Co si zabalit na cestu do světa

K jakému druhu cestovatelů patříte

Na cestách po Indii (ale i jinde) potkáte několik typů dlouhodobých cestovatelů. Jedni se vyznačují minimálním zavazadlem a bohatě zásobenou kreditní kartou – to, co potřebují, si jednoduše koupí. Co si chtějí nechat na památku, pošlou domů balíkem, a o všední potřeby, k nimž patří ručník nebo spacák, se nestarají; spí v místech, kde všechno potřebné dostanou. Těmi se zde zabývat nebudeme.

Ne každý, koho potkáte s maličkým batůžkem, patří k výše zmíněnému druhu. Můj obdiv vždy budili lidé, kteří si vystačí takřka s ničím. Krom dokladů a nějakých peněz s sebou mívají nanejvýš trochu rezervního oblečení – a pravda je, že v teplých částech světa toho o moc více skutečně nepotřebujete. Staré rčení říká, že pro cestu po Indii nemusíte mít nic než misku na jídlo, deku na přikrytí a hůl, o kterou se opřete. Za sebe bych ještě doplnila láhev s vodou. Tihle batůžkáři nespí v přepychových hotelích, ale když jim je v guesthousu zima, požádají o další deku na přikrytí, popřípadě zimu snesou. Cestují lehce a přesun v řádu několika stovek kilometrů je pro ně nesrovnatelně jednodušší než pro jejich zavazadly obtížené spolucestovatele. Suvenýry jednou za čas posílají domů poštou (což většinou není příliš drahé) Takhle lze cestovat v obydlených místech, kde je po většinu dne i noci teplo – v horách by se to mohlo ošklivě nevyplatit.

Nejvíce lidí patří ke střední kategorii – na zádech nosí batoh kolem deseti dvanácti kilo, který s tím, jak se blíží jejich odjezd domů, citelně nabývá na váze i objemu. Chtějí být alespoň částečně nezávislí na rozmarech země, kterou putují, a snaží se najít rovnováhu mezi potřebným a zbytečným.

Jako poslední nelze neuvést lidské soumary obtížené ohromnými zavazadly – velký batoh na zádech, menší na břiše a v ruce láhev s vodou. Za horkého dne v narvaném velkoměstě jde o ideální recept na vzbuzení zdravé nenávisti k cestování.

Co se hodí mít s sebou

Samozřejmě vždy záleží na podmínkách země, do které se chystáte. Pokusím se navrhnout několik tipů platících pro batůžkáře s omezeným rozpočtem takřka univerzálně.

Doklady a peníze – nejlépe v taštičce snadno umístitelné pod oděv; nemusíte si je pak na delších přesunech hlídat. Hlavně nepoužívejte dobře viditelné ledvinky – to se bere jako provokace.

Kopie dokladů s sebou nebo alespoň umístěné v internetové schránce.

Co se financí týče, máte v zásadě tři možnosti – hotovost, kreditní kartu a cestovní šeky.

Na delší cestu doporučuji kombinovat všechno a nechávat to (krom přesunů) v různých částech batohu (když budete mít smůlu a vykradou vám pokoj, zvyšuje to naději, že vám něco zůstane). Osvědčila se mi stodolarová bankovka ukrytá v čistých ponožkách jako rezerva, pravidelně doplňovaná hotovost, kreditka pro online nákup jízdenek a zásoba cestovních šeků. Cestovní šeky sice platíte dvakrát (něco málo se strhává při jejich nákupu i prodeji), zato jsou proplatitelné pouze majiteli (oproti podpisu a kopii pasu), a pokud vám je ukradnou, dostanete nové.

Mobilní telefon – cestovat lze i bez něho, pokud ho berete s sebou, nezapomeňte si opsat a dobře schovat všechny užitečné kontakty.

Spacák, nebo alespoň vložka do spacáku – pokud se chystáte do hor nebo rádi spíte venku, spacák je k nezaplacení. Vložka do spacáku se hodí v levnějších hostelech, kde sice dostanete pokrývku, ale často takovou, že byste si do ní neotřeli boty.

Moskytiéra – jestli cestujete do zemí zabydlených komáry a malárií, moskytiéru nelze dostatečně vynachválit. V mnoha guesthousech ji sice dostanete, ale pravidlem to není (leckde vám na dotaz suše oznámí, že si přes noc máte nechat zapnutý větrák – ten většinou dělá strašlivý randál, padá z něj neidentifikovatelný bordel a možná vám spadne na hlavu) a spokojený spánek za těch 400 gramů navíc stojí. Má i další výhodu – spíte-li rádi v chatrčích z palmového listí nebo bambusu, ochrání vás před spolubydlícími, jejichž intimní blízkost byste asi neocenili (pro různý hmyz a drobné hlodavce není bambus sebemenší překážkou, moskytiéra ano).

Zámek na pokoj, popřípadě i na zavazadlo – zejména v Indii mají zámky, které by klacíkem otevřelo i malé děcko. S vlastním se budete cítit bezpečněji.

Nůž – hlavně si ho na letišti nezapomeňte v příručním zavazadle!

Lékárnička – nepřehánějte to s její náplní před odjezdem, ale po příjezdu do země se preventivně z místních zdrojů vybavte léky proti horečce a zejména průjmu. Nejúčinnější medicínu proti místním bacilům logicky najdete v první lékárně na ulici.

Jinak by neměla chybět dezinfekce, obinadlo, obvaz, náplasti a podobně. Doporučuji i jednorázové jehly a stříkačky pro případ, že budete potřebovat injekci někde mimo vybavenou kliniku (byla by škoda přivézt si mezi suvenýry žloutenku).

Hygiena neškodí – toaletní papír (nechcete-li např. v Indii přijmout místní zvyky), který nahradí i papírové kapesníky. Jinak jen to nejnutnější, vyplatil se mi tuhý šampon (Lush), který je lehký, skladný a nikdy nevyteče do batohu. Jinak je lepší průběžně doplňovat v malých baleních během cesty.

Obecně doporučuji zamyslet se nad zvykem používat ve sprše místo mýdla kámen s hrubým povrchem – špínu sedře výborně a najdete jich všude dost.

Něco proti šílenství – Mp3 přehrávač s oblíbenou hudbou, knížku, fotografie svých nejmilejších apod. Jakkoli milujete cestovaní, přijde chvíle, kdy budete mít všeho plné zuby. Pak je dobré mít po ruce něco umožňující se alespoň v duchu vrátit domů.

Oblečení – nezbytné minimum. Jestli se chystáte do hor, bunda, fleeska, pohorky a další vám batoh slušně naplní, ale s tím se těžko dá co dělat.

Železná zásoba energie – oříšky, sušené ovoce nebo hroznový cukr – zkrátka něco skladného, lehkého, vysoce výživného a trvanlivého.

Hodinky nebo mobil s budíkem

Šitíčko

Provázek – nelze ani vypočítat, jak často přijde vhod

Baterka

Kompas

Blok, propisku a tužku

A naopak – zapomeňte na občas doporučované nesmysly zahrnující špunt do umyvadla nebo kolíčky na prádlo. Drobnou improvizací je hravě nahradíte.