Kdy musejí studenti platit zdravotní pojištění a kdy nikoliv?

10.05.2017 | , Finance.cz
STUDENT


Při splnění zákonných podmínek platí zdravotní pojištění za studenty stát. Jak je to s platbou zdravotního pojištění během posledních prázdnin po maturitě? Nebo u absolventů vysokých škol? A jak se vypočítává zdravotní pojištění podnikajícím nebo zaměstnaným studentům?

Placení zdravotního pojištění v Česku je povinné. Za zaměstnance odvádí zdravotní pojištění zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů musí samy měsíčně platit zdravotní pojištění. Pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Stát je přitom plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu i za nezaopatřené děti.


Čtěte také:
Kdy neplatíte zdravotní pojištění?
Co když živnostník neplatí zdravotní pojištění?
5 příkladů, jak na na změnu zdravotní pojišťovny

Nezaopatřené dítě

Podmínka nezaopatřenosti je u dítěte splněna do skončení povinné školní docházky a následně nejdéle do 26 let věku, jestliže:

  • se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání,
  • se dítě nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
  • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je dítě neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Školní prázdniny

Když dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, tak je podmínka soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání na střední škole splněna i během letních prázdnin. Jak je to však u maturantů? Za studium se považuje i doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, jeli konána v květnu nebo červnu, do konce období školního roku. Za dobu studia se považují i poslední prázdniny, jestliže během nich není vykonávána výdělečná činnost zakládající účast na nemocenském pojištění.

Praktický příklad 1)

Student Kratochvíl úspěšně odmaturuje v květnu 2017. Student Kratochvíl si chce udělat poslední prázdniny a se zaměstnavatelem je domluven na nástupu do práce od 1. září 2017. Za studenta Kratochvíla bude zdravotní pojištění platit stát i během měsíce května, června, července a srpna. Během posledních prázdnin si student Kratochvíl bude přivydělávat pouze brigádámi na základě dohody o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně. Takový příjem nezakládá účast na nemocenském pojištění, neboť se z něj neplatí sociální ani zdravotní pojištění.

Studium na vysoké škole

Za dobu studia na vysoké škole se považuje i doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu. Podmínka studia je splněna i v kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádné studium na vysoké škole a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, kdy bylo studium ukončeno, pokud není vykonávána po celý tento měsíc výdělečná činnost zakládající účast na nemocenském pojištění. A dále i doba od ukončení studia na jedné vysoké škole a zahájení studia na druhé vysoké škole, avšak nejdéle po dobu tří měsíců od měsíce, kdy bylo ukončeno studium na první vysoké škole.

U pracujících studentů se neprovádí dopočet do minima

Zdravotní pojišťovny musí za všechny zaměstnance obdržet měsíčně minimálně 1 485 Kč (13,5 % z minimální mzdy platné od 1. ledna letošního roku, tedy z 11 000 Kč). Dopočet do minima jde přitom na vrub zaměstnance pracujícího za nižší než minimální mzdu (např. z důvodu zkráceného úvazku), zaměstnavatelé odvádí na zdravotním pojištění vždy 9 % z hrubé mzdy zaměstnance. U pracujících studentů se však dopočet neprovádí a pracujícímu studentovi je sraženo z hrubé mzdy 4,5 % na zdravotním pojištění.

Praktický příklad 2)

Studentka VŠ slečna Pokorná pracuje během studia na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 8 000 Kč. Na zdravotním pojištění je slečně Pokorné odvedeno z hrubé mzdy 360 Kč (8 000 Kč x 4,5 %). Kdyby nebyla splněna podmínka studia, potom by slečně Pokorné bylo z hrubé mzdy sraženo zdravotní pojištění ve výši 765 Kč (1 485 Kč – (8 000 Kč x 9 %).

Podnikání je vedlejší samostatnou výdělečnou činností

Během studia je možné si přivydělávat samostatnou výdělečnou činností. Samostatná výdělečná činnost je v takovém případě pro účely placení zdravotního pojištění považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečně dosaženého hrubého zisku, nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Minimální vyměřovací základ za každý měsíc výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti v roce 2017 činí 14 116 Kč.

Praktický příklad 3)

Studentka vysoké školy slečně Benešová zahájila od 1. března 2017 samostatnou výdělečnou činnost. Hrubý zisk za rok 2017 bude 92 400 Kč. Zdravotní pojištění za rok 2017 činí tedy 6 237 Kč (92 400 Kč x 50 % x 13,5 %). Kdyby slečna Benešová vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, tak by muselo být zdravotní pojištění zaplaceno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, a činilo by 19 057 Kč (13,5 % z 141 160 Kč), neboť minimální vyměřovací základ za 10 měsíců činí 141 160 Kč.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: STUDENT



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.