Jak na daňové přiznání?

Samotný úkon odnést vyplněný formulář na příslušný finanční úřad je pouze formalita. Ten pravý oříšek může být především vyznat se v džungli paragrafů českých daňových zákonů, především pak tedy zákona o daních z příjmů. Pro stručný přehled jsou v následujících řádcích nastíněny nejdůležitější ustanovení tohoto zákona tak, jak se s nimi lze v praxi setkat.

Kdy máte povinnost podat daňové přiznání

První problém nastává hned s otázkou, zda mám nebo nemám povinnost podat daňové přiznání. Pokud bylo v daném roce dosaženo určitých příjmů, může být vhodné, v některých případech je to dokonce povinnost, podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V případě, kdy se jedná pouze o příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání či brigády), a to vždy nanejvýš od jednoho zaměstnavatele v daném měsíci, pak není nutné podávat daňové přiznání (pozn. za určitých podmínek však může být i v tomto případě podání daňového přiznání výhodné - viz níže). Pokud by však nastala situace, kdy by v daném měsíci bylo uzavřeno více pracovních poměrů u různých zaměstnavatelů, nebo bylo dosaženo jiných příjmů, pak je povinnost daňové přiznání podat.

Kdy je výhodné podat daňové přiznání, i když nepovinné

Pokud jsem zaměstnán pouze po část roku a měsíčně za mě zaměstnavatel odvádí zálohovou daň (ne srážkovou, jak tomu bývá u dohody o provedení práce s příjmem do 5 000 Kč/měsíc), zohledňuje se mi ve mzdě sleva na poplatníka (viz dále) pouze za odpracovaný měsíc, tedy pouze 1/12 z této slevy. Ze zákona má však poplatník nárok na celou slevu, kterou lze dodatečně zohlednit v podaném daňovém přiznání. O zaplacenou daň lze pak žádat až do výše této slevy nebo do výše odvedené daně formou žádosti o přeplatek na dani, která je součástí daňového přiznání.

Kdo podává daňové přiznání

Daňové přiznání je povinen podávat každý, jehož roční příjmy přesáhnou v součtu částku 15 000 Kč. Do této částky se nezapočítávají příjmy, ze kterých byla daň odvedena srážkou. (jedná se ve většině případů o příjmy dosažené na základě dohody o provedení práce, a to v částce do 5 000 Kč). Nad tuto částku jsou již všechny příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) zdaňovány zálohovou daní, která se do daňového přiznání započítává.

Daňové přiznání je dále podávat ten, kdo měl v jednom měsíci více pracovních poměrů nebo jehož příjmy mimo závislou činnost, tedy především z podnikání, přesáhly za rok 6 000 Kč.

Nezapomeňte si uplatnit uplatnit slevy

Sleva na dani

Zákon umožňuje využít několik variant slevy na dani, které se odečítají od vypočtené daně. Nejběžnější sleva je tzv. sleva na poplatníka, na kterou máme v případě, že jsme zaměstnáni, nárok po podepsání tzv. prohlášení poplatníka. To lze podepsat v daném měsíci pouze u jednoho zaměstnavatele. Většina z nás se již jistě setkala při nástupu do zaměstnání nebo na brigádu s v praxi často označovaným „růžovým formulářem“, tedy již zmíněným prohlášením poplatníka. Podepsání tohoto formuláře nám zakládá nárok právě na tuto slevu, která pro rok 2010 činí 24 840 Kč a je uplatněna v plné výši.

Studenti mají dále nárok na uplatnění slevy ve výši 4 020 Kč za rok. Zde je však nutno podotknout, že má poplatník nárok pouze na 1/12 této částky za každý odpracovaný měsíc. Další slevy se týkají poplatníků pobírajících invalidní důchod, a to podle příslušného stupně invalidity. Dle mého názoru není nutné tuto část hlouběji rozebírat, zájemce pouze odkážu na §35ba, odst. 1., písm.c) až e) zákona o daních z příjmů.

Nezdanitelná část základu daně

Byla by škoda zapomenout na některé položky, které zákon umožňuje za daný rok v přiznání zohlednit a na které se může v praxi zapomenout. Jedná se předevšímo následující:

• hodnota daru nejčastěji ve formě odběru krve na zdravotnické účely. Takový dar je zákonem oceněn na 2 000 Kč, které lze v přiznání odečíst od daňového základu
• zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření, hypotečního úvěru nebo úvěru poskytnutého stavební spořitelnou použitým na financování bytových potřeb svých nebo členů domácnosti. Pokud je více účastníků takového úvěru, uplatní si tyto úroky v daňovém přiznání pouze jeden z nich. Úhrnná částka úroků, o které je možné snížit daňový základ, nesmí překročit 300 000 Kč v téže domácnosti
• zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění až do výše 12 000 Kč/rok za podmínek, že výplata pojistného plnění v pojistné smlouvě je sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník 60 let
• zaplacený příspěvek na penzijní připojištění snížený o 6 000 Kč, a to do maximální výše 12 000 Kč

Tato nezdanitelná část nám nesnižuje samotnou daň, ale funguje jako položka snižující základ daně, ze kterého se daň vypočítává. Zjednodušeně lze tedy říci, že vliv nezdanitelné části základu daně se v dani projeví jako výše nezdanitelné části násobené 0,15.

Do kdy je třeba daňové přiznání podat?

Daňové přiznání k dani z příjmů se ze zákona podává ve lhůtě do 3 měsíců po konci zdaňovacího období (kalendářního roku), tedy do 31. 3.. Je možné zažádat o prodloužení této lhůty o další 3 měsíce, tedy do 30. 6., a to na základě včas podané plné moci udělené daňovému poradci či advokátovi.

Minimální výše daně – kdy se daň platí a kdy nikoliv

Pokud vypočtená daň v daňovém přiznání nepřesáhne 200 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 15 000 Kč za zdaňovací období (rok), daň se neplatí.

Zálohy na daň

Zálohy na daň z příjmů se týkají pouze těch, kteří dosáhnou za předcházející rok určitého zisku. Na základě konečné výše daně je poplatník povinen platit v následujícím zdaňovacím období v zákonem stanovené výši a ve stanovených termínech tzv. zálohy na daň z příjmů. Ve stručnosti lze říci, že zálohy nemusí platit poplatníci, jejichž daň nepřesáhne 30 000 Kč, nebo jejichž příjmy ze zaměstnání (závislé činnosti) činili více jak 50% všech zdanitelných příjmů. Celý mechanismus záloh ve stručnosti shrnuje následující tabulka.