E-knihovna, E-kniha, E-čtečka dnes... Ale odborná!

Ona pouhá představa odborné publikace, ať již z oboru psychologie, archeologie, matematiky nebo rybářství, o velikosti mobilního telefonu už znamená mnoho. A právě ony představy ženou člověka realizovat své sny... A sny se stávají skutečností! I v e-knihovnách.

Začněme e-čtečkou

Než se dostaneme k tématu e-knihovny, projděme se společně po kočičích hlavách „e“ možností, které se tu v nedávných dobách rozvinuly a obrovskou rychlostí se vyvíjí dál... Vždyť ještě před pár lety tlustá kniha o 1000 stranách, nesená v kapse nebo kabelce byla opravdové sci-fi. A dnes? Odbornou tisícistránkovou publikaci strčíte do kapsy hravě... Tedy nadneseně... Reálně ji spíš střčíte do kabely nebo batohu a nesete si lehoučkých pár gramů oproti pětí kilům.

Tyto odborné e-knihy jsou ale stále taková, řekněme batolátka. Sehnat odbornou tlustou publikaci a nacpat ji do e-čtečky je ještě něco velmi moderního, nového a někdy nereálného, i když se na „e“ vývoji intenzivně „e“ pracuje.

Budeme-li realisté, zjistíme, že do klasické čtečky o 6 palcích, tisícistránkovou publikaci vč. obrázků, grafů, odkazů, seznamu literatury, rejstříků atd. sice dostaneme, ale za cenu nepohodlnosti při čtení a horší orientace v knize. Navíc musí čtečka umožňovat tzv. přestránkování, což znamená, že se dokáže přizpůsobit velikosti daného displeje a toto všechny čtečky stále neumí. Přestránkování velikosti displeje umí tyto formáty - MOBI, EPUB, TXT, HTML. Formát PDF se přestránkovat neumí a tak se může stát, že máte-li již nějakou odbornou publikaci staženou v tomto formátu, tak v malé čtečtce ji prostě nepřečtete.

Na podobné encyklopedické publikace nám v současnosti slouží hlavně ona velká čtečka, připomínající A4kový sešit pyšnící se displejem mezi 9-12 palci. Pro tyto velké čtečky by měly být upravovány většiny obsáhlých knih encyklopedického rázu. Od tohoto faktu se logicky odvíjí cena a pohodlnost při přepravě a manipulaci, kterou zase vyrovnává pohodlnost při čtení a úpravě dokumentů.

Za značkovou čtečku s desetipalcovým displejem dáte od 5000 Kč za nový kus, o něco levnější seženete dnes již fenomenální levné konkurenty značek z Asie, přičemž se můžete dostat pod 3000 Kč a levněji snad již jen po bazarech. Nebo za babku v e-knihovně! Ale to chce ještě trochu času...

Asi tak nejdůležitější jsou následující body při výběru vhodné čtečky určené primárně pro čtení odborné literatury:

• velikost displeje
• jas a kontrast displeje
• podpora získávání e-knih

U podpory získávání e-knih poukazuji především na to, že některé čtečky nepodporují zobrazování některých formátů nebo se dají knihy kupovat pouze v daném e-knihkupectví (např. Amazon), které tak podporuje svůj zisk.

Pokračujme e-knihou

Odborné portály pro stahování a nakupování e-knih pomohou najít právě knihovny a jejich stránky, obsahující rozcestník... Např. Knihovna Jiřího Mahena v Brně – http://www.kjm.cz/zdroje-e-knih. Tento seznam odkazů na e-knihy stojí za to. Nebo také Knihovna hl. m. Prahy – http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/e-knihy-do-kazde-knihovny/.

Každá univerzita se snaží držet „e“ krok a získat nějaké e-knihy pro svou knihovnu a studenty. Pro příklad si uveďme jednu půlroční novinku a to tu, že studenti psychologie na UK získali k dispozici šest odborných českých e-knih, což není zas až tak málo, jak by se mohlo na první pohled jevit v dnešním světě licencí, ziskuchtivosti a rozvíjení novinek. Výhoda pro studenty se jeví jasně – stažená publikace jim v současnosti zůstává nastálo... E-publikace naleznete v Knihovně psychologických a sociokulturních věd v Celetné ulici. Knihovna nelení a plánuje do konce roku získat několik stovek elektronických publikací! Jako další velké plus v digitální oblasti stojí za zmínku, že knihovna podpořila projekt Národní technické knihovny, díky němuž by čeští studenti měli možnost číst odbornou literaturu kdykoliv a kdekoliv. Informujte se sami na své katedře, jak jsou na tom s odbornými e-knihami.

Odborné nakladatelství Portál, zaměřující se na psychologickou, pedagogickou, filozofickou a podobně zaměřenou literaturu, nabízí ke koupi slušnou sbírku digitálně převedených formátů. V neposlední řadě nakladateství Akademia, které se zaměřuje na odborníky širšího pole působnosti než výše zmiňovaná nakladatelství, prodává na svých stránkách hezkou řádku odborných publikací převedených na e-knihy. A také Grada, které se ale dá vytknout, že nemá odkaz na své e-knihy, přestože se podílí na digitalizaci a spolupracuje s některými univerzitami.

Zakončeme to e-knihovnou

Knihovny se již několik let plně věnují digitalizaci knih a převodu do formátů pro čtečky, tablety či mobily. Současně inovují své internetové stránky, představují nové publikace v „e-formátu“, odkazují na nakladatelství nebo ostatní knihovny a zařízení s nimiž spolupracují na vzniku nových zdigitalizovaných médií.

Nevýhoda dnešních dní spočívá u veřejných knihoven v nedostatečné odbornosti zdigitalizovaných publikací, protože se zaměřují především na širokou veřejnost, nikoliv na odbornost. Tuto nevýhodu by měly kompenzovat odborné a univerzitní knihovny, na které si posvítíme v některém z příštích článků.

Městská knihovna v Praze (MKP) se může pochlubit poměrně slušnou nabídkou zdigitalizované beletrie od Němcové přes Čapka k povinné školní literatuře. Pro představu můžete navštívit stránky e-knihovny MKP, kde naleznete současné „e“ projekty, a to na následující adrese http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/. A závěrem, jak se staví k „e-čtení“ Knihovna Jiřího Mahena v Brně? Dozvíte se na http://www.kjm.cz/ctecky-elektronickych-knih.