Ten, kdo v Čechách rozhoduje o finanční podpoře vědců

Grantová agentura České republiky (GA ČR) byla ustanovena zákonem č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, v polovině roku 1992 jako nezávislá instituce podporující základní vědecký výzkum v České republice. Od roku 2002 platí nový zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje.

Přestavení instituce hlouběji...

Úkolem GA ČR je každoročně na základě veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji udělit granty nejlepším projektům základního výzkumu ze všech oborů vědy. Dalším úkolem agentury je také kontrola průběhu řešení a plnění cílů projektů za každý uplynulý rok a ohodnocení dosažených výsledků projektů po jejich skončení. GA ČR poskytuje finanční podporu na vědecké projekty v rámci tzv. programů standardních projektů, doktorských projektů, postdoktorských projektů, dále v programu bilaterálních projektů s mezinárodní spoluprací a nakonec na projekty v rámci programu EUROCORES, které organizuje Evropská vědecká nadace (European Science Foundation).

K čemu nám slouží?

Grantová agentura České republiky podporuje základní výzkum v pěti základních oborech: technické vědy, přírodní vědy, lékařské vědy, společenské vědy a zemědělské vědy. Každý z těchto základních oborů se dále dělí na několik podoborů.

GA ČR podporuje několik typů projektů základního výzkumu. Témata těchto projektů si volí sami navrhovatelé.Těžiště činnosti GA ČR spočívá v programu standardních projektů, do kterých se může zapojit kterákoliv právnická či fyzická osoba z ČR. Kromě standardních projektů zavedla od roku 1997 program postdoktorských projektů (Post-Doc), kterých se mohou účastnit mladí vědci do 35 let, kteří mají ukončené doktorské studium. Cílem programu je podpořit zájem absolventů postgraduálního studia o práci ve vědeckých institucích. Od roku 1999 je spolu s Akademií věd České republiky (AV ČR) členem European Science Foundation (ESF) – Evropské vědecké nadace sdružující národní vědecké instituce téměř všech zemí Evropy. V rámci tohoto sdružení se účastní podpory mezinárodních vědeckých programů EUROCORES. Mimo tyto programy poskytuje finanční podporu z programu INGO (Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR) i na další aktivity ESF.

Roku 2006 vyhlásila GA ČR veřejnou soutěž v programu mezinárodních bilaterálních projektů, které zahrnují vědeckou spolupráci česko-německou a česko-korejskou.

A takto probíhá postup při zpracování návrhů...

Navrhovatel a uchazeč podá grantovou přihlášku, která se dostává do kanceláře GA ČR na posouzení formální správnosti přihlášky. Poté předsednictvo schválí přihlášky zamítnuté z formálních důvodů a podoborové komise vyberou externí oponenty (minimálně dva), dále podoborové komise porovnají posudky oponentů a vytvoří vlastní hodnocení, doporučení pro oborovou komisi. Oborové komise projednají návrhy podoborových komisí a provedou návrh pro předsednictvo. Předsednictvo rozhodne o udělení či neudělení grantu a následně kancelář GA ČR sepíše zprávu navrhovateli o výsledku grantového řízení, uzavření smlouvy s příjemcem, převod finančních prostředků.

Je třeba mít správou vědeckou praxi!

Normy kvality provádění vlastní výzkumné práce jsou významným měřítkem odhadů kvality a poctivosti výzkumu jako celku, včetně jeho dopadu na život lidstva. Špatně provedený výzkum je v lepším případě bezcenný a promarňuje cenné zdroje, v horším případě může být zavádějící a jsou-li jeho výsledky podkladem veřejnou politiku, může být škodlivý pro jednotlivce či společnost a její životní prostředí.

GAČR uvádí v dokumentu ústřední normy definující správnou výzkumnou praxi v celém rozsahu vědeckých oborů. Nejde o příkaz, ale o návrh, jehož respektování je svobodným rozhodnutím příslušného subjektu. Doporučení se týkají vědeckých institucí, institucí účelového financování, vydavatelů vědeckých časopisů, profesních (odborných) společností i dalších subjektů podílejících se na výzkumu a vývoji a jeho organizování.

Jak vědecké projekty posoudí odborník?

Posuzování je dodnes složitou diskutovanou záležitostí, kdy na odborném posuzování projektů jsou nejčastěji kritizována například obtížná předpovídání výsledků řešení projektu na základě návrhu, problémy s definováním odborné kvality, obavy o průkaznost a spolehlivost postupů hodnocení nebo spravedlivost procesu.

Ke zlepšení postupů odborného posuzování projektů, ať navrhovaných či uskutečněných, mohou vést například zvýšení transparentnosti procesu - výběrových kritérií, podmínek pro zařazení do posuzovacího řízení, postupů posuzování, zavedení odvolacího mechanismu, rozšířit odborné posouzení použitím bibliometrie, zavést elektronickou formu formulářů pro žadatele a hodnotitele či experimentovat s různými formami grantů (např. „mimocyklové granty“).