Týden má 168 hodin. Jak s nimi naložíte?

V předchozích dílech seriálu Timemanagement ve studentském vydání jsme probrali techniky, které pomohou stanovit priority a naplánovat jednotlivé úkoly tak, aby nedocházelo ke zbytečně stresujícím situacím. Při plánování je vhodné ohlížet se i na individuální denní rytmus. Někdo je ranní ptáče, jiný je sova, ale křivka produktivity je v podstatě stále stejná, je totiž propojena s biologickým rytmem a s chemickou rovnováhou v těle, kterou ovlivňuje pitný režim, strava, ale i úroveň světla v okolí.

Ideální rytmus dne

Při plánování jednotlivých činností je vhodné myslet na míru zátěže, kterou sebou přinášejí a naplánovat si je tak, aby mírná zátěž střídala zátěž silnější a ta byla po cca 1,5 až 2 hodinách vystřídána odpočinkem (oběd, svačina, procházka, apod.). Pokud za odpočinek považujete pouze překliknutí okna v prohlížeči, tělo si to rozhodně myslet nebude a vaše výkonnost bude klesat rychleji. Jděte si raději uvařit kávu. A není snad potřeba dodávat, že je vhodné do týdenního rozvrhu začlenit i fyzickou činnost nebo sport.

V biologickém rytmu dne lidského těla převažuje následující struktura: výkonnost člověka po probuzení stoupá a vrcholu dostahuje mezi 9.–11. hodinou. Záleží samozřejmě na kvalitě a délce spánku a také na hodině probuzení. Po 11. hodině následuje pokles výkonnosti do cca 15. hodiny. Druhý vrchol dne je mezi 16.–18. hodinou, ale zdaleka nedosahuje dopolední výše. Následuje pokles, který ve večerních hodinách dále pokračuje, svého minima dosahuje kolem 3.–4. hodiny ranní a prudce stoupá od šesté hodiny dále.

Graf: Biologický rytmus člověka

Zdroj: http://www1.szu.cz/poradna/uspesnystudent/index.php

Pokud křivku s dvěma vrcholy srovnáte s časovým plánem dne, je jasné, že vhodné je vyřídit nejdůležitěší a nejnáročnější činnosti ráno, na dobu polední a popolední nechat triviální úkoly a že lepší je ráno si přivstat než učit se dlouho do noci.

Reakce těla na nevhodný rytmus

Denní rytmus vychází z biologického rytmu, který je ovlivněn denní dobou, neboť hladina melatoninu, hormonu zodpovědného na usínání, je ve dne nízká a zvyšuje se spolu s ubývajícím světlem. To je jeden z důvodů, proč je vhodné si v podzimních zimních odpolednech přisvěcovat lampičkou - velké stropní světlo někdy nemusí stačit.

Dalším vlivem na výkonnost je složení stravy - mozek potřebuje dostatečnou výživu a pokud zanedbáváte jednu ze složek (sacharidy, proteiny, lipidy - cukry, bílkoviny, tuky), následky se projeví dříve nebo později poklesem výkonnosti. Spolu s bohatou stravou dbejte i na pitný režim - ideální je čistá voda.

Pokud je jakýkoli z těchto faktorů narušen, tělo reaguje únavou, zhoršenou schopností koncentrace a nedostatečnou kreativitou, podrážděností nebo poruchami spánku. Někdo může mít také bolesti hlavy nebo můžete dokonce onemocnět. Nejčastějších chyb, kterých se všichni dopouštíme, je nerespektování období, kdy klesá výkonnost, nedostatečná délka a kvalita spánku a také neodpočívání, které může vést až k neschopnosti relaxovat.

Jak najít vlastní rytmus

Sledujte svoje denní aktivity a míru pozornosti, kterou jim věnujete. Za několik dnů nebo týdnu budete schopni složit opakující se vzorec, který by se měl stát základem vašeho časového plánování. Vzorec se také může měnit podle způsobu života - můj byl například jiný v době, kdy jsem pravidelně docházela do zaměstnání a je jiný dnes, kdy pracuji z domova.

Důležité je činnosti neodkládat. Prokrastinace, tedy výrazné a chronické odkládání plnění povinností a úkolů (zejména těch nepříjemných) na pozdější dobu může vést až k duševní nestabilitě. Zní to strašidelně? Pak raději prozkumejte způsob, jakým odkládate nepříjemné činnosti a jaké cíle si stanovujete. Reálné a splnitelné cíle, dobře definovaný první krok a správné plánování času je základem zdravé duševní hygieny, která má v time managementu také své místo. Té se budeme věnovat v příštím, posledním dílu seriálu.