Trénováním mozku k rozvoji paměti

Alespoň jedna dobrá zpráva na úvod: neschopnost vybavit si, jestli jste zamkli dveře od bytu, a zapomenutí něčího jména bezprostředně poté, co jste byli představeni, nemá s alarmujícím stavem vaší paměti nic společného. Za tyto a podobné potíže nese zodpovědnost prachsprostá neschopnost soustředit se. Dveře zamykáme naprosto automaticky (kolikrát jste se takto vrátili a dveře vždycky byly zamčené…) a jména nových lidí, pokud nás na první pohled nezaujmou, ani neposloucháme. Informace obsahující nové jméno se z paměti nevytratila, ona se tam totiž nikdy nedostala a naprosto nás minula.

Rychlá doba a dnes zcela běžná nutnost věnovat se více úkolům najednou ke vzniku roztržitosti vydatně přispívají. Zejména pokud se musíme zabývat věcmi, které nás příliš nezajímají; ztráta koncentrace je poté přirozenou reakcí. Navíc podle závěrů studie týmu kognitivního neurologa Ryota Kanai z University College London náchylnost k roztržitosti souvisí s nadprůměrným obsahem šedé hmoty mozkové v superiorním temenním laloku. Trápí-li vás roztěkanost, nabízí se vyzkoušet nějakou z technik na posílení koncentrace.

V jaké kondici je váš mozek?

Lidský mozek se do 25 let vyvíjí a krátce po dosažení tohoto věku se jeho stav pomalu, ale jistě zhoršuje. Po jistou dobu (v závislosti na jednotlivci) si toho vůbec nemusíte všimnout, po dosažení 30 let už ale zjistíte, že se neučíte zdaleka tak hravě jako ještě přednedávnem. Současně je stále těžší soustředit se na více úkolů najednou a postupně se prodlužuje reakční doba.

Podle současných výzkumů trpí zhoršením paměti ovlivněným věkem až polovina lidí po dosažení 60 let, o deset let později jejich počet stoupá na 70 % procent populace. Problémy s pamětí ale nejsou nevyhnutelné. Mozek bývá přirovnáván ke svalu, který nepoužíváním zakrní a ztrácí svou funkčnost. Podobně jako sval ho lze trénovat a navzdory neodvratnému stárnutí udržovat v kondici, kterou o dvacet i třicet let mladší lenoši budou jen závidět.

Tvorbu paměťové stopy doprovází změna tvaru zakončení nervových buněk a vznik nových bílkovin – tento proces neustává ani ve značně pokročilém věku, přestože je omezen. Používání a trénování mozku ho pomáhá udržet v kondici a působí jako prevence proti onemocnění ve stáří.

Pokud studujete, vašemu mozku trénink nechybí. Pomoci mu ale můžete i jinak, pokud možno ještě zamlada:

• Dostatkem pohybu a spánku – pravidelně, nikoli jednou za týden
• Dostatečným přísunem kombinace vitamínů C a E – působí antioxidačně a jako prevence proti Alzheimerově chorobě, v příliš vysokém množství ale mohou být toxické
• Omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami
• Z jídelníčku je doporučována středomořská kuchyně zahrnující ryby, olivový olej, čerstvou zeleninu a červené víno (cca 2 dl za den)

Krátkodobá paměť a palác paměti

Rozsah krátkodobé paměti běžného uživatele mozku je mizivý – průměrně obsáhne pouze sedm informací (čísel nebo slov) – proto si už při nákupu přesahujícím sedm položek mnoho lidí pořizuje seznam.

Paměť ale lze trénovat a podstatně zvýšit její kapacitu za použití mnemotechnik – speciálních postupů umožňujících bezpečně uložit do paměti velké množství informací.

K nejznámějším patří LOCI: nejprve si představíte důvěrně známé místo (nejsnadněji domov) a všechny položky (např. z nákupního seznamu) do tohoto prostoru umístíte na neobvyklá místa. Např. rajčata necháte povalovat na předsíni, na věšák zavěsíte květinu pro babičku k svátku, na kuchyňskou linku postavíte toaletní papír a k počítači umístíte výhružně vyhlížející dalamánky. Čím neobvyklejší budou vaše asociace (co takhle ležérně se na gauči povalující květák a v bublinkové koupeli naložené brambory?), tím snáze si je zapamatujete. S touto technikou si dokážete zapamatovat seznam kostí v lidském těle i všechny římské císaře v tom správném pořadí. A to se – nejen během studia – může docela hodit.