početních operací a využít logické uvažování. Právě tyto části dělají studentům se zájmem o humanitní obory největší problémy, Scio však trvá na přítomnosti těchto oddílů, ty totiž dobře prověří schopnosti uchazečů.

Lenost vládne světem

Celý problém má jen jedno jediné vysvětlení a tím je lenost. Lenost vynakládat jakoukoli energii na činnosti, které nevypadají zrovna líbivě, nechuť překonávat překážky a učit se novým věcem. Rodiče děti podporují děti v tomto konání již od útlého věku, utěšují je, že špatné známky z počtů nejsou problém. Podle rodičů na to děti „prostě nemají buňky“, stejně jako oni sami. Toto tvrzení nemá však velké opodstatnění – matematických géniů, kteří se nemusí učit a výsledky příkladů jednoduše vidí, je minimum. Zbytek se to musí horko těžko naučit, s menším či větším úspěchem a za dobrými známkami se často skrývá tvrdá dřina a tisíce vypočítaných příkladů. Je pochopitelné, že děti si ideální odpoledne rozhodně nepředstavují u stolu se sbírkou příkladů...

Proč si s matematikou lámat hlavu

Častým argumentem odpůrců počítání je, že učivo nikdy nevyužijí a je zbytečné s matematikou marnit čas. Matematiku ale v životě nevyužijí jen ti, kdo ji budou potřebovat na vysoké škole nebo je zajímá. Správný postup řešení možná člověk zapomene, mozek na tom však bude lépe. Každé učení a snaha se v hlavě uloží a trénuje tak lidské schopnosti. Za tvrdou práci se nám pak naše mysl odvděčí větší výkonností a bystrostí, a to přece potřebujeme ze všeho nejvíce! Umět překonávat překážky a nepříjemnosti, zatnout zuby a dát do toho všechno – to je pravá škola života.

A navíc – nejen znalost cizích jazyků a pracovní praxe jsou zárukou slibné budoucnosti. Vzhledem k současné situaci, kdy se všichni počtům vyhýbají, je skutečně schopných lidí čím dál méně a na trhu práce je o ně zájem. Znalost matematiky pak ovlivňuje schopnost pracovat s čísly obecně, a v neposlední řadě i finanční gramotnost, která je nepostradatelná pro každého.

Matematika možná není to nemilejší, s čím se každý středoškolák setkává, věnovat se jí má ale smysl (a budoucnost).