Mobbing a bossing – už jste o něm slyšeli?

Šikana se netýká jen školního prostředí

Pokud si myslíte, že tím, že jste ukončili pravidelnou školní docházku, se vás šikana již osobně nemusí týkat, jste zcela na omylu. Bohužel se šikana již dávno přesunula i na pracovní prostředí. Největší problémem však je, že šikanovaný si častokrát ani zcela neuvědomuje, že obětí se stal právě on. Ptáte se, proč tomu tak je? Možná, že na vině je nedostatečná informovanost, absence přednášek na vysokých školách a celkově osvěta jako taková samotná. V televizi nebo na internetu můžeme vidět různé spoty na téma domácí násilí, šikana ve škole, týrání dětí či seniorů, avšak pracovní šikana je v České republice zatím ještě oproti jiným sférám tabu.

• Experti: Šikana na pracovišti zhoršuje konkurenceschopnost firem
  

Mobbing a bossing – jaký je rozdíl? Jak se projevuje?

V souvislosti s šikanou na pracovišti se setkáváme se dvěma klíčovými pojmy. A to mobbingem a bossingem. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Za mobbing můžeme označit nejrůznější formy znepříjemňování života na pracovišti. Bossing je určitou podskupinou mobbingu. Ovšem v tomto případě se šikany dopouští nadřízený pracovník, který svým chováním poškozuje podřízeného před jeho kolegy a znesnadňuje či znemožňuje mu jeho práci. Bossing se samozřejmě vyvíjí a stupňuje.

Co se mobbingu týče, celkově můžeme identifikovat pět různých kategoriií chování a postupů (jak uvádí Wikipedie), jež můžeme označit za mobbing:

• 1. Kategorie I – útok na možnost vyjádřit se, svěřit se (neustálé přerušování, bezbřehá kritika, vyhrožování)
• 2. Kategorie II – útoky na sociální vztahy („nemluví se“ s vámi, jste vzduch, jste odloučeni od svých kolegů, ostrakismus)
• 3. Kategorie III – útoky na vaši pověst úctu a vážnost (pomluvy, zesměšňování, znevažování národnosti, vyznání)
• 4. Kategorie IV – útoky na kvalitu pracovního či osobního života (nesmyslné pracovní úkoly, nesplnitelné úkoly)
• 5. Kategorie V – útoky na zdraví (práce poškozující zdraví, vyhrožování fyz. násilím, sexuální obtěžování)

Forbes: „Každý pátý odchází ze zaměstnání kvůli šikaně.“

Jsou vaši blízcí, kamarádi či známí ve své práci spokojení? Nebo do práce chodí se strachem a v noci se budí ze spaní, v horším případě mají problém vůbec oka zamhouřit? Kolik víte o jejich pracovním životě a o tom, jak je s nimi denně zacházeno? Kathryn Dill na strákách Forbes publikovala 18. září letošního roku svůj článek na téma pracovní šikana.

Vypovídá o tom, že téměř třetina z dotazovaných zažila šikanu na pracovišti. Co je ještě horší – zhruba 20 procent kvůli ní raději odešlo z práce. Výsledky vychází ze studie, jež je založena průzkumu Harris Poll, přičemž zahrnuje 3 400 respondentů, a to zaměstnance v hlavním pracovním poměru (v soukromém sektoru napříč různá průmyslová odvětví a velikosti podniků). Více si můžete přečíst na samotných stránkách Forbes:
http://www.forbes.com/sites/kathryndill/2014/09/18/one-in-five-workers-has-left-their-job-because-of-bullying/

Most mezi šikanou a sebevraždou

V případě, že se dítě stane obětí šikany, ovlivní jej to na celý život. Dle provedených průzkumů je u těchto dětí dvakrát větší pravděpodobnost problémů v dospělosti, a to nejen v zaměstnání, ale i co se zvládání finanční situace týče. Mezi dlouhodobé efekty pak můžeme zařadit agorafobii, depresi, úzkostnou a panickou poruchu osobnosti, sebevražedné sklony a náchylnost k užívání návykových látek. Když se toto děje u dětských obětí – jak následky teprve musí mít šikana u dospělých?

Naslouchejte svému okolí

Říká se, že ne nadarmo máme dvě uši. Měli bychom více naslouchat než mluvit. Hodně lidí si ovšem plete poslouchání a naslouchání. Přitom se jedná o zcela rozdílené termíny. Poslouchat umí každý, ale naslouchat je již určitou formou umění. Možná to bude znít krapet nadneseně, ale i takovou „maličkostí“ jako je někomu naslouchat, můžete druhým pomoci, a to častokrát i zcela markantně, byť se vám to tak ani nemusí jevit.

Díky vyslechnutí ostatních můžete zjistit, co je trápí. Jednou z příčin může být právě i již zmiňovaný mobbing či bossing. Častokrát si však právě dotyčná osoba ani neuvědomuje, že se to děje právě jí. Ne, že by snad netušila, že se odehrává něco špatného - to ne. Spíše to neumí odborně pojmenovat, obzvláště prožívá-li to poprvé. Prostě to nezná. Ovšem následky této situace jsou však dosti alarmující. Varuje o nich například Tereza Louková z Katedry psychologie Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem: „Mezi nejčastější následky patří psychické obtíže, jako třeba posttraumatická stresová porucha, deprese, poruchy koncentrace, ztráta důvěry v okolí i sama sebe, může to vyvrcholit až sebevražednými myšlenkami. Dále se mobbing může projevit v oblasti psychosomatiky bolesti hlavy, zad, zažívací obtíže, poruchy spánku a podobně. Kromě výše uvedených následků zažívá jedinec obvykle také pocity bezmoci, studu, paniky, zoufalství, které mohou vážně ohrožovat jeho psychické zdraví."

Mobing a bossing je rozhodně téma na rozsáhlejší diskuzi, proto si tom, jak vypadá typická obět bossingu, jak se bossingu ubránit a předcházet mu a hlavně, jak pomoci lidem z vašeho okolí, když zjistíte, že se stali obětí mobbingu či bossingu, povíme v navazujícím článku.