Jak se projevila krize na uplatnění absolventů?

Snížení podílu absolventů, kteří mají práci už v období promoce, o necelá čtyři procenta a částečně vyšší míra obav z nezaměstnanosti u absolventů, kteří zatím práci nenašli, tak by bylo možné celkově hodnotit veškerý dopad ekonomické krize na čerstvé absolventy Masarykovy univerzity.

K těmto zjištěním dospěl červnový výzkum mezi 1 120 absolventy (tj. 53 % všech absolventů) magisterského stupně prezenčního studia Masarykovy univerzity, mapující jejich přechod do praktického života.

Polovina absolventů měla práci již při promoci

Podobně jako v minulých letech měla již v době výzkumu práci téměř jedna polovina absolventů, necelých 40 % absolventů si práci ještě hledalo a zbytek hodlal dále studovat v doktorskému studiu, pobývat v zahraničí nebo se věnovat dalšímu vysokoškolskému studiu.

Míru obtížnosti nalezení práce hodnotili absolventi zhruba stejně jako v předchozím roce, podíl variant hodnotících tento proces jako velmi a poměrně obtížný zůstal na úrovni 24 %. Nástupní platy se v meziročním srovnání zvýšily zhruba o čtyři procenta a dosáhly tak úrovně 20 600 Kč (v loňském roce to bylo 19 800 Kč); typický nástupní plat absolventa byl ve výši 20 000 Kč.

Nejvyšší platy dostávají zejména informatici a ekonomové

Naopak s nejnižšími se zatím musí spokojit pedagogové a absolventi FSpS. Je to do značné míry způsobeno tím, že větší podíly informatiků i ekonomů směřují do soukromého sektoru, kde jsou platy vyšší než v sektoru veřejném. Ten absolventům nabízí průměrný plat na úrovni 18 300 Kč, zatímco soukromý sektor dává 23 100 Kč.

Tabulka: Průměrné nástupní platy absolventů MU v letech 2008 – 2010

Při hledání zaměstnání se absolventi spoléhali zejména na své vlastní síly (60 %) a zhruba každý šestý absolvent dostal přímou nabídku zaměstnání od budoucího zaměstnavatele. V posledním ročníku studia totiž poměrně často nebo dokonce pravidelně pracovalo 58 % budoucích absolventů a v práci strávili zhruba osmnáct hodin týdně.

Kdo vidí svůj obor jako perspektivní?

Podíl absolventů, kteří vidí své aktuální (budoucí) zaměstnání jako perspektivní, se postupně vyšplhal ze 73 % v roce 1996 na současných 87 %, což je druhá nejvyšší hodnota za dané období a ve vystudovaném oboru bude pracovat celkem 88 % absolventů; nejvěrnější oboru jsou již tradičně mladí lékaři, právníci a informatici.

Zhruba jedna třetina absolventů by měla zájem o práci v zahraničí, tento podíl zůstává v posledních letech prakticky konstantní. Absolventi by chtěli v zahraničí strávit zhruba dva roky a motivace zájmu o práci v cizině se za posledních pět let postupně přesouvá od vyšších výdělků k nefinančním motivacím jako je např. touha po poznání, rozvíjení jazykových dovedností, získání zahraničních zkušeností atd.

Nejobtížnější studium mají prý lékaři

Jako nejobtížnější hodnotí studium na MU mladí lékaři, ti se v průměru na jednu zkoušku učili čtrnáct dnů, zatímco průměrná doba přípravy na jednu zkoušku za celou univerzitu představovala zhruba šest dnů.

• LF - 14,2 dní
• PrF - 6,4 dní
• MU - 6,2 dní
• PřírF - 5,3 dní
• FSS - 5,0 dní
• FF - 4,9 dní
• PedF - 4,7 dní
• ESF - 3,9 dní
• FSpS - 3,6 dní
• FI - 3,5 dní

Za celou univerzitu hodnotilo studium jako velmi náročné 9 % absolventů a jako poměrně náročné dalších 47 % absolventů. Podrobné výsledky průzkumu budou veřejně dostupné na webu Poradenského centra MU v listopadu.

Celkově klesá míra nezaměstnanosti absolventů

Míra nezaměstnanosti absolventů vysokoškolského vzdělání jako celku v roce po absolvování vykazuje trvale dlouhodobý pokles, ze 7,7 % v dubnu 2004 postupně klesla na 2,5 % v dubnu 2008. V dubnu 2009 poprvé po letech meziročně stoupla, a to na 3,1 %.

Míra nezaměstnanosti absolventů vysokých škol je sama o sobě velice nízká ve srovnání s nižšími stupni vzdělání. V případě různých studijních programů vzdělání jsou rozdíly v nezaměstnanosti mezi těmito skupinami velmi nízké.