Jaké máte šance u přijímacího řízení?

02.02.2011 | , Studentskefinance.cz
STUDENT - NEPOUŽÍVAT


Je obecně známým faktem, že dostat se na VŠ je rok od roku snadnější, přestože se o studium každým rokem uchází více studentů. A jak to bude vypadat letos? To samozřejmě nemůžeme vědět předem, informace z předešlých let nám však mohou pomoci se zorientovat.


Šance rostou


Zatímco v poměrně nedávné historii se za „postupovou“ školu pokládalo především gymnázium, které bylo obecně zaměřené a do světa vysílalo mladé lidi nepřipravené na výkon povolání, dnes přibývá absolventů středních odborných škol i odborných učilišť, kteří mají o vyšší vzdělání zájem. Jenže počet vysokých škol a oborů, které je možno studovat, přibývá také, a absolventi se tak lépe rozptýlí.

Statistiky mluví jasně – letos se k přijímačkám na VŠ chystá jeden z posledních, ne-li ten úplně poslední ze silných ročníků uplynulých let. Není potřeba probírat se čísly, aby člověk viděl, že dětí ubylo, je to vidět především u středních škol. Gymnázia a výběrové střední odborné školy, o které dříve byla rvačka, a kladly si náročné podmínky pro přijetí, pomalu ale jistě začínají mít problém s naplněním kapacity a musí k sobě lákat i méně nadané děti. Tento trend se jistě časem projeví i u vysokých a vyšších odborných škol.


Není si na co stěžovat? Jak kde


Jak jsme tedy na tom? Mezi nejžádanější patří veřejné vysoké školy v Praze a Brně a dalších velkých městech s vysokoškolskou tradicí, se vzdáleností od těchto hlavních center zájem uchazečů mírně klesá, roste tím ale šance na přijetí. Na špičce stojí Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Karlova v Praze, Západočeská univerzita v Plzni a Univerzita Palackého v Olomouci. To není jistě žádným překvapením, šance na přijetí ale nejsou ani na těchto nejžádanějších školách malé, záleží na zvolené fakultě. Jsou však obory, většinou umělecké, které odolávají, a dostat se na ně je pořád pěkná fuška.

Asi nejhorší je situace na Akademii múzických umění v Praze i přes relativně malý počet podávaných přihlášek, kde celková úspěšnost uchazečů dosahuje pouhých 18%, její Divadelní fakulta pak nedosahuje ani 12%. Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze také nemá zrovna dveře otevřené, možnost, že se na ní dostanete, není ani 10%. Nejen umělci, ale ani budoucí „filosofové“ nemají na růžích ustláno. Ačkoli množství přijatých studentů nevypadá nijak hrozivě, v oborech jsou velké rozdíly, nejhůře na tom jsou zájemci o studium psychologie.

Například obligátně „nacpaná“ právnická fakulta v Praze je na tom rok od roku lépe: před pár lety byla úspěšnost sotva 10%, před třemi lety už byla na lepších 15% a posledních pár let je dokonce na sympatických dvaceti procentech, brněnská práva jsou na tom skoro stejně, v Olomouci pak máte ještě dvě procenta k dobru. Plzeň zmítaná aférami je na tom nejlépe, i když ne nějak výrazně, přestože v minulých letech kvůli malé kapacitě byla percentuální šance uspět překvapivě nejnižší. Celkově nejlépe jsou na tom studenti technických oborů, pokud oboru alespoň trochu rozumíte, není náročné se na vysokou školu dostat.

Pro životopis i budoucnost samotnou je vždy hodnotnější diplom z prestižnější a žádanější vysoké školy, není proto vhodné podlehnout lenosti a smířit se horší školou, na kterou je přijetí jisté.


Na jistotu


Ačkoli šance na přijetí každý rok o něco vzrostou, není radno spoléhat jen na to. Vždy je důležité hlásit se i na méně žádanou školu, kde je ovšem jistota, že vás přijmou a vy při neúspěchu jinde nebudete ztrácet drahocenný rok. Je však nutné zvážit, zda je alespoň nějaká reálná možnost se na škole udržet. Fakulta informačních technologií na ČVUT sice bere 100 procent uchazečů, už sám název fakulty ale napovídá, že to není nic pro humanitně zaměřené studenty, stejně jako podobně zaměřené fakulty nebo fakulty strojní jiných vysokých škol, kde je většinou malý zájem. Záchranou pro ostatní se tak může stát na příklad Česká zemědělská univerzita, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Pardubice nebo Technická univerzita v Liberci. Jejich úroveň není špatná a je u nich vyšší šance na úspěch, většinou kolem 75%.

Pokud vás nabídka veřejných vysokých škol neoslovila, každým rokem se rozšiřuje nabídka soukromých vysokých škol, u kterých na uchazeče nejsou kladeny příliš velké nároky (tedy kromě těch finančních), a šance na přijetí se pohybují i nad devadesáti procenty. Tedy pokud jste si zrovna nezvolili Soukromou vysokou školu Josefa Škvoreckého – Literární akademii, kam se dostane jen pět uchazečů ze sta.

Pokud vás, i přes příznivé prognózy, přijímačky na VŠ děsí, máte ještě spoustu času na sobě zapracovat a dostat se tak mezi úspěšné uchazeče. Hodně štěstí!

Autor článku

Kamila Janoušková  

Články ze sekce: STUDENT - NEPOUŽÍVAT