Granty - jak to funguje?

Pokud by čtenář toužil po definici grantu, mohla by jeho touhu naplnit tato věta: „Grant je účelový příspěvek na veřejně prospěšný účel, který se obvykle získává ve více méně veřejné soutěži na základě předloženého projektu.“ Další upřesnění spočívá mimo jiné v rozdílném rozdělení podpory podle kontinentů, například v Evropě se podporují vědecké, výzkumné, případně i kulturní projekty, kdežto v USA či Velké Británii je význam grantové podpory širší a zahrnuje i soukromou dobročinnost.

Na počátku je...

Grantová přihláška se podává poskytovateli na předepsaném formuláři a ve stanovené lhůtě a je to písemná žádost o podporu (obvykle finanční nebo technickou) adresovanou nadaci, firmě nebo jiné instituci, jejíž funkce má za cíl představit program, který byl vytvořen, obsahuje podrobný plán činnosti, podle kterého se bude postupovat a odpovídá charakteru oboru. Důležité je získání souhlasu a podpory, vytvoření pocitu jistoty u sponzora a v neposlední řadě je slibem a závazkem, který se v okamžiku přijetí stává závazným, kdy žadatel slibuje, že vyřeší daný problém.

Ideálně by forma přihlášky měla být pozitivně formulována, neboť jde o kladné vyřešení stávajícího problému daného projektu. Doporučený rozsah je 10 - 15 stran. Například školská zařízení používají typ grantové přihlášky nazývané „Předběžná žádost“, která odpovídá charakteru dopisu o 5 stranách maximálně. Je to způsob, jak rychle vhodnou formou zjistit, zda by sponzor projekt podpořil. Přihlášky vyhodnocují odborníci ustanovení agenturou. A co mají na práci? Obvykle stanoví pořadí a vedení agentury pak rozhodne o přidělení prostředků.

Rozhoduje grantová agentura

Grantová agentura, u nás konkrétně Grantová agentura České Republiky (GAČR), vypisuje podmínky soutěže, kde stanoví obor nebo téma, povinné náležitosti přihlášky, rozsah podpor a další podmínky a zároveň je to instituce, která prostřednictvím soutěže o granty podporuje různé vědecké, technické, kulturní, vzdělávací nebo jiné obecně prospěšné projekty. Může být státní, rozdělující veřejné prostředky státního rozpočtu nebo může být součástí veřejných i soukromých institucí a nadací.

A co bude dál?

Poté následuje přijetí či zamítnutí projektu a jestliže je projekt přijat, žadatel se stane řešitelem grantu. Jestliže projekt podá prostřednictvím instituce, stává se nositelem tato instituce a pokud jej žadatel podá jako samostatná – fyzická – osoba, je sám také jeho nositelem. Následuje grantová soutěž, která má daná pravidla, nositel odpovídá za správnost a řešitel za úspěšnost projektu. Během soutěže se o průběhu a výsledku projektu podávají pravidelné zprávy, které poskytovatel grantu vyhodnocuje a obvykle si vyhrazuje také právo na sledování a kontrolu průběhu.

Nevyhnete se hodnocení

Hodnocení přihlášek se provádí buď jednotlivě nezávislými oponenty (peer-review), hromadně panely nebo komisemi či odbornými zaměstnanci agentury.

Hlavními problémy hodnocení bývá nezávislost, která se zčásti zajišťuje anonymitou, spravedlivé porovnání jednotlivých projektů nebo odborná způsobilost posuzovatelů. Transparentnost rozhodování bývá zajištěna vyloučením bývalých členů agentury ze soutěže, požadovaným prohlášením oponentů a dohledem vnitřních i vnějších kontrolních orgánů.

V dalších článcích našeho seriálu si představíme základní oblasti grantů. Žádat o finanční podporu projektu můžete v těchto vědních oblastech:

1. technické vědy
2. přírodní vědy (včetně matematiky)
3. lékařské vědy
4. společenské vědy
5. zemědělské vědy

Teď má již většina z vás obecnou představu o fungování grantů a proto v příštím článku pokročíme do další kapitoly seriálu, která představí českou grantovou agenturu – GAČR.