Co vás čeká u přijímacích zkoušek?

V současné době existuje několik druhů přijímacích zkoušek, ale pokud máte štěstí, nemusíte skládat žádné a vysoká škola vás přijme na základě dobrých studijních výsledků ze střední školy. Mezi nejzajímavější místa, kam se lze dostat bez větší námahy (anebo za to, že jste se namáhali celé čtyři roky) patří II. lékařská a matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, některé fakulty ČVUT a řada dalších. Ti, kdo takové štěstí nemají, se budou muset spolehnout na staré známé přijímačky. V zásadě existuje několik hlavních typů.

Klasické přijímací zkoušky

Tyto zkoušky pořádá sama škola a ta si také určuje, co bude jejich obsahem. Většinou bývají každý rok podobně konstruované, a proto je možné si o nic udělat obrázek i hodně dopředu. Školy na svých webových stránkách zveřejňují jak seznamy doporučené literatury, tak i ukázky testů z minulých let. Některé dokonce vydávají sbírky příkladů, testů či úloh, které by se mohli v testech vyskytnout. Nevýhodou je, že pokud si podáte přihlášky na více vysokých škol zároveň, může se vám stát, že na každé z nich budete skládat naprosto odlišné zkoušky a tím se vám příprava na ně značně ztíží. Navíc máte vždy jen jeden pokus. Zvláštní skupinou jsou pak talentové přijímačky.

• přehledný a aktuální seznam vysokých škol s odkazy na jejich weby, termíny dnů otevřených dveří, fakultami a obory naleznete v sekci Vysoké školy
  

Národní srovnávací zkoušky – OSP, ZSV a další

Tento typ zkoušek se rozvinul především v posledních letech a seznam škol, které přijímají uchazeče na jejich základě, se každý rok rozšiřuje. Jde o soubor testů vytvořených soukromou společností Scio, ze kterého si člověk vybere právě ten předmět, který vyžaduje jeho škola. Jsou organizovány přímo firmou Scio, škola se na jejich přípravě vůbec nepodílí a pouze přebírá již předem zpracované výsledky, které pak zhodnotí podle svého uvážení. Mezi největší výhody těchto zkoušek patří možnost skládat je vícekrát, pokud se tedy napoprvé nezadaří, máte možnost složit je ještě několikrát a poučit se z vlastních chyb.

Pokud je vámi vybraná škola na druhé straně republiky, nemusíte zpravidla dojíždět tak daleko, NSZ je možné skládat ve velkém množství měst a dokonce i na Slovensku. Za každý pokus se ale platí, což studentům může připadat jako překážka. Některé (ne všechny) školy tuto situaci řeší tím, že slevují určitou částku z poplatku, který se vybírá při podávání přihlášek.

Základní zkouškou je test obecných studijních předpokladů

OSP se skládá ze tří částí a vyžaduje ho většina škol přihlížejících k NSZ. Testuje nepřímo inteligenci uchazeče, schopnosti orientace v textu, znalost přesného významu slov, základní početní dovednosti i logické úvahy. Jeho výhodou je, že se na něj člověk nemusí nic učit, nejde o znalostní test. Před skládáním zkoušky je potřeba se s testem i jeho strukturou seznámit, případně najít vlastní metody řešení některých typů úloh, které se často opakují.

Společnost Scio nabízí přípravné kurzy, které se zabývají možnými záludnostmi testu, vedou je přímo tvůrci úloh. Kurz může naučit při testu hospodařit s časem, řešit obtížné úlohy či získat strategii při řešení a rozvíjet schopnosti, nedokáže však na test přímo „naučit“ – schopnosti využívané při testu člověk sbírá celý život prostřednictvím školy, vlastní četbou a samozřejmě zde hrají roli i schopnosti vrozené. Nově od školního roku 2010/2011 jsou tyto testy nabízeny ve dvou variantách – základní a rozšířené, záleží na tom, kterou z variant vámi vybraná škola preferuje.

Někde potřebujete i ZSV

Druhou nejčastěji skládanou zkouškou NSZ je test Základy společenských věd (ZSV), který je potřeba především pro přijetí na školy s humanitním zaměřením, jako jsou právnické, filosofické a pedagogické fakulty. V tomto případě se jedná o test ryze vědomostní. Skládá se také ze tří částí, kde jsou obsažena všechna témata probíraná na gymnáziích v předmětu ZSV (psychologie, sociologie, ekonomie, právo, politologie a další). I zde můžete využít nabídky kurzů přímo od firmy Scio či jiných firem, zvlášť výhodné je pak spojení přípravy na test s učením na maturitu.

Národní srovnávací zkoušky je možno skládat ještě z matematiky, angličtiny, němčiny, biologie, fyziky a chemie. Tyto zkoušky však nejsou vyžadované tak velkým množstvím škol, proto je nutné počítat s tím, že Scio nevypisuje takové množství termínů, jako u OSP a ZSV.

Testy studijních předpokladů (TSP)

Test studijních předpokladů je známou specialitou Masarykovy univerzity v Brně. Je používán už řadu let a pro studenty je občas doslova noční můrou. Na webových stránkách univerzity je přístupné velké množství testů z předchozích let, někdy ani ty při přípravě nestačí. Pokud nemáte nadprůměrné IQ či nějaké výjimečné schopnosti, musíte počítat s tím, že bez přípravy si u tohoto typu přijímaček, takříkajíc, moc neškrtnete. Jedná se o test velmi podobný testu OSP, nelze je však zaměňovat. Obecně lze říci, že TSP je mezi uchazeči tím obávanějším z uvedené dvojice.

I pokud se chystáte k těmto testům, můžete navštěvovat různé kurzy, stačí si jen vybrat. Test je sestaven ze sedmi oddílů, které, stejně jako OSP, testují nikoliv znalosti, ale dovednosti uchazeče. Jejich nevýhodou je fakt, že škola dává pouze jeden pokus, není tak možné se zlepšovat a pracovat na sobě. Za účast na testování však nemusíte nic platit. A v rámci MU vykonáváte test jen jednou a to, i když se hlásíte na více fakult. Jeden výsledek platí pro všechny fakulty, na které se hlásíte.

Každé ze zkoušek mají své výhody i nevýhody. Pokud máte školu již vybranou, nezbývá nic než podvolit se vůli vysoké školy a snažit se splnit jí určené podmínky. Jestli však nemáte jasnou představu o tom, kam se chcete hlásit, jedním kritériem při výběru by se mohly stát právě podmínky přijímacího řízení.