Povinná četba k maturitě: jak ji stihnout bez stresu?

Jenže tu máme jeden problém a tím je pololetní vysvědčení. Některé vysoké školy zohledňují při přijímacím řízení výsledky dosažené na střední škole, někde mohou být dobré známky dokonce vstupenkou na fakultu bez nutnosti konat přijímací zkoušky. A protože nám na známkách záleží, ať už jsou z jakkoli „zbytečných“ předmětů, musí ještě intenzivní přípravy na maturitu ustoupit stranou.

Četba, četba a zase četba

Jednou z částí maturity, které se nikdo nevyhne, je oddíl týkající se povinné četby. Na prověřování znalostí obsahu literárních děl je u nových státních maturit kladen nepoměrně větší důraz, než tomu bylo v minulosti. Právě četba je pak pro některé kamenem úrazu. Možná proto, že na rozdíl od biflování maturitních otázek zabere mnohem více času a je potřeba se jí začít věnovat co nejdříve, nejlépe i několik let předem.

Ne každý si na poslední chvíli může dovolit pustit se do čtení desítek pokladů naší i světové literatury. Všem, kteří se octnou v časovém presu, se pak můžou hodit následující tipy.

Nejtenčí vyhrává

Přečtěte seznamy doporučené literatury a v knihovně si pozorně prohlédněte vybrané tituly. Určující není jen počet stran, ale i velikost písma a množství ilustrací v knize – určitě si knihu prolistujte a najděte tu nejméně rozsáhlou. Pro jistotu však ještě překontrolujte na internetu její obsah, čtení sice tenčí, ale nezáživné knihy, rozhodně není vaším cílem. Pozor také na filmy natočené na motivy některé z knih – tvůrci obsah často zjednodušují nebo naopak přibarvují, takže se pro účely zkoušky nehodí.

Týmová práce vítána

Při nedostatku času se rozhodně nespoléhejte na četné internetové stránky obsahující výtahy z děl, často jsou velmi nekvalitní a při samotné zkoušce mohou spíše přihoršit. Zvolte protentokrát jinou taktiku: dohodněte se spolužákem nebo kamarádem, jehož kvalitám a schopnostem důvěřujete, a práci si rozdělte napůl. Každý z vás přečte jednu knihu a tu pak převypráví druhému tak detailně, aby si dokázal udělat opravdu barvitý obrázek o obsahu knihy.

Čtenářský deník jinak

Jak už bylo psáno výše, na internetu zpracované obsahy knih mnohdy nejsou kvalitní a nelze se na ně spoléhat. Čtenářský deník na stránkách www.rozhlas.cz/ctenarskydenik je však něčím trošku jiným. V průběhu několik let jsou na ně přidávány MP3 soubory, na kterých jsou díla slavných českých i světových autorů namluvena známými českými herci a dabéry v původním znění. Najdete zde jak prózu, tak poezii a drama, vše přehledně rozčleněno. Není nic jednoduššího, než si vybrané dílo stáhnout do svého MP3 přehrávače a pustit si ho přímo do sluchátek kdykoli a kdekoli se vám zlíbí. Můžete číst cestou do školy, v dopravních prostředcích i na kole, při sportu ale i při relaxaci, navíc je poslech mnohem méně vyčerpávající než klasické čtení. Ale pozor! Poslech má i své mínusy. Tím hlavním je asi to, že člověk rychle ztratí koncentraci a na konci zjistí, že polovinu textu vlastně neposlouchal, u delších děl toto platí dvojnásob.

Nejlepší je samozřejmě přečíst si všechnu literaturu sám a pečlivě, i těm nejlepším se však někdy hodí pomoc přátel a moderních technologií.