Kolik z vás si tohle při obhajobě diplomové práce řekne? No asi něco kolem 7 tisíc, aneb tolik české vysoké školy dostanou za rok přihlášek na doktorské studium (údaje jsou za rok 2014). Navíc úspěšnost přijetí je velmi vysoká, české školy přijímají téměř 80 % všech žadatelů do doktorského studia, pro srovnání průměrná úspěšnost na přijímačkách do bakalářského a magisterského studia je 50%. Školy vezmou téměř každého uchazeče, kdo prokáže nějaký ten výzkumný plán, nebo alespoň záměr, a má magisterský titul. Však proč by to nedělaly, na české doktorandy stát samozřejmě přispívá, samotní studenti jsou pak vítaná levná pracovní síla.
Zvažovali jste někdy kariéru akademika?
Doktorské studium samo o sobě není úplně špatné. Zůstávají vám studentské jistoty a výhody, navíc od školy dostáváte stipendium, které nemusíte danit, vyjedete někam na konference a podporu dostanete i na půlroční studium v zahraničí. Na druhou stranu je ale nutno zmínit, že získat samotný titul není úplně jednoduché, budete muset prokázat samostatnou vědeckou činnost a dizertační práci si opravdu z palce nevycucáte. Navíc po docela namáhavém studiu vás čeká sice odborná práce, ve které nebudete mít příliš konkurenci, ale za kterou dostanete tabulkový plat, který nejspíš nebude dosahovat ani průměrného platu v ČR.
Šupky do školy
Hlavní výhodou akademického působení budou nejspíš dlouhé prázdniny. Kdy si můžete vzít vlastně na celé dva měsíce dovolenou. A nebo naopak budete chodit do školy, která bude tak tichá a klidná, že vám to bude připadat až nepatřičné a na studenty se snad začnete i těšit. Další výhodou jsou různé benefity, které vám připomenou studentská léta. Stále budete mít nárok na obědy v menze, můžete chodit do knihovny, po celé škole budete mít přístupnou rychlou wifi. Pracovní doba taky není až tak striktní, jen na ty přednášky budete muset chodit, i když začínají o půl osmé ráno.
Krom toho vás ovšem čeká nejen vyučování a vedení bakalářských a diplomových prací či jiné interakce se studenty. Hlavní činností každého akademika by totiž měl být samotný výzkum a vědecká činnost. Takže jako akademik nejen opravujete písemky studentů, kteří to mají prostě všechno špatně, ale hlavně tvoříte něco nového, co ještě nikdo před vámi nevymyslel. A pokud máte kariérní ambice, tak se i můžete zapojit do managementu školy a třeba to dotáhnete až na děkana. Tak co líbila by se vám akademická kariéra?
Tři tipy akademiků, které ve škole potkáte
(1) Baví ho učit
Část doktorandů své studium začíná, protože chtějí okusit katedru z druhé strany. A když to zkusí, tak se jim to většinou tak zalíbí, že už se jim nechce skončit. Takové učitele poznáte: do hodiny chodí připravení, chtějí rozproudit diskuzi, pečlivě se věnují každému studentovi a záleží jim na výsledcích, a aby všichni studenti uspěli. Jsou jediní, kteří vítají přítomnost studentů ve škole.
(2) Chce něco vyzkoumat
Velká část akademiků se věnuje výzkumu. Jsou zavření v laboratořích, jsou zavření u počítače a píšou a píšou. Často publikují, jezdí na konference, učení berou spíše jako nutné zlo. Chtějí publikovat a mít svůj klid. Důvody můžou mít různé, některým se líbí jezdit na konference a vydělávající si publikacemi. Další to vnímají jako poslání a opravdu chtějí přijít s něčím novým.
(3) Kariérista
Třetí skupinou je pak většinou vedení katedry, fakulty, školy. Současné, minulé a budoucí. Poznáte je podle toho, že nikdy nejsou ve své kanceláři, protože někde schůzují. Učí a jsou váženými osobami na katedrách, publikují, občas i jezdí na konference, ale jejich hlavním účelem na škole je řídit a dodávat škole nový směr.
(foto: Pixabay)
Hvězda a křídla: Mercedes-Benz 300 SL (W198) je dnes koncernovou ikonou. Odpovídá jeho hodnocení realitě, nebo je nadnesené?
V Německu se rozhořela debata o tom, zda kvůli boji proti emisím nepřijdou víkendové zákazy jízd autem
Auto z Polska se nesmí jmenovat Milano. Alfa Romeo řeší prazvláštní problém
Ford s koněm ve znaku: šedesátiny legendárního Mustangu
Nejčastější podfuky nepoctivých prodejců ojetin: Stočený tachometr, falešná historie nebo Facebook
