Už víte, na jakou VŠ se budete hlásit?

Většina studentů si podává více než jednu přihlášku na vysokou školu, nicméně při poplatcích za podání přihlášky obvykle od čtyř do šesti set korun se každá další přihláška celkem prodraží. A pozor na výši poplatků u některých soukromých škol – zpravidla vyjdou také na přibližně pět set, ale někde mohou i přesáhnout tisíc korun (2 000 Kč v případě University of New York in Prague, kde je třeba si i dát pozor na stihnutí vstupního testu z anglického jazyka, který by letos měl být naposledy 20. listopadu)! A nezapomeňte si zkontrolovat také termín uzávěrky pro podávání přihlášek; ačkoli u naprosté většiny VŠ jde o poslední únorový den, některé výjimky uzavírají přihlašování dokonce během listopadu (např. 22. listopadu na FAMU).

Co vás baví a kde najdete uplatnění?

Mnoho studentů, kteří ještě v posledním ročníku SŠ či gymnázia váhají, jakým směrem se vydají dál, dělá chybu v tom, že si zvolí obor podle toho, že si jej z jejich okolí vybírá hodně lidí a nepůsobí příliš náročně. Studijní obor byste si měli ale volit pečlivě a především podle toho, co vás baví, a svých schopností a v rámci tohoto užšího výběru ještě podle možností budoucího uplatnění. Zvažte, jakým koníčkům se věnujete, jaké předměty vám jdou a baví vás – a jestli se dají nějak zkombinovat.

Čtěte také: Dálkové studium psychologie a humanitních oborů v ČR

Není problém propojit ani napohled zcela odlišné zájmy a dovednosti – třeba sportování, záliba v humanitních oborech a talent pro jednání s lidmi se dají snadno spojit na Fakultě tělovýchovy a sportu UK, Fakultě sportovních studií MU, Fakultě tělesné kultury UP nebo Vysoké škole tělesné výchovy a sportu Palestra. Výsledné uplatnění může být jak ve sportu samotném (sportovní kariéra, trénování, výuka), tak ve službách (wellness, rehabilitace) nebo u sportovního managementu v nejrůznějších společnostech či státní sféře. I napohled rozdílné zájmy a obory se dají nakombinovat, byť někdy jen s malým podílem koníčku. Zkuste se porozhlédnout po oborech, které by vás měly podle svého obsahu bavit a pro něž máte předpoklady – tak budete mít i největší šanci na úspěch! Projděte si i statistiky pracovního uplatnění absolventů jednotlivých oborů; při váhání mezi dvěma programy, které by vás zřejmě stejně bavily, vám to může pomoci vybrat ten perspektivnější.

Podle čeho vybrat školu, když už mám jasno v oboru?

Váháte-li mezi několika vysokými školami se studijními obory podobného zaměření, podívejte se, kdy mají dny otevřených dveří, a osobně se tam podívejte! Na DOD si budete moci prohlédnout i místa, kam se uchazeči normálně nedostanou, promluvit si se současnými studenty a lépe posoudit třeba vybavení jednotlivých VŠ. Mimo dny otevřených dveří také můžete získat spoustu informací z fakultních stránek a neoficiálních studentských diskusí a webů, jsou-li veřejně přístupné.

Pokud plánujete studium mimo své rodiště, nezapomeňte si předem zjistit, jak je na tom daná fakulta s kolejemi a ubytovacími stipendii. Můžete se také podívat na výši prospěchových, sportovních či motivačních a speciálních stipendií. Někdy dosahují značné výše a jejich přiznání vám může výdaje během studií značně usnadnit. Už teď také můžete uvažovat o možnostech výjezdu na studijní pobyt. V tom případě si jak na stránkách VŠ, jak projektu Erasmus můžete vyhledat bližší informace o tom, kolik studentů odkud vyjedlo do zahraničí a jak průběh přípravy i samotné cesty hodnotili.

Chcete studovat v zahraničí?

Studium mimo ČR podléhá úplně jiným pravidlům než u nás. Například ve Velké Británii se přihlášky zadávají přes centrální systém UCAS a za podání jedné až maximálně pěti přihlášek se platí nevelký jednotný poplatek. Počítejte ale s tím, že cesta k přijetí je mnohem náročnější. Většina škol mimo informací obvyklých u nás požaduje i reference ze SŠ, kurzů nebo aktivit relevantních vůči studiu a váš motivační dopis. Nejzazší termín podání přihlášek je konec ledna (ale pozor, některé obory Cambridge a Oxfordu přihlašování uzavřely již na konci října), ovšem vzhledem k množství potřebných referencí je dobré se na přihlášku podívat již nyní. Pokud jste jedničkáři, umíte skvěle anglicky, máte z anglického jazyka některý z mezinárodně uznávaných certifikátů a vynikáte i v mimoškolních aktivitách, šanci na přijetí máte; pakliže ale neodmaturujete se samými jedničkami, vaše naděje na přijetí se dramaticky snižují. A navzdory možnosti získání stipendia je studium ve Velké Británii (mimo Skotsko, kde je zpravidla bez poplatků) velmi drahá záležitost, stejně jako tamní životní náklady. Jako studenti si sice můžete pořídit bezúročnou půjčku, ale i tak vás tam studium vyjde na mnohonásobně víc než u nás.

Bakalářské studium v USA se od evropského systému výrazně liší. Trvá zpravidla čtyři roky a je daleko šířeji zaměřené než studijní obory v Evropě. Je také časté, že studenti absolvují bakalářský stupeň na „college“ a teprve na postgraduální studium, pokud ho chtějí absolvovat, se přesunou na „university“. Je zcela běžné, že student vystřídá dvě až tři vysoké školy; vybírejte tedy podle obsahu bakalářského programu a ohlasů na něj. Stejně jako do Británie, i do USA budete potřebovat velmi obsáhlou přihlášku a nejlépe i jazykový certifikát s výborným výsledkem. Díky vysokému počtu různě zaměřených VŠ ve Spojených státech budete mít na přijetí velmi slušnou naději, pakliže máte skvělé studijní výsledky, vynikáte v angličtině a máte zajímavé a potenciálně perspektivní koníčky. Také v USA je studium poměrně drahé, ale mnohé školy nabízejí široký záběr stipendií, která vám mohou úplně pokrýt náklady. Pro bližší informace ke studiu v USA je vhodné se obrátit na Fullbrightovu komisi, která pomáhá studentům se zájmem studovat ve Spojených státech amerických.