Tisíce absolventů aktuálně opouští vysoké školy. Problémy na trhu práce mají především ženy

Počet všech absolventů v evidenci ÚP ČR každoročně klesá. V červnu roku 2015 jich ÚP ČR evidoval téměř o 5 tisíc méně než v roce 2014. A tento trend bude s největší pravděpodobností pokračovat i nadále. Bývalí posluchači vysokých škol pak tvoří jen malou část z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. „Ke konci dubna letošního roku evidoval Úřad práce ČR celkem 1816 nezaměstnaných bakalářů a 1815 vysokoškoláků s vyšším titulem. Pouze necelá polovina z nich ale zůstane v naší evidenci déle než 5 měsíců. Po půlroce od ukončení studií tak nezaměstnanost těchto absolventů rapidně klesá,“ vysvětlila generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Nejhůře uplatnitelní na trhu práce jsou absolventi humanitních a ekonomických oborů. Z údajů Univerzity Karlovy vyplývá, že míra nezaměstnanosti posluchačů filozofické fakulty v Brně činí 14,6 %, absolventi téže fakulty v Českých Budějovicích pak nemohou sehnat práci ve 23,8 % případů. Také ekonomické obory vykazují míru nezaměstnanosti vyšší než 10 %. V případě všech mladých lidí platí, že největší šance na získání práce mají absolventi technických a řemeslných oborů, problém při hledání práce ale nemají ani lékaři.

S tím souvisí i genderové rozložení nezaměstnaných absolventů. Téměř dvě třetiny z nich totiž tvoří ženy. Právě ty jsou častěji posluchačkami humanitních oborů a mají obecnější vzdělání, na trhu práce tak mohou narazit na problémy. Ženy se pak také častěji potýkají s problémem harmonizace práce a rodiny. „Požadavky na čerstvé vysokoškolačky jsou velké, ženy by měly budovat kariéru v oboru, zároveň ale musejí myslet i na osobní vztahy a zakládání rodiny. Pokud v jedné z těchto oblastí neuspějí, mohou snadno propadnout depresi,“ uvedl Aleš Kalina, osobní kouč a odborník na zvládání depresí plynoucích z neúspěchu v práci.

Největším problémem je dle expertů fakt, že většina bývalých studentů nemá žádné pracovní zkušenosti. Využít proto mohou nejrůznějších služeb ÚP ČR. Ten nabízí cílené poradenství, rekvalifikace, ale i podporu v rámci společensky účelných pracovních míst. Experti si ale všímají i toho, že mladí lidé se často snaží najít uplatnění už během studia. Navštěvují tak různé brigády nebo pracují na částečný úvazek při studiu, čímž zvyšují své šance na uplatnění na trhu práce.

Roli hraje rovněž to, v jakém městě student vysokou školu absolvuje. Nejlépe uplatnitelní na trhu práce jsou dlouhodobě studenti Univerzity Karlovy, hůře na tom jsou posluchači menších nebo soukromých vysokých škol. „Největší šanci uspět na trhu práce mají dle našich zjištění absolventi medicíny, práva, ale i žurnalistiky. Kromě standardně velmi úspěšných oborů ale v Praze nemají problém sehnat práci ani posluchači filozofické fakulty nebo budoucí učitelé,“ objasnil Václav Hájek z Univerzity Karlovy v Praze. To potvrzují i statistiky. Zatímco míra nezaměstnanosti bývalých studentů pedagogiky je v Brně 6,2 % a v Olomouci 8,3 %, studenti Univerzity Karlovy vykazují nezaměstnanost jen 1,4 %.

Dlouhodobá nezaměstnanost, která je podle odborníků nejen pro absolventy vysokých škol nejvíce riziková, ohrožuje v současné době asi 40 % nezaměstnaných absolventů, kteří jsou v evidenci ÚP ČR déle než 5 měsíců. Nenaplněná očekávání a selhání na trhu práce při tom mohou vést i k psychickým potížím. „Studenty ve škole nikdo neučí, jak se mají chovat po jejím opuštění. Mladí lidé jsou vrženi do víru společnosti a musejí se vše učit za pochodu,“ vysvětlil Aleš Kalina. Po prvotním neúspěchu tak studenti často mění obor svého působení. „Vysoká škola může studenta připravit na budoucí kariéru, může ho ale také utvrdit v tom, že vystudovaný obor pro něj není vhodný. V tom případě není od věci realizovat se jinde, stačí znát svůj talent a umět ho prosadit,“ dodal Kalina.

Zdroj: Lesensky.cz