DPH a knihy podruhé

Jak už všichni víme, ustanovení výjimky pro knihy se dosáhnout nepodařilo. Nepomohly snahy politiků, kteří se toužili zavděčit veřejnosti, nic nezmohla ani petice, kterou podepsalo něco málo přes 163 000 lidí. Ti všichni se zaštiťovali pádnými argumenty. Tím nejsilnějším bylo asi tvrzení, že zvýšením DPH na knihy se podstatně zhorší přístup lidí k literatuře a ztíží se i samotné vydávání knížek. A co víc, naše republika připojila po bok zemí jako je Bělorusko, Bulharsko, Ukrajina nebo Albánie, což by pravděpodobně nebyl směr, po kterém všichni prahli. Netrvalo dlouho a skutečně k tomu došlo… Co to pro nás bude do budoucnosti znamenat? A ovlivní vůbec změna DPH zájem o knihy, nebo jde jen o zbytečnou paniku?

Současná situace

Momentálně to v českých knihkupectvích (na rozdíl od obchodů s potravinami) nevypadá nijak zle – knihkupci si dali s přihazováním cen na čas tak, aby neodradili své stálé zákazníky, a nechali se slyšet, že ceny porostou postupně, aby to v novém roce nebyl pro spotřebitele takový šok. Je jasné, že změny budou pozvolné a knihy i jejich nákupčí se budou vytrácet postupně tak, jak ceny porostou a budou zanikat menší vydavatelství, která nebudou mít šanci se uživit. Existuje jakási psychologická cenová hranice, za kterou většina nakupujících jednoduše nezajde, a prodejci ví, že by se jim nevyplatilo tuto hranici přestřelit.

Bez následků to nebude

Už zvýšení DPH mezi lety 2008 a 2010 mělo na poptávku po knihách negativní dopad. I nyní se tedy očekává zmenšení zájmu. Zatímco od devadesátých let se u nás každoročně produkce knih zvyšovala o několik procent, od roku 2009 je trend opačný. Kniha je na rozdíl od jiných druhů zboží tím, co si je člověk ochoten odpustit, nemá-li dostatek peněz, a proto je dopad zdražení na tento trh poměrně výrazný.

Knihy však samozřejmě nejsou jen beletrie, kterou si každý okamžitě představí – ta tvoří z celkového objemu publikace asi jen čtvrtinu. Zbytek tvoří odborné publikace, učebnice a další tiskoviny. Odborná literatura je také většinou mnohonásobně dražší než beletrie, nárůst cen je u ní tudíž mnohem více znatelný. I při nižších cenách někdy ceny vysokoškolských učebnic dosahovaly závratných výšek a většina studentů si je na všechny předměty zkrátka nemohla dovolit. Nyní budou muset hledat další cesty, jak si knihy opatřit, případně trávit v knihovnách vypisováním poznámek ještě více času, než doposud.

Propast mezi chudými a bohatými se tak opět prohloubí – ti, kdo peníze mají, si připlatí, chudí si toho koupí ještě méně než dříve. Většina politických stran zastoupených v orgánech státní moci má ve svém programu podporu vzdělanosti, proto jim tento krok rozhodně nebude v budoucnosti přičítán k dobru.

Čtenářská gramotnost

Důležitým hlediskem při posuzování schopností jedince je jeho čtenářská gramotnost – to, jak dokáže pochopit předložený text a zpracovat klíčové informace v něm obsažené. Tyto dovednosti je nutné trénovat od útlého věku a to jedině tak, že děti budou pravidelně číst různé texty odpovídající jejich čtenářské úrovni. Naši školáci jsou prý v porovnání se zbytkem světa podprůměrní a situace se rok od roku zhoršuje. Že by mělo zvyšování DPH vliv na čtenářskou gramotnost však nelze jasně dokázat. Bylo by naivní si myslet, že cena knih by mohla schopnosti dětí výrazně ovlivnit. Problémy je nutné hledat někde jinde, především ve vlivu moderních technologií a přístupu rodičů ke vzdělávání svých dětí.

Objevují se i názory, které tvrdí, že starosti o „vzdělanost národa“ jsou jen uměle vyvolanou bublinou, kterou podporují knihkupci ve strachu o svoje tržby, a pár korun navíc nijak výrazně neovlivní zájem o čtení. To bude možno posoudit ale až za delší dobu.